Vznik a vzestup Kastílie do sloučení s Leonem 1230

14. listopad 2010 | 21.17 | | autor: eliska

Vznik a vzestup Kastilie do sloučení s královstvím Leon 1230


Původní území na kterém v 9. století vznikla Kastilie se nazývalo Asturie dnes španělsky asturias, bylo osídleno Astury. V 5. století ho ovládaly Svébové a po nich v 6. století Visigoti. V roce 711 se na Pyrenejském poloostrově vylodil Tárik , s kterým začala osmanská expanze na poloostrov. V roce 718 pod vedením Pelaya začali obyvatelé Asturie podnikat obrané útoky proti muslimům. Pelayo byl zvolen za krále. Asturie, získala území Kantábrie a Galicie s hlavním městem Oviedo, kde bylo založeno biskupství,  později zabrala území kolem města León a právě v něm vzniklo nové sídelní město roku 913, tímto přesídlením začala v Leónu růst moc a nakonec i asturské království se stalo jen součástí království León roku 924 za vlády Alfonse III. a vznikla Asturie- Leon. Možná to byl i důsledek připojení Kantábrie Kastilií. Asturie byla, ale velmi důležitá právě proto, že zde započal proces reconquisty  (období násilného vytlačování maurů ze španělského poloostrova katolíky).

          V 9. století se na území astursko- leónské říše objevuje jako důsledek reconqisty kastilské hrabství, v budoucnosti bude mít velký význam v dějinách Španělska, v 9. století zaujímalo jen velice malou rozlohu na horním toku  řeky Ebro, původně se území nazývalo Bardulia. Osídlování hlavně probíhalo v poslední čtvrtině 9. století a to Astury a především obyvateli z baskických zemí. Na příchod obyvatel právě z tohoto území se dá usuzovat především z názvů baskických rodinných jmen v soudobých listinách v této oblasti. Název Kastilie je z původního castella, které v latině znamená hrady a právě ty postavili křesťané okolo povodí řeky Ebro, aby se oddělili od muslimů na druhé straně. Druhým územím, které vzniklo v této oblasti bylo Katalánsko. Kastilské území, ale bylo stále pod  asturskou vládou.                                                                    

          Až v roce 932 za hraběte Ferdinanda Gonzála získala nezávislost na Leónu.

Za něj a v době  jeho nástupců, podnikala Kastilie výboje proti maurům, a naopak maurové v pohraničí proti ní. Ojedinělá byla velká tažení na jih maurského území až po Méridu, Lisabon a Coimbru. Další hraba z Kastilie se ničím výrazným do dějin nezapsala, za zmínku možná stojí jen jeden a to Sancho García, který založil klášter San Salvador de Oña, který sloužil pro některé příslušníky kastilského rodu jako hrobka. Ferdinand I. Leonsko- kastilský (1037-1065), patřil mezi první panovníky, kteří začali dobývat území zvané taifas( drobná království na pyrenejském poloostrově patřící muslimům, která se vytvořila po pádu Cordobského chalífátu roku 1031). Byl synem Sancha III. Velikého, který byl známý tím, že užíval titul rex Iberorum (král Iberů), za své vlády byl považován za nejmocnějšího křesťanského panovníka na Pyrenejském poloostrově. Ferdinand dobyl veliká území na západě,  která se z velké části později stala Portugalskem. Dokonce emíři z Toleda a Sevilly mu platily tzv. tribut( šlo o placení daně svému lennímu pánu). Takovýto tribut spolu s kořistí z dobývaných území přinášel křesťanům nezanedbatelné bohatství.Během jeho vlády proběhlo první dočasné spojení Kastilie a Leonu 1037-1065. Ovládal natolik silné a velké území a byl tak mocný, že roku 1154 mu byl udělen titul císař Hispánie. Po Fernandově smrti roku 1065 se jeho říše, podle starého zvyku rozdělila mezi jeho tři syny. Kastilii dostal Sancho, Leon Alfons a Galicii Garcia. Neprůbojnější z nich byl Alfons, který se roku 1071 spojil se Sanchem, aby odstranil Garciu, to se mu nepodařil. Bohužel roku 1072 byl poslán do vyhnanství do muslimského Toleda, dlouho se tam nezdržel, ještě ten samý rok zemřel Sancho při obléhání Zamory a Alfons se vrátil zpět. V roce 1073 se mu konečně podařilo odstranit Garciu, tím že ho doživotně uvěznil na Leonském hradě Luna. A stává se Alfonsem VI. Alfons VI. vládl v Kastilii- Leonu od roku 1072 až do své smrti roku 1109.Za vlády Alfonse VI. se objevuje i jedna z nejznámějších historických osobností Španělska. Je jím kastilský válečník Rodrigo Díaz nebo také nazývaný El Cid. El Cidovi patřilo území Valencie. Alfons VI. si může mimo sjednocení obrovského území pod křesťanskou nadvládu i připsat dobytí Toleda. Stalo se to roku 1085. Toledo bylo hlavní město  vizigótského království a později je obsadili maurové, kteří platili lenní poplatek kastilskému králi, po dobytí představovalo důležité centrum pro křesťany na pyrenejském poloostrově. Papež zde obnovil arcibiskupství a nově zvolený toledský biskup se stal španělským primasem( to je čestný titul, udávající prvotní postavení mezi biskupy v jedné zemi). Toledo nahradilo dosavadní hlavní město Burgos a to roku 1087. Ale už roku 1086 se proti Alfonsovi spojili vládcové Sevilly a Almorávidové (vojevůdce Jusuf) a Alfons byl poražen v bitvě u Zalláky. Přesto Toledo zůstalo křesťanské na rozdíl od Sevilly a Cordoby( ty byly dobyty až ve 13. století). Alfonsův postup byl zastaven až roku 1108 v bitvě u Ucles, kde utrpěl těžkou porážku. O rok později roku 1109 zemřel. Po jeho smrti chtěl Alfons I. Aragonský připojit Kastilii k Aragonii a to sňatkem s královnou Urrakou dědičkou kastilského trůnu, sňatek byl ale anulován pro blízkou příbuznost. A tak po vnitřních bojích, nastoupil na trůn Urrakin syn Alfons VII. a v roce 1143 byl Kastilii uznám za jejího panovníka, v roce 1147 dobyl Lisabon, stejně jako Alfons VI. podnikal výboje proti muslimům, využil zhroucení moci Almorávidů  a načas obsadil Cordobu zmocnil se Andalusie a postupoval k moři. Takto získaná území si ale dlouho neudržel už v roce1146 se začalo formovat nové muslimské hnutí Almohadé, kteří velmi rychle získal zpět muslimská území. Před svou smrtí vytvořil Alfons VII. relativně upevněnou říši, zemřel roku 1185. Během vlády dvou Alfonsů(dědy a vnuka) bylo v letech 1072-1157 druhé spojení Kastilie s Leonem. Ještě před svou smrtí Alfons VII. roku 1157, rozdělil uzemí mezi své dva syny. Kastilii získal starší Sancho a Leon mladší Ferdinand. Kastilský král Sancho III. Žádoucí se snažil ovládnout strategická místa na cestě k jihu. Podél toku Guadiany opevnil průsmyk, ve kterém procházela původní římská cesta z Toleda do Despeñaperros. Postavil zde vojenskou pevnost Calatrava, vojenský řád který se zde nacházel, sehrál velmi významnou roli v konečné reconquistě. Sancho vládl pouze dva roky. Už roku 1158 nastoupil na trůn jeho syn Alfons VIII. Kastilský také známý jako Vznešený. Jeho vláda nad Kastilií trvala od roku 1158-1214, chytrý tah jeho otce postavení Calatravy přerušilo obchodní cesty muslimům a jemu to dopomohlo k obsazení velkého území, dříve spadající pod muslimy(např. oblast kastilské Guadiany, Alarcón 1184, Rienu 1189), brzy ale po bitvě u Alarcosu ztratil území nedaleko Calatravy. Alfons udržoval i dobré diplomatické vztahy, jedním z důkazů je, že provdal svou dceru Blanku za budoucího francouzského krále Ludvíka VIII. , sám Alfons VIII. si vzal za ženu anglickou princeznu Eleonoru anglickou dceru Eleonory Akvitánské 1177. Alfons VIII. se zapsal do dějin, ještě jednou bitvou a to roku 1212 u Las Navas de Tolosa, kde na straně křesťanů bojovaly spojené království Kastilie, Aragónie, Portugalska a Navarry proti Almohadánům. Muslimové byli drtivě poraženi, muslimská království se rozpadala jedno za druhým, až zbylo jen jedno a to Granada, která byla dobyta Isabelou Kastilskou a Ferdinandem Aragonským mnohem později. Alfons VIII. umírá o dva roky později po bitvě a to roku 1214. po něm je na trůnu Jindřich I. jeho syn a to v letech 1214-1217, který zemřel při nehodě na lovu, po něm vládla královna Berenguela 1217, také dcera Alfonse VIII., po ní se vlády ujímá poslední pouze kastilský král a to Ferdinand III. Leonský , také známý pod Svatý. Stejně jako jeho předchůdci, tak i Ferdinand podnikal výboje proti muslimům ,získal Andalusii, roku 1236 Cordoba, 1248 i Sevilla. Podporoval rozvoj univerzity v Salamance 1219, roku 1230 se stal Leonským králem a definitivně spojil Kastilii a Leon pod jednu korunu a vznikl stát Kastilie- Leon. Tento panovník byl dokonce prohlášen roku 1671 za svatého.

Seznam použité literatury:

R. Collins, Evropa raného středověku 300-1000, Praha 2005

Ch. Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, Praha 2006

A.U. Arteta, Dějiny Španělska, Praha 1995

L. Bartoš, Dějiny a Kultura Španělska, Praha 1990

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře