2. Přednáška - Chronologie

15. listopad 2010 | 12.16 | | autor: lucie
› 

Chronologie

-         nauka o měření času, způsobech měření času, prostředcích

-         monografie: Gustav Friedrich (1934 – Rukověť křesťanské chronologie, přetisk 1997), Marie Bláhová (2001 – Historická chronologie)

o       výklad o historii chronologie

o       chronologické tabulky

-         východiskem pro určování časových údajů jsou astronomické jevy (skutečné či zdánlivé pohyby nebeských těles)

-         způsobů výpočtů délky těchto chronologických údajů je několik

-         kalendáře:

o       základem křesťanského kalendáře byl juliánský kalendář (G. J. Caesar)

o       rok, který měl 365 dní (lišil se od tropického roku – rozdíl 11 min 14 sec za rok)

o       odchylka důležitý pro stanovení data jarního úplňku – stanovení Velikonoc

o       80.

léta 16 století – snaha odstranit rozdíl (10 dní)

o       1582 – papež Řehoř XIII. vydal bulu, kterou zavedl nový kalendář, kterému se říká gregoriánský (používáme dodnes)

o       vyřešit 2 věci: odstranit 10 dní (z kalendáře vypuštěno 10 dní), zavedl se institut přestupných roků (jednou za 4 roky 1 den navíc) – mělo eliminovat narůstající rozdíl mezi tropickým a občanským rokem

o       ne všechny církve uznávaly autoritu papeže – neuznali ani nový kalendář

o       země ortodoxního křesťanství až ve 20. století

o       za francouzské revoluce  - revoluční kalendář 1792 - 1805

o       v Čechách došlo k přijetí kalendáře roku 1583 – v platnost vstoupil 1584 (v Čechách v lednu, na Moravě v říjnu)

o       způsob určování letopočtu, které dneska datujeme od narození Krista

§         zaveden uměle v 6. století, naplno se uplatnil až ve století 9.

§         datování podle vlády významných hodnostářů

§         datování podle jubilejních let – jubilejní léta byla nejprve jednou za sto let, poté se zkrátila na 50, poté 30, nakonec v 15. století 25 let

§         od stvoření světa (židovství)

o       určování počátku roku

§         od 1. ledna – pohanský zvyk, katolíci ho nepřijímali

§         od 25. prosince, 25. března, 1. března, 1. září

§         Karel IV. chtěl stanovit za počátek roku Velikonoce – nevýhoda je, že jsou pohyblivé

-         Velikonoce

o       z počátku byly pojímány jako nejvýznamnější svátek

o       určení data bylo dlouho nejisté

o       ke způsobu určení došlo na nikajském koncilu roku 325 – Velikonoce připadají na 1. neděli po prvním jarním úplňku (může připadat na celkem 35 dní – 22. března – 25. dubna) – existuje 35 křesťanských kalendářů (liší se od sebe pouze pohyblivými svátky, zatímco pevné jsou pořád ve stejný den – je jich více)

o       pohyblivé svátky nejsou jen Velikonoce, ale všechny dny, které jsou s Velikonocemi spjaty (např. masopustní neděle), adventní neděle

-         sanktorál – váží se k životu, smrti jednotlivých světců

-         temporál – dny spojené se životem Krista

-         liturgický rok má celkem 7 období

o       doba adventní – začíná první nedělí adventní (27. listopadu – 3. prosince), končí v podvečer 24. prosince

o       doba vánoční – 1. neděle po 6. lednu

o       první liturgické mezidobí – doba mezi Vánocemi a tím, co předchází Velikonocům, od pondělí po křtu Páně, trvá různě dlouho dobu do úterý před Popeleční středou, období je ukončeno masopustem

o       doba postní – začíná Popeleční středou, 40ti denní půst před Velikonocemi, připravují se na vrchol liturgického roku – Velikonoce, končí Zeleným čtvrtkem

o       velikonoční třídenní – od Velkého pátku do neděle Zmrtvýchvstání, vrcholí svatý (pašijový) týden (poslední týden před Velikonoční nedělí), této neděli předchází 9 nedělí

o       doba velikonoční – od Velké noci do Svatodušní neděle (7. neděle po Velikonocích – Letnice)

o       nejdelší období druhé liturgické mezidobí – poslední sedmé období, které je nejdelší, někdy je to i více než polovina roku, 23-28 nedělí, od pondělí po sseslání svatého ducha do soboty před první adventní nedělí

Liturgický rok

§         skládá se z liturgických období v křesťanských církvích a určuje pořadí různých slavností, svátků

Juliánský kalendář

§         v r. 45 př.n.l. zavedl Julius Ceasar (astronom Sosigen)

§         problém – jiná délka tropického roku – nepříjemnost- za 128 let realita opožděna o jeden den

§         v 16. st. Výrazné – r. 1582 vyhlášena papežem reforma – reformovaný kalendář – Gregoriánský

Gregoriánský kalendář

§         celosvětově používaný

§         zaveden r. 1582 papežem ŘEHOŘEM

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře