7. Přednáška - Středověká města

15. listopad 2010 | 11.52 | | autor: lucie

5) Středověká města

Středověká města vznikala v místech osad, u klášterů, u hradů nebo na zeleném drnu (na nově vybraném místě). Spolu se vznikem měst se objevila i nová vrstva společnosti - měšťané. Na území dnešní ČR stavěli města velmi často též němečtí kolonisté. Město se v době rozkvětu v 10.-13.století stejně jako v době krize ve 14.-15.století lišilo od svého okolí, s nímž však muselo žít v symbióze a s nímž se také vyvíjelo po stránce materiální, sociální, politické, náboženské a kulturní.

Typologie měst - královská, jež založil a řídil král

                          - poddanská, která patřila šlechtě nebo církvi

                          - horní, která byla specifickým typem královských měst

                          - věnná, která odváděla zisky královně

- základ středověkého města = obchodní centrum

- na našem území - centra, počátek 13.století - 19 center na území ČR

Proměna ve město vznikla ze dvou důvodů:

1)      autochtonní  - své vlastní potřeby, v regionu např. hradiště, kvalitní rozvoj = docházelo k přeměně z hradiště v město, které mělo právní regule

- místní hospodářská potřeba

       2)  stejné potřeby – k tomu zvláštní strategicko-politická funkce v zájmu panovníka

            - z pozice panovníka

Postupně výrazná odlišnost – 3 horizonty

1)      město jako forenzní (tržní) ves – založeno na trhu, žilo z ochodu = směňovali

- nebylo nutně dáno pravidly

       2)  větší středisko – založeno na mílovém právu (= boj proti vnější konkurenci, na míly        daleko,cca 15km, nikdo jiný neobchodoval) – mohlo mít rozmanitější obchod, více   řemesel

            - ve středověku 2.

000-4.000 obyvatel, jako dnešní České Budějovice – 100.000

       3)  centra zásadního významu – ústřední koruny, státu

             - zahrnovala předchozí dvě skupiny

            - ve středověku Paříž 40.000 obyvatel, jako dnešní Praha 1.500.000

Střed města tvořilo náměstí - tržiště, město obklopovaly hradby, nejdůležitějšími budovami byla radnice a kostel, nejvýstavnější domy okolo náměstí patřily nejbohatším měšťanům. Domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích. Součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce.

Řemeslnická dílna patřila mistrovi, který zaměstnával tovaryše a učně, mistři každého řemesla se shromažďovali v cechy, které rozhodovaly o tom, jaké zboží se bude vyrábět a za jakou cenu se bude prodávat. Za chudinu byli označováni lidé bez vlastního domu, neplnoprávní občané.

Základní pravidla pro město

- vymezení hradeb

- práva – městské právo – právo trhu, právo mílové = práva umožňující lidem tam žít

- městský znak

- město městem = právo = právo saské, švábské – přinesli s sebou nové kolonizace

- vzniká nová vrstva obyvatel – má specifická práva = měšťané = svobodný, vlastní dům uvnitř města – mohl rozhodovat o samosprávě – něco jako právo volit/volby = měl práva měšťanů

- ten kdo založil město, byl lokátor

- založit město: královské – panovník

                          poddanské – při založení obdržela méně práv

- hrad = burgum = Burgenses = obyvatelé města/měšťané

Práva

Panovník městům uděluje privilegia (výsady), jež zahrnovala např. právo pořádat trhy, vařit pivo, právo mílové (v okruhu jedné míle od města se nesměl usídlit cizí člověk), právo hrdelní. Nejširší výsady měla města královská - byla svobodná a podléhala výhradně králi. Hlavním znakem komuny byla úplná samospráva. Města řídila rada, složená z konšelů, konzulů nebo prostě radních. Obce, které nezískaly samosprávu, řídil pán prostřednictvím svého úředníka. V Čechách se mu říkalo rychtář.

Typy středověkých měst

1) královské

- podléhala panovníkovi, největší výhody, podléhali mu i města věnná = dostali věnem

- od počátku 14.století odkazována českými králi jejich manželkám

2) poddanská

- šlechtická

- církevní

- komorní (kamerální) – patřila do majetku královských měst = přímým majetkem krále

- do konce 13. století – 120 založených měst – 29 královských

- základ královských měst – poslední Přemyslovci – 1230-1278, Václav I. a PO II.

- zakládána podél hlavních komunikací – 21 hlavních dálkových cest v zemi

- nejstarší založení – Starý Plsenec, Hradec Králové, Majetín, Pelhřimov

Kolem 13.století – 60 měst   -  136 městeček

Kolem 14.století – 112 měst  -  389 městeček

Kolem 15. století – 144 měst -  456 městeček

- celkem 600 civitas (latinský název pro města) a oppid (městečko, mestic) – nemá nic společného s pravěkem

- Zlatá stezka – z Pasova do Prachatic

- rozdělovala se na tři směry – podle toho kam směřovala – Vimperská, Prachatická, Sušicko Kašperskohradská

- výzkumy ZS prováděl – Zavřel, F. Kubů – publikace – der goldene Steig

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře