Obecný přehlde, periodizace

15. listopad 2010 | 12.01 | | autor: lucie

1) OBECNÝ PŘEHLED DOBY ŘÍMSKÉ A  STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ, DŮRAZ NA STŘEDNÍ EVROPU + 2) DĚJINY BÁDÁNÍ, CHRONOLOGIE

- doba římská je protogeometrické období

- výsledkem jsou markomanské války

- doba římská se v české archeologii vymezuje období let 50 nebo 30 př.n.l. až 350 nebo 380 n.l., kdy bylo české území obýváno především germánskými kmeny

- počátek doby římské je určen odchodem keltského obyvatelstva a zároveň počátkem pronikání prvních germánských skupin

- o konci doby římské se uvažuje někdy v 2.polovině 4.století, kdy začali etniky pohybu, které se charakterizují jako doba stěhování národů

- po celé období římské doby žili na českém území kmeny Markomanů, na Moravě společně s Kvády

- v mladší době římské přišlo ze středního Polabí nové obyvatelstvo, které proniklo až na severní Moravu

- písemné prameny od římských historiků

            Tacitus – dílo Germánie, Analys

            Claudios Ptolimayos – návod z poznání a vykreslení světa (mapa uvádějící základní        řeky)

            Velleyus Patersulus – nejpřesnější informace o vojenském prostřední

            Casino Dion – hisotire Homäna – hlavní památky o markomanských válkách

            Marculius – soumrak říše římské

- runy sloužili spíše k rituálním účelům – náboženství – první psané dílo – Vulfilova bible

Římská říše

- od západu – Británie, Galia, Belgia, Germania, Hispania, Rucia, Norikum (Rakousko), Panonia (Maďarsko), daria, Tracie, Moesia, Dalmacia, Asia, Syria, Egyptu

- Norikum a Panonia mají pro nás zásadní význam

Noricum

- keltské království, přesněji federace třinácti kmenů, a provincie římské říše – zahrnovala většinu území dnešního Rakouska, část Slovinska a JV cíp Bavorksa

- na západě sousedila s Reatií, na východě s Panonií a na jihozápadě s Itálií

- obyvatelstvo převážně keltské, nejvýznamnější byli Tauriskové

- zhruba kolem r.

200 př.n.l. se Tauriskové postavili do čela svazku třinácti keltských a ilyrských kmenů, čímž byl položen základ norickému království (Regnum Noricum) – představoval první politický útvar vzniklý na rakouské půdě

- jméno území odvozeno od Noriků, jímž dodávala na významu jejich správa kultu bohyně Noreie

- na počátku 2.století před Kr. tu bylo vytvořeno jakési království, s nímž římská republika udržovala obchodní styky – Norikem procházely obchodní cesty ze severu

- tažení Limbe na konci 2.století před Kr. sblížily Norikum s Itálií

- za Diocletiana bylo Norikum rozděleno do dvou provincií

- mezi léty 120-115 př.n.l. pronikly do Norica migrující germánské kmeny – Tauriskové se obrací na Římany s prosbou o pomoc

Panonie

- mezi léty 9-433 byla provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1.tisíciletí nesla název Illyricum inferius

- na severu a východě ohraničena řekou Dunaj

- vnikla mezi 12-19 př.n.l.

Ilýrie

- území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívající se ilyrským jazykem

- nelze zcela vymezit jejich hranice – před dobytím Římany se Ilyrové nikdy zcela nesjednotili

- samotní Římané označovali za Ilyrii západní část Balkánského poloostrova kromě Řecka

- už ve starověku se navím pro území západního Balkánu často užívalo i názvu Dalmácie

- první historická zmínka o Ilyrech pochází z počátku 5.století př.n.l. od řeckého historika Hekataia z Mílétu

Via Trojana – velká cesta, po které se mohly římská vojska rychle pohybovat

Hl. voj. Tábory – Castra – budovány na římské straně Rýna, pro 1000 mužů

                        - Castely – pro 500 mužů, mohly být i na nepřátelském území

                        - Burgy – věže – doplňky, jejich význam byl signální

- základní chronologické členění doby římské na území České republiky rozdělil Hans J. Eggers (1955)

A  -  pozdní doba laténská (50/30-0)

B1starší doba římská     (0-50)

B2starší doba římská     (50-150)

C1mladší doba římská   (150-200)

C2mladší doba římská  (200-300)

C3mladší doba římská   (300-350)

Pozdní doba laténská "A"

- v 2. polovině 1.století př.n.l. začali na Kelty pronikat první germánské skupiny, především z Durynska, většina Keltů odchází z Čech

- v tomto období tzv. plaňanského horizontu se vytvořili první stálé germánské osídlení především ve středních, východních, severozápadních a jižních Čechách

- na východní Moravě zasahuje na území ČR púchovská kultura

- označuje se jako "horizont Plaňanských pohárů"

- kmen Hermundů, v jižních Čechách – desítky lokalit Hermundů

Starší stupeň starší doby římské "B1"

- krátce před přelomem letopočtu do Česka přišla nová silnější migrační vlna – spojována s kmenem Markomanů – jejich vůdcem byl Marobud – ten na novém území rychle vytvořil říši – ta trvala pouze do roku 18 n.l. – Marobud byl nucen odejít do exilu v Raveně

- vznikla velká a bohatá žárová pohřebiště Dobřichov-Pičhora (okr. Kolín) a v Třebusicích (okr. Kladno) – zde se předpokládají být pohřbeni příslušnící Marobudovi družiny

- na Moravě se v této době usazují vedle Markomanů i Kvádové

B1a – pronikají Markomani, ve středních Čechách centrum jejich říše, pohřebiště –Holubovice, Třebusice, Praha-Bubeneč, žárový hrob ve Zlivy ve středních Čechách, bojovnické hroby – štíty, meče, kopí

B1b – zánik Marobudovi říše (r. 18), očkové spony – po zániku Marobudovi říše – horizont tzv. klasických spon s očky

Mladší stupeň starší doby římské "B2"

- po pádu Marobudovi říše – české území v izolaci – zmenšené množství importů, chudší pohřby

- až v mladší fází B2 je znovu zaznamenáno větší množství importů, vznikají i významná pohřebiště v Lužici nad Vltavou

- kostroví hrob z Lovosic

Starší stupeň mladší doby římské "C1"

- spadá sem tzv. horizont markomanských válek

- významné lokality na Moravě – Mušov – zachyceno několik římských vojenských táborů

- zachyceny vlivy z Polska – z oblasti przeworské kultury i v Čechách

Střední stupeň mladší doby římské "C2"

- 1.polovina 3.století vliv przeworské kultury (např. na pohřebišti v Lužici nad Vltavou)

- nová pohřebiště – Dobřichově-Třebiské, Plotiště nad Labem, Pšov

- na  konci tohoto stupně ze středního Polabí přichází nové obyvatelstvo, především do SZ Čech – dokladem jsou nově založená žárová pohřebiště (Opočno u Loun)

- tyto skupiny se dostali o něco později až na Moravu – jejich výskyt je zařazen do tzv. kostelecké skupiny

- v 2. polovině 3.století se objevují první kostrové hroby – doloženy jsou především bohaté ženské (Soběsuky, Prosmyky v Ústeckém kraji)

- kostrové hroby vliv ze Z Německa

- nádoby s protilehlými stěnami

Mladší stupeň mladší doby římské "C3" – pozdní doba římská

- na konci doby římské se dále pohřbívá chudě na žárových pohřebištích , jen vyjímečně se nacházejí i milodary

- ve středních se SZ Čechách se objevují kostrové pohřebiště vlivem z labsko-germánského kulturního kruhu

- ze sevru nadále pronikají vlivy pozdní przeworské kultury

- na Moravě se formuje tzv. zlechovský typ

           

Chronologie doby římské

A) Starší doba římská

            I. Časná doba římská

                        1. horizont Plananských pohárů (stupeň A 35/25 – 10/5 př.n.l.)

                        2. horizont marobndovy říše (časná fáze stupně B1 – fázeB1 10/5 př.n.l. –

    20/30 př.n.l.)

3. horizont tzv. Klasických (českých) spon s očky (pozdní fáze stupeň B1 – fáze B1b 20/30 – 50/70 po Kr.)

            II. Starší doba římská (v užším smyslu)

                        1. časné fáze stupně B2 – fáze B2a (50/70-100/120)

                        2. pozdní fáze stupně B2- fáze B2b (100/120-1500/160)

            3. horizont markomanských válek (přechodný stupeň B2/C1 150/160-

180/200)

B) Mladší doba římská

            III. Mladší doba římská (v užším smyslu)

                        1. časný stupeň mladší doby římské C1 (180/200-250/260)

                        2. pozdní stupeň mladší doby římské C2 (250/260-300/320)

            IV. Pozdní doba římská

                        1. stupeň C3 (300/320-380/400)

Chronologie doby stěhování národů

            V. časná doba stěhování národů

                        1. přechodný stupeň D1 (380/400-410/420)

                        2. vinařická kultura – starší fáze D2 (410/20-440/450)

                        3. mladší fáze viniřické kultury D3 (440/450-480)

            VI. Mladší doba stěhování národů

                        1. Durinjská fáze E1 (480-53)

                        2. Langobardská fáze E2 (530-560/570)

Chronologie - ?

Stupeň A – označen jako horizont Plaňanských pohárů

                        - kmen Hermundurů

                        - většina Keltů odchází z Čech

                        - Čechy pravděpodobně ohrazeny nenásilnou formou

                        - v JČ – desítky lokalit Hermandurů

Stupeň B

            B1a – pronikají Markomani – přivádí je sem král

                        - ve středních Čechách – centrum jejich říše

                        - Holubovice, Třebusice, Praha, Bubeneč

                        - žárový hrob ve Zlivi ve středních Čechách

                        - bojovnické hroby – štíty, meče, kopí

            B1b – zánik Masobudovi říše

                        - očkové spony

            B2a – řídnoucí osídlení

                       - Řepov ve středních Čechách

            B2b – oživení přílivu

                        - hrob v Lisovacích – žárový hrob bojovníka

                        - kostrový hrob z Lovosic

Přechodný stupeň B2/C1 – hlavní mark. Války

Mladá doba římská C1 – výskyt bojovnických hrobů, Knov

            C2 – dolní Polní

                        - kostrové hroby – vliv ze Z Německa

                        - nádoby s protilehlými stěnami

            C3 – chudá žárová pohřebiště

                        - přibývají kostrové hroby

Přechodný stupeň D1 – Čechy se začínají orientovat východně

                        - keramika nalezena v JČ ve Zlivi

            D2 – vinařická kultura – jsme ovlivňováni ze středního Německa

                        - lokalita Bříza – bohatý kostrový hrob

            D3 – mladší fáze viniřacké skupiny – kostrové hroby

                        - import porýnského skla

            E1 – durynská fáze – esovité spony

            E2 – typická keramika – langolntská fáze – spony

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře