9. Přednáška - Archeologické výzkumy měst

15. listopad 2010 | 11.55 | | autor: lucie

Archeologický výzkum středověkých měst na území České republiky

Archeologické výzkumy:

1)      ve městech královských v Jižních Čechách (České Budějovice, Písek, Tábor)

2)      ve městech poddanských (Sezimovo ústí)

3)      na sídlištích, která se nestačila rozšířit do podoby středověkého města (Hradistko  u Duvle)

4)      na nepodařených lokalitách – města, která byla přenesena jinam )Staré Mýto, Žďár nad Sázavou)

Somer, Žemlička, Třeštík: Přemyslovci, počátek českého státu, Lidové noviny

1) Města královská na jihu Čech

ČESKÉ BUDĚJOVICE

- založil PO II. v r. 1265, šachovnicové založení města propojované uličkami, původní gotické parcely,

- založena na místě původní vesnice nebo osady

- rozvoj archeologického výzkumu v Českých Budějovicích – od 90.

let 20.století

Instituce:

1) Archeologické oddělení Jihočeského muzea – Jihočeské muzeum (Šrámkova čp. 4) – pracoviště archeologického oddělení, vede Petr Zavřel, pracující Ondřej Chvojka, Zuzana Thomová

2) Oddělení archeologických památek - Národní památkový ústav – archeologické pracoviště (Senovážné náměstí)

PÍSEK

- založil PO II. r. 1243

- pravidelná šachovnicová zástavba – jednotlivé bloky od sebe odděleny

- nejvýznamnější památka – nejstarší stojící most v ČR, založený ve 13.století, historicky druhým nejstarším (po Juditině mostě)

- archeologické výzkumy – instituce:

1) Muzea středního Pootaví v Písku – dnes se jmenuje Prácheňské Muzeum – mezi přední badatele patří Jiří Fröhlich, Jaroslav Jiřík

- sídlí v prostorách bývalého královského hradu

VODŇANY

- vznikly jako osada zlatonosných jihočeských rýžovišť na přelomu 12. a 13.století

- klasická pravidelná zástavba, uliční síť na sebe navazující

- nenachází se zde archeologické pracoviště – provádí Archaia

TÁBOR

- husitské město 1420, 150 let před husitským městem tam existovalo město Hradiště, PO II., po 150 letech název Hradiště hory Tábor

- využití královského regálu – těžba drahých kovů, může těžit jen král, pro své potřeby, nikdo jiný

- Tábor . královské město r. 1437 – po lipanské bitvě dohoda s císařem Zikmundem, kterého uznali za českého panovníka – za to byl obec 25. ledna 1437 povýšena mezi královská města s právy Starého města Pražského – bylo doopevněno, začali se rozvíjet řemesla

- výzkum prováděli: Miroslav Richter, Václav Huml, Miloš Drda, Rudolf Krajíc

- pracoviště – útvar archeologické památkové péče – pod hlavičkou Husitského muzea

2) Města poddanská

SEZIMOVO ÚSTÍ ("ČESKÉ POMPEJE")

- přímý předchůdce 4km vzdáleného Tábora

- založili jedna z vítkovských větví pánů z Hradce – později označováni jako "páni z Ústí"

- dramatické události 15. století – 1413-1414 se po vyhnání z Prahy dostal na Kozí Hrádek Jan Hus, napsal tu několik prací, zapůsobil na okolní obyvatelstvo, po jeho smrti vznikla vůbec první husitská hnutí na jihu Čech

- v Sezimově ústí vytvořena skupina stoupenců – vyhnáni – rozptýlili se do okolí a počkali na odplatu – získali další stoupence – únor 1420, masopustní rej  – vpadli vyhnaní husité – obsadili město – kdo se k nim nepřidal toho zabili nebo ho vyhnali z města – rozhodli se o přestěhování na výhodnější polohu – Tábor – vzali si s sebou jen nejnutnější -  v noci na 30.března svoje vlastní domy jednorázově spálili – do roku 1828 nebylo toto město osídleno – později se jmenovali Starý Tábor – pak přejmenováno na Sezimovo Ústí

- kolem města ve středověku vznikla tři předměstí – na S, na J (hrob prezidenta Beneše), třetí odděleno řekou - archeologický výzkum od r. 1962 vedl Richter – největší plošný archeologický výzkum ve střední Evropě – památka typu zaniklého středověkého města

- archeologický výzkum – poslední čtyři usedlosti neodkryty, 16 řemeslných usedlostí, patří k nejlépe zachovaných českým i zahraničním nálezům

- publikace: Sezimovo Ústí, Rudolf Krajíc

3) Sídliště, která se nestačila rozšířit do podoby středověkých měst

HRADIŠTKO U DAVLE – městečko ostrovského kláštera

- založeno jako zázemí církevní struktury

- řemeslnické sídliště – jako hospodářské zázemí ostrovského kláštera

- nad klášterem založeno středověké řemeslnické městečko – v Hradištku nad Medníkem v poloze Sekanka

- archeologický výzkum – Miroslav Richter – výsledky ukázali, že se jednalo o plánovité založení města řemeslnického charakteru v jeho prvopočáteční podobě

- k založení došlo v souvislosti s probíhající kolonizací, 13.století

- charakter městečka s parcelní sítí

Klášter

- klášter nazván podle ostrova sv. Kiliána

- založen Boleslavem II. (při založení byl druhým mužským, prvním byl klášter v Břevnově)

- výzkum – zahájen už na konci 19.století, působil zde předválečný archeolog – Jaroslav Böhm, po něm Karel Guth

Osada

- pravidelné náměstí, po obvodu jednotlivé parcely, z hlediska bezpečnosti postaveno opevnění

- obytné zemnice (z části zahloubené pod povrch)

- zachovány – organické konstrukce ze dřeva

- řazeno mezi nedokončená městská založení

- zánik – nedobrovolný – s nástupem Braniborů - zničena

publikace: Hradišťko u Davle: městečko ostrovského  kláštera, Miroslav Richter

4) Nezdařená středověká založení

- z nějakých příčin došlo k nekvalitnímu založení, na nekvalitním místě

STARÉ MĚSTO – ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

- Straší osada Žďár vznikla roku 1252

- osada přenesena jinam, dnes známé jako Žďár nad Sázavou

- Staré město při dálkové cestě, zvané libická, založili v r. 1252 cisterciáci kláštera a kolem r. 1257 ve vzdálenosti 1,5 km od něho tržní osada, označována jako "forum"

- opad nařídil ještě nedokončené sídliště opustit a přestěhovat do výhodnějších míst dnešního Žďáru nad Sázavou

- stalo se tak proto, že nové místo při řece nabízelo snazší založení osady městského typu

- Staré město existovalo jen krátkou dobu – nejdelší možnost trvání 24 let (spíše se odhaduje na 15 let)

- výzkum – M. Richter, Richard Zatloukal

- hloubka do 130 cm – polozemnice, nad 130cm – zemnice

STARÉ MÝTO U OBCE TISOVÁ – předchůdce Vysokého Mýta

- počátek sídliště před polovinou 13.století, avšak kolem r. 1262 ho vystřídalo nové místo – královské město Vysoké Mýto

- původní plocha osady – 6ha

- objevy základů dřevěného kostela

- rozpočítáno až na 60-80 městišť (= parcela, kterou dostala rodina k dispocizi, dům přiléhala k němu zahrada, políčko), na jedno městiště = 10 osob (služebnictvo, rodina), rodina se obvykle počítá na 4 lidi

- výzkum – doc. Miroslav Richter, PhDr. Jiří Sigl (vedoucí archeologického oddělení muzea v Hradci Králové)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře