Sídliště

15. listopad 2010 | 12.03 | | autor: lucie

SÍDLIŠTĚ – ROZSAH, TOPOGRAFIE, TYPY OBJEKTŮ, STRUKTURA

- s pohřebišti jsou sídliště nejdůležitější památkou doby

- největší počet sídlišť pochází ze starších stupňů doby římské

- později, pravděpodobně v závislosti na odlivu obyvatelstva, se jejich počet snižuje

- na Moravě je zjištěných sídlišť zřetelně menší počet

- osady většinou stály na mírných svazích obrácených k jihu nebo jihovýchodu, obvykle v blízkosti vodního toku

- obytné objekty byly zahloubené (zemnice a polozemnice), pro většinu je typické šestiúhelníkové schéma rozmístění šesti kůlů, které podpírali střechu

- výšinné opevněné polohy (hradiště) z průběhu celé doby římské v našem území téměř neznáme

- na některých výšinných polohách se vyskytují nálezy, svědčící o krátkodobém využití, např. Závist nebo vrch Rubín u Dolánek

- ke změně osídlení dochází až na samém sklonku doby římské a počátkem doby stěhování národů

- v přechodném stupni D1 (přelom 4.a5. století) se stává využívání výšinných poloh přímo charakteristickým rysem

- celkový počet nížinných sídlišť můžeme odhadnou na několik set lokalit, z nich je většina lokalizována pouze na základě povrchových sběrů

- nejrozsáhleji zkoumané osady – Vyskov, Mlékojemy, Trmice, Kyjice, Řepice, Zlechov, Soběsuky, Březno u Loun, kde se podařilo zjistit celé půdorysy s desítkami až stovkami objektů

- jednotlivé sídlení a další hospodářské objekty tvořily malé skupinky po několika zahloubených chatách s okolními jámami a s volným prostranstvím uprostřed, na nichž se odehrával všední život germánských obyvatel

- v Berouně byl uprostřed sídelních objektů v prázdném prostoru zjištěn oválný kůlový nadzemní objekt, který je možno interpretovat jako centrální shromáždiště osady

- v Čechách známe nejvíce sídlišť z časné a starší doby římské (A, B1, B2), na Moravě zejména z 2.století a první poloviny 3.století (B2,C1)

- výrazným horizontem jsou osady tzv. zlechovského typu z konce 4. a počátku 5.století

- zlechovský typ – název pochází od sídliště z pozdní doby římské ve Zlechově na Uherskohradišťsku, pod tímto značením rozumíme sídlištní horizont z období přelomu mezi pozdní dobou římskou a stěhování národů (přechodný stupeň D1) na Moravě. Charakteristická je skladba keramiky, v níž jsou vždy zastoupeny tři složky – hrubá v ruce tvarovaná keramika, na kruhu točené zboží a pozdně římské importy. Zlechovský typ nebo horizont se vyznačuje výskytem četných cizorodých prvků, které jsou svědectvím o pronikání barbarských etnik vypuzených z východních oblastí Huny

BŘEZNO U LOUN

MLÉKOJEDY

ZLECHOV

Nadzemní stavby – kůlové

KRALOVICE

VLČNOV – DOLNÍ NĚMČÍ

SEDLO U SUŠICE

BRNO – OBŘANY

STARÉ ZÁMKY U LIŠNÉ

ZNOJMO

ZÁVIST U PRAHY

Lokality

HRUŠKY

JENŠTEJN

KŘEPICE

MIKULČICE

MUŠOV

MUŠOV NA PÍSKÁCH

PODOLÍ U BRNA

TUCHLOVICE U KLADNA

NĚMČICE NA JIŽNÍ MORAVĚ

VLČNOV

ZÁVIST

STARÝ VESTEC

ZLECHOV – JIŽNÍ MORAVA

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře