Přednáška 26.11.

4. březen 2011 | 15.37 | | autor: petra.k

Roztoky

-Nálezový fond – relativně primitivní materiál, je ho málo. Drtivá většina keramika.

-dřevěná šablona na formování okraje – připomíná dotáčený okraj

-keramika lepená z válečků – hlazená

-nehtové vrypy záležitost modelace – ne dekor!

-odřezávání dna – keramika se formovala na dřevěné podložce

-občas otisk textilií

-použití ostřiva

-ostření pískem u časně slovanské keramiky úmyslné – 10-40% písku v hmotě

-teplota výpalu kolem 1000°C

-hrncovité nádoby, hrncovité mísy – v Roztokách až 17% keramiky

-talíře – hliněné desky se zvýšenou hranou

-miniaturní nádobky – do výšky 9-10cm

-vzácné: pánvičky, tyglíky, přesleny, chlebec = kotouč s dírkou ve středu a vpichy kolem

-pražnice – velké hliněné desky se zvýšenými okraji

-kovové předměty vzácné – nůž, 2 šipky (Roztoky), nákončí opasku – Roztoky, 44mm, jazykovité, merovejského původu; kruhová kování, očka

-3 zlomky stříbrných předmětů – jehly, lisovaná ozdoba s rýhami – analogie s Karpatskou kotlinou – 7. stol.

-kostěné hřebeny – využívány relativně dlouho

-sklo – 9 korálků v pěti objektech (Roztoky)

-2 zlomky jantaru

-7 žernovů

-brousky

-křesadla – většinou pazourkové štěpy pravěkého původu

-broušené kamenné nástroje – zlomky – sbírali se – časté

-kamenné přesleny a závaží – 4 objekty

-mohyly – někdy na konci časně slovanského období – poslední třetina 7. stol.

-kultura dlouhých sopek

-nejtypičtější jsou mohyly pro východní Slovany

-největší mohyla Černikovského vladaře (Ukrajina) – průměr přes 40m – pohřben vladař, manželka a syn

-Varjagové – velké mohyly

-Západní Slované – méně pohřebišť, pohřbívání po kratší dobu než na V

-Morava, Čechy, Dolní Rakousko, pobřeží Baltu, Slezsko, Malopolsko

-Jižní Slované neznají mohyly

-při jejich stavbě muselo docházet ke spolupráci

-až na výjimky mohyly chudé – otázka soc. statutu pohřbených

-pro časně slovanské mohyly typické žárové pohřby bez urny – někde až do 9. stol.

-od konce 7. stol. kostrové pohřby

-využívání pravěkých mohyl

-Morava – kontinuita pohřbívání od 6. a 7. stol. – kostrové se spojují s křesťanstvím

-Čechy – nejprve žárové pohřby, 8. stol. – mohyly

-Východní Čechy – 1. mohylová oblast – 20-25 mohylových pohřebišť

-Z Čechy – podle Kosmy Lučané

-J Čechy – až k Dunaji – málo velmi časných mohyl, typické pro středohradištní období – kostrové hroby pod mohylami

-Bechyňská Smoleč – 70 mohyl

-Dašechlap – 50 mohyl – dotýkají se

-Červený Újezdec – cca 90 mohyl

-Radětice – 100 mohyl

-Veselí nad Lužnicí – přes 60 mohyl

-průměr od 2 do 15m, výška 30cm-2m

-dnes vypadají kruhově nebo oválně – oválné větší

-Koží u Orlíka – mohyla 7x10m - čtyřmohyla

-oválné – většinou více mohyly

-řady mohyl orientovány Z-V

-často vkládány do pravěkých mohylníků – do pláště nebo kužele nahoru

-žároviště – místa spálení těl – cca 2,5 x 1,5m

-výška pohřební hranice asi 1,8m, objem 2-3m3

-doba kremace asi10h

-z člověka zbude 3-3,5kg spálených kostí . v žárových mohylách a pohřbech nikdy nejsou 3 kg – jen trochu a zbytek se pravděpodobně házel do vodního toku

-malá očistná hranice

-v mohylách buď zakopaná urna s popelem do země nebo násypu mohyly, někdy urna na sloupku v mohyle nebo na jejím povrchu, někdy zbytky hranice na povrchu mohyly, něldy rozhození zbytků v tělese mohyly

-Zoll Adamiková – zkoumala dřevěné konstrukce v mohylách: 1) pohřební hranice překryta mohylovým násypem

                                                                                                     2) dům mrtvého – hrobová komora pravoúhlého tvaru s více než jedním věncem roubených trámů, někdy má i střechu, dřevěná podlaha a na ní uložen žárový pohřeb – čím větší dům, tím vyšší status

                                                                                                     3) ohrazení prostoru verti-kálními či horizontálními prvky či kombinací obou

                                                                                                     4) mimomohylové nebo nad-mohylové konstrukce

                                                                                                     5) nejasné stavby

-konstrukce domu mrtvých často zapálena a objekt zasypán ještě dřív než shoří, rituální rozbíjení nádob a ničení hrobového inventáře

-kámen využit různě – v plášti – příkrov na mohyle

                                 - skupina kamenů v násypu – jádro

                                 - věnec

                                 - obložen jím dům mrtvého

-specifikum pro Slovany – nadmohylové konstrukce – postaven kůl nebo sloup, zapuštěn do země a kolem nasypávána mohyla – někdy sloup zaražen do nasypané mohyly – na sloup umístěna popelnice a nebo na vrch mohyly – symbolika kontaktu s nadzemským světem

-Mohyla Nad Slavy – okres Jičín – hlavní pohřeb, zbytek rozházen v násypu, do vrchu mohyly vyhloubena dodatečná šachta a v ní spálené kosti dalších několika jedinců

-Morava – přelom 8. a 9. stol. – výrazná koncentrace birituálních mohyl

-drtivá většina kostrových mohyl po přechodu na kostrové na Moravě bohatý inventář

-Slovensko-1) Horní Nitra a střední Pováží

                    2) Stř. Slovensko – 3 mohylníky

                    3) Pováží – 16 mohylníků

                    4) Podkarpatská oblast – 7 mohylníků

-7. stol. – 9. stol. – těžiště v 8. stol.

Předvelkomoravské období

-ataky Franské a Avarské říše

-2. pol. 7. stol. – začínají být budována hradiště – datována podle nákončí opasků a ostruh z avarského prostředí a dalšího kovového a kostrového materiálu

-nejstarší hradiště budována na Moravě – př. Mikulčice

-poslední třetina 8. stol. – začíná státotvorný proces – Velkomoravská říše pod vládou Mojmírovců

-expanze Mojmírovců na JZ Slovensko

-podél větších vodních toků

-kolonizace dalšího území velmi nízká

-osídlení v již dříve exploatovaných prostorách

-J a V Čechy nebyly zasaženy původním časně slovanským osídlením

-na Moravě se rozšiřuje na moravskokrumlovsko

-obyvatelstvo na Moravě se přesouvá podél vodních toků více do vnitrozemí

-většina osídlené plochy v 8. stol. totožná s osídlením časně slovanského období – Dyjskosvratecký úval, J a V brněnsko, Haná, Šumpersko, Olomoucko; Čechy – Povltaví, Polabí, Poodří

-Hospodářství:

– demografický nárůst 3-4% ročně

-zemědělství – depoty nástrojů – př. železné radlice – symetrické (v 8. stol. používáno 5 typů rádel)

-sklízení polí – srpy

-výplně objektů – pšenice jednozrnka, dvouzrnka, obecná, ječmen, oves, žito, proso, vikev

-v 8. stol. běžně v Čechách dvoje žně – jař i ozim

-pěstování lnu

-vinařské nože – návaznost na vinařskou tradici doby římské

-jabloně, hrušně, lísky, trnky – vyžadují určitou kultivaci – začátek pěstování asi v 8. stol.

-nejsou doloženy zahrady

-období před 10. stol. – předpokládá se pěstování mnoho druhů zeleniny – mrkev, cibule, hrách, dýně, ředkev, okurka, tykev, řepy, konopí, čočka, zelí...

-největší koncentrace zemědělského náčiní – J Morava a JZ Slovensko – nejúrodnější

-živočišná výroba: hovězí dobytek, prasata, ovce kozy, slepice

-v průběhu 8. stol. častěji i kosti koně, psa, kočky a lovné zvěře

-lovná zvěř – medvěd, tur, zajíc, jelen, srnec, divoké prase

-Mikulčice v 8. stol. – kosti koně tvoří 2% všech kostí – vyšší soc. složka jezdící na koni

-hradiště Olomouc – kosti osla – nejstarší doklad požívání osla u nás

-50% kostí v předvelkomoravských Mikulčicích kosti vepře domácího

-Brno-Lískovec – venkovské sídliště nedaleko jednoho z velkých center, 42,9% skotu, prese 32,8%, ovce, koza 10,9%

                          -uvažuje se o specializovaném chovu koní

-koně – malí

-doložen rybolov

-včelařství

-výroba medoviny nepochybně straší kořeny než 10. stol.

-řemeslná výroba – kvalitativní a kvantitativní skok – změna distribuce výrobků – trhy a široké spektrum odběratelů

-kovářská výroba – typické značné rozšíření hutnictví železa – S Morava, oblast řeky Zaly

-doklady i z nástrojů samotných – široké spektrum kovářských činností

-hutnictví barevných kovů – Olomouc-Povel – zbytky tyglíku a měděného plechu, Mikulčice – dílna na zpracování barevných kovů

-parohové schránky – nosila se v nich sůl

-textilní výroba doložena jehlami, šídly

-dřevozpracující průmysl – dláta, sekery, pily,...

-Mikulčice – palisády, mosty, dřevohliněné konstrukce, srubová a drážková konstrukce

-keramická výroba – zlepšení kvality – u Uherského hradiště nalezena dílna na výrobu žluté keramiky

-nejvyšší počet sídlišť a výzkumů na J Moravě

-Výzkum Charvátské malé vsi – 1995-1998 – kontinuita z časně slovanského osídlení až do VM

-sídliště Mutěnice – stěhování národů až 8. stol.

-Mstěnice – nejstarší fáze osídlení z 8. stol. -2 nepatrně zahloubené chaty

-Brno-Lískovec

-8. stol. – polozemnice na ústupu – nadzemní konstrukce, sruby – dochová se drobné zahloubení (ušlapaná podlaha) a otevřené ohniště

-S,JZ,V a stř, Slovensko vývoj od časně slovanského období kontinuálně bez přerušení

--Slovensko – zkoumána některá sídliště – Děvínská nová ves – F. Eisner – jen 1 objekt typická polozemnice

-sídliště Šala 2 – J od Nitry – 12 chat – většina polozemnice, 2 extrémně hluboké – kol. 150cm – možná sloužily k výrobní činnosti

-J Čechy – jednotlivé objekty

-Z Čechy – sídlištní polohy na dně plzeňské pánve – není mnoho

-výšinné sídliště – už v časně slovanském období – nebyly opevněná – př. Libušín, Bohnice

-opevněná sídliště souvisela se strategicky významnými místy – Praha – do 8. stol. – Šárka, Budeč, Bohnice, Libušín, Levý Hradec, Klecany – ochrana brodu přes Vltavu

Dubín-zlaté jazykovité kování z tepaného plechu, zlomky sklárenské provenience, 13 ostruh s háčky, hřebeny, franciska, stříbrné nákončí opasku

-Prachovské skály – nálezy železných misek a železných třmenů – 8.-9. stol.

-Kal u Jičína – 7 litých bronz. kování, 3 šipky, uzávěr s lidskou hlavou; kování – souboj hada s drakem – 1. pol. 8. stol.

-Starý Plzenec – založen koncem 8. stol.

-přelom 8. a 9. stol. – vytvářejí se hradiště v Moravské bráně

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře