3. Přednáška - hrady

15. listopad 2010 | 11.47 | | autor: lucie

Typu sídel a sídlišť v období vrcholného středověku

Hrady

(panovník, šlechta, církev)

Hrádky – tvrze

(drobná sídla světské a církevní šlechty)

Dvory

(hospodářský charakter – sídla drobné šlechty, církevní stavby)

Vesnice

(hospodářská funkce – zemědělství, forenzní)

Města

(královská a věnná, poddanská – šlechtická, církevní, komorní)

Kláštery


1) Hrady

Hrad je opevněné feudální sídlo vystavěné většinou v rozmezí 12.

-16. století. Ve spojení "raně středověký hrad" označuje raně středověké hradiště. Hrady plnily celou řadu funkcí, především obytnou a obrannou. Jejich vývoj u nás probíhal od 12.století. K zásadnímu zlomu dochází na počátku 13.století, kdy je položen základ nové sítě královských hradů a kdy se setkáváme s prvními hrady šlechtickými. S nejstaršími kamennými hrady se setkáváme na území Čech ojediněle již ve 12.století, vůdčím typem opevněného sídla se staly až kolem r. 1230. Vůbec nejstarším středověkým kamenným hradem u nás je Přimda, z doby před r. 1211.Nově vznikající královské hrady příslušeli třem typům - přechodnému, s obvodovou zástavbou a francouzskému kastelu (jako kastel se označuje pravidelný vícevěžový hrad)

            Přechodný typ stojí na rozhraní mezi raně středověkými hradišti a vrchol středověkými hrady. Vznikaly obvykle v první polovině 13.století, kdy představovaly dočasnou náhradu za plnohodnotné královské hrady. Charakteristické je pro ně mísení prvků obou skupin, jak hradišť tak hradů. Typické je valové opevnění. Příkladem je například Hlavačov u Rakovníka, Tachov, Týnec nad Sázavou.

            Dalším typem je hrad s obvodovou zástavbou. Jedná se obvykle o vícelídný typ královského hradu rozvíjený od 13.století. Hradní budovy tvořily některými svými stranami součást opevnění. Patří sem Křivoklát, Jindřichův Hradec, Bezděz.

            Oba již zmíněné typy umožňovaly pouze pasivní obranu. Za krále Václava I. vznikla první stavba umožňující obranu aktivní - hrad Týřov - reprezentant importovaného francouzského kastelu. Tento typ představuje dolní část hradu. Jedná se o hrad s větším počtem věží.

Nejstarší šlechtické hrady přísluší typu označovanému jako hrad begriftového typu (begrigt = útočná věž). Tento typ k nám dorazil z ciziny. Stavby jsou velmi jednoduché, v čele je okrouhlá věž, která mohla v případě potřeby sloužit jako poslední útočiště obránců hradu. Přístupná byla pouze lehce odstranitelným můstkem, většinou v úrovni prvního patra.

Další etapou ve vývoji našich hradů je 2.polovina 13.století. Výstavba královských hradů je za PO II. a jeho syna Václava II. prakticky dokončena. Rozvíjí se základní dispozice s obvodovou zástavbou, mezi jejímž objekty se začíná objevovat velká čtverhranná obytná věž, která však není hlavní stavbou obytnou a není ani plnohodnotná z hlediska obrany - Zvíkov, Osek, Jenčov.

Další možností členění hradů je podle stavebníka, tedy na královské a šlechtické.

V první třetině 13.století vzniklo několik hradů v románském slohu, např. Landštejn, Loket, Blatná. Ke zlomu dochází po r. 1230, kdy je položen základ nové sítě královských hradů a poprvé se setkáváme i s hrady šlechtickými. Do r. 1250 vznikl např. Křivoklát či Jindřichův Hradec. První stavba umožňující aktivní obranu byl Týřov, hrad typu francouzského kastelu. Podobných zásad se držel i stavitel džbánu. K nejstarším šlechtickým hradům begriftového typu náleží Český Šternberk nebo Zbiroh.

Ve druhé polovině 13. století je výstavba sítě královských hradů v podstatě završena. Začíná se objevovat velká čtverhranná obytná věž (donjon). Některé královské hrady již zdůrazňují reprezentační funkci, zejména jihočeský Myšenec. Pouze dva šlechtické hrady té doby se mohly rovnat královským stavbám - Příběnice, Stará Dubá.

Po roce 1300 probíhal další vývoj ve znamení rozvíjející se šlechtické architektury. Přední místo zaujímá typ s donjonem jako hlavní obytnou i obrannou stavbu. Počet skupiny hradů 14.století představují hrady bezvěžové, především s plášťovou zdí a dvoupalcové.

Za Jana Lucemburského byl vystavěn první hrad s čistě vojenskou funkcí, Preitenstein.

- hradolog, kasteolog - zabývá se hrady

Sedláček August – Hrady, zámky a tvrze České (15 svazků)

Menclová Dobroslava – České hrady (2 svazky)

Durdil Tomáš – Encyklopedie českých hradů

Pláček Miroslav – Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku

durdil-Sušický – Zříceniny hradů, tvrzí a zámku

znát – sedláček, Menclová, Durdil – info k autorům

Hrady jižní Čechy

- 46 lokalit

Královské - Bechyně, Hluboká nad Vltavou, Hradiště (Tábor), Jindřichův Hradec, Landštejn, Orlík, Protivín

Bechyně - 1268, koupil PO II., dnes patří rodině Stárů

Hluboká nad Vltavou - 13.století, pseudogotický styl

Hradiště (Tábor) - PO II., 3/4 13.století, kostel

Jindřichův Hradec - jeden z nejstarších přemyslovských hradů na jihu Čech, 1220

Landštejn - počátek 13.století, od poloviny 13.století páni z Landštejna, v červenci šermířské slavnosti

Orlík - po polovině 13.století, PO II., dnes sídlo Schwancenberků

Protivín - 13.století, PO II.

Šlechtické - panství vzniklo

Český Krumlov - Vítkovci, kolem pol. 13.století, od počátku 14.století hlavní sídlo Rožmberků

Dívčí kámen (Menštejn) - Rožmberkové 1349, pod hradem zachováno středověké podhradí

Rožmberk - 13.století

Týn nad Vltavou - 13.století, biskupský od počátku 15.století šlechtické

Dobronice u Bechyně, Kozí hrádek u Tábora, Nové Hrady

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře