2. přednáška - kolonizace, trojpolní systém

15. listopad 2010 | 11.46 | | autor: lucie

Kolonizace

Termín země označoval od raného středověku jednak půdu a plodnosti, jednak celou oblast státní svrchnosti panovníka. Toto vlastnictví vládce měnilo svou podstatu po celý středověk a bylo postupně omezováno politickými právy stavů. Tím se vytvářely základy středověkého "právního státu", omezené zprvu jen na práva a svobody vrstev, které je byly schopni obhájit.

Průběh tzv. vnitřní kolonizace ve 12.století - novým osidlování byla snaha zlepšit své postavení různé skupiny poddaných, ale především rodiny nižších i vyšších družiníků, které usilovaly o stabilizaci své moci.

Kolonizaci a rozvoj šlechty panovník v zásadě podporoval - šlechtické majetky také zvyšovaly jeho příjmy.

Hlavním iniciátorem na venkově však zůstává šlechta, která mnohdy v drobných střetech využívala své síly a autority k vytváření feudálních oblastí ochrany a vlivu.

Výsledek osídlování před r. 1200 byly vzhledem k omezeným technickým možnostem a hospodářským podmínkám doby překvapivé - obydlena většina českého a moravského území, včetně krajů, které se v průběhu staletí germanizovaly.

WIKIPEDIA

Jako velká kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh, který probíhal v Evropě od 11. až do 1.poloviny 14.století. Vedle venkovské kolonizace, spojené se zakládáním nových vesnic, existovala také městská kolonizace.

Velká kolonizace, probíhající neobvykle rychlým tempem, změnila zásadním způsobem tvářnost Evropy.

Kolonizační úsilí podstatně změnilo ráz krajiny - zmizela část lesů a byla nahrazena hustou sítí osad.

Velká kolonizace je součástí procesu, který je označován jako vrcholně středověká transformace.

Během 11.až 13.století dochází k řadě inovací a objevů technického charakteru, které podnítily celou řadu sociálních, kulturních a politických změn a proto bývá toto období, byť s nadsázkou označování jako "průmyslová revoluce". Typickým příkladem je vodní mlýn,  známý již od antiky. Po zániku impéria se na něj pozapomnělo a k opětovnému rozšíření došlo hlavně v západní a střední Evropě v 11.století. Voda se vůbec stala novým, bohatě využívaným zdrojem energie. Objevení principu jejího využití znamenalo vylepšení v mnoha oblastech. V 11.století byl také vynalezen obracecí pluh či trojpolní systém, později pak hamr nebo kompas.

Příčina - Hlavním příčinou byl růst obyvatelstva celého kontinentu od poloviny 11.století, který souvisel s ukončením velkých migračních pohybů.Například ve Francii byl počet obyvatelstva z původního počtu 6, 2 milionů obyvatel navýšen na 21-22 milionů, Anglie z 1,5 na 4,5 milionů, Čechy z 400.000-500.000 na 700.000-800.000.

Důsledek - vlivem kolonizace se výrazně zpevnily pozice šlechtických rodů, které se z kastelánských a beneficiálních rodů změnily v dědičnou pozemkovou šlechtu opírající se nemovitý majetek. Tato nová opora šlechtu odvedla z panovnických dvorů a usídlila ji na věkově, kde si začala budovat honosná sídla. Také se změnila sociální struktura obyvatelstva, zanikly staré vazby mezi poddanými a vrchností či celé sociální skupiny. Začala vznikat města, která na sebe přebrala obchodní i řemeslnické funkce raně středověkých hradních center.

Průběh lokace - na počátku celého procesu se zdálo, že iniciativa pocházela od samostatných osadníků, kteří si sami zorganizovali přesun do nového působiště, založili sídliště a až nakonec byli usídleni i právě po dohodě s místní vrchností. Až Wichmann, biskup z Naumburgu, zavedl nový postup a stál tak u základů nové vrstvy "osidlovacích podnikatelů." V podstatě začal zaměstnávat agenty, kteří měli za úkol najít vhodné obyvatelstvo ochotné osídlit nové polohy. Tito agenty, neboli lokátoři, museli zorganizovat jejich přesun. Ještě před stavbou byly přesně známy práva a povinnosti a také byla přesně stanovena poloha a rozsah půdy.

Kolonizace českých zemí - kolonizace v Čechách navázala na osidlovací procesy už ve 12.stoletím, kdy někteří němečtí osadníci překročili pomyslné hranice mezi říší a Čechami a zakládali vesnice. K většímu průniku na české území začalo docházet na počátku 13.století, kdy se v písemných pramenech objevují první německé názvy sídlišť.

- v procesu kolonizace dosud neosídlených poloh je nutné rozlišovat mezi tzv. vnitřní kolonizací (zásadní podíl místního obyvatelstva) kolonizací vnější (hlavní obyvatelstvo přicházející z jiných zemí)

Vnitřní kolonizace - týkala se především oblastí kolem řeky Pádu, J a střední Anglie, Walesu, Skotska, Švábska, Bavorska, Saska. Obecně se dá tvrdit, že vnitřní kolonizace předcházela kolonizace vnější, je ovšem nutné respektovat regionální rozdíly - je možné, že se do osidlovacích procesů podnícených vnější kolonizací zapojovalo i místní obyvatelstvo. Bylo ukončeno do 12.století.

Období vrcholného středověku je charakterizováno nárůstem osídlovacího procesu a dosídlením oblastí ve vyšších polohách, tzv. vnější kolonizace, převážně německá kolonizace - od 13.století. Současně dochází k rozšiřování a zahušťování dosavadního osídlení i komunikační sítě. Obyvatelům byla zajištěna osobní svoboda, právo na samosprávu. Hlavním aspektem byl dědičný nárok na osídlenou půdu a dále i individuální práv na mlýny, krčmy, provádění určitých řemesel resp. Právo lovu či rybolovu, osvobození od některých daní. Kolonizační hnutí přispělo k rozšíření ploch obdělávaných a osidlovaných a tudíž pozitivně ovlivňovala rozvoj zemědělství i podobu a rozsah osídlení.

Progresivní hospodářský rozvoj – důsledek kolonizace a agrární revoluce

- trojpolní systém – 2 se obdělávají  (zima a jaro), jeden leží ladem

- používán pluh, zápřah zvířat

Trojpolní systém - představuje vylepšený způsob obdělávání půdy, který ve 13.století vytlačil tzv. dvoupolní systém, užívaný v raném středověku. Spočíval v rozdělení obdělávané půdy na 3 části. Jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem. Příští rok se to celé posunulo - předchozí úhor (neboli lado, je poslední část neobdělávané půdy) byl oset na jaře, předchozí na jaře osetá část na podzim a poslední část pole odpočívala.

vynálezy doprovázející zrod vrcholné středověké společnosti

10./11.st. – vidní mlýn

11.-13.st. – obracecí pluh, trojpolní systém, kormidlo umístěné na zádi lodi

12.-13.st. – větrný mlýn, gotický opěrný systém

13.st. – mechanické hodiny, trakař, glazovaná keramika, kompost, kolovrat, vysoké pece

- Agrární revoluce 13.st.  – trojpolní systém, používání pluhu a bran, zápřah zvířat

Celospolečenské důsledky pozitivního rozvoje zemědělství

- rozkvět středověkého zemědělského venkova

- orientace na tržní hospodářství – pěstování nejen pro autokracii = vlastní obživa, ale i pro trh)

- rozvoj tržních středisek

- přechod k peněžní formě renty

- vznikají nová řemesla (z kovářského mečaři)

- snížili se počty a intenzita hladomorů a epidemií – nárůst počtu obyvatel, kteří se nemuseli věnovat zemědělství

- na tržních městech začaly vznikat osady – města nejčastěji

Výsledky kolonizačního procesu – progresivní hospodářské i společenské změny

1) importovány vyspělejší formy správní, právní a hospodářské

2) změna sociální struktury obyvatelstva – panovník měl silnou konkurenci v církvi a šlechtě, PREDIKÁT – odkud pocházel (Jan Žižka z Trocnova), využíván k uvedení starobylosti

- upevnili se pozice šlechtických rodů – změna na dědičnou pozemkovou šlechtu

- změna podoby venkovského osídlení

- vznikla města

3) rozšíření a široké uplatnění technických a hospodářských novinek

Hranice středověkého hospodářského systému (14.-16.století)

- prvopočáteční rozvoj = agrární revoluce

- několik typů panského hospodářství – na drobných statcích se udržel tradiční způsob hospodaření pomocí roboty poddaných takřka výhradně pro svoji potřebu i na velkých statcích převažoval rentový statek = s příjmy z peněžních dávek poddaných a jako nový jev se postupně objevují i velkostatky vyrábějící pro trh

- v průběhu 14.st. se začali projevovat krize

- ustal kolonizační ruch

- v ČR- česká archeologická společnost

- společnost otevřená všem

- i pro zájemce o ARL

- řídí je Karel Sklenář

- pro členy vydávají Výzkumy v Čechách – jedno nebo dvou denní zasedání v Praze, info o nejvýznamnějších výzkumech v Čechách

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře