Letopočty

14. listopad 2010 | 22.20 | | autor: lucie

LETOPOČTY - DĚJINY STŘĚDOVĚKU I.

(2. - 13. století)

pergamen1

753 př.n.l. – legendární založení Říma, prvním králem Romulus

161 - římská vojska Marca Aurelia vítězí sice nad Markomany, avšak Bohemii se jim získat nepodařilo, pět let poté naopak Markomané svými občanskýmiválkami zasahují do Říma

190 - křesťanství se rozšiřuje po celé Římské říši, která je zmítána občanskými válkami

235-284/5 - "krize třetího století" - historický pojem, jímž se označuje období římských císařských dějin. Vnějšími znaky byla politická nestabilita, ekonomický úpadek (inflace) a  snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (germánům, perským Sásánovcům)

312 - Bitva u Milvijského mostu - Konstantin vítězí nad Římany – přes řeku Tiberu na sever Říma mezi římskými císaři Constantinem I. a Maxentiem se odehrála 28.října. Vítězný Constantinus díky ní ukončil spoluvládcovský systém tetrarchie a stal se jediným císařem Římské říše.  Podle křesťanské legendy měl Constantinus v předvečer bitvy viděni, v němž spatřil kříž a nápis "v tomto znamení zvítězíš", vítězství tak bylo připsáno Kristu, a Constantin proto radikálně změnil náboženskou politiku říše ve prospěch dosud pronásledovaného křesťanství.

313 - vydán Edikt milánský - dokument, kterým římský císař Konstantin I. prohlásil   křesťanství za náboženství celé říše římské. = legalizace křesťanství

324 - založení Konstantinopole Konstantinem Velikým, vysvěcena r. 330

325 - koncil v Nikáji (SZ Malá Asie) – 1. nikajský koncil - první ekumenický koncil křesťanské církve

325 – v Římské říše jsou zakázány gladiátorské hry

325 – v Nazaretě je zbudován kostel Narození

370 – Hunové pronikají do Evropy

375 - vpád Hunů do Evropy, tím vyvoláno stěhování národů. SN = rozsáhlá migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku. Jejich příčinou byly demografické změny, především   růst obyvatel. Kmeny začali hledat novou půdu, tu nacházeli na území Římské říše, která se v té době nacházela v hluboké krizi a jejíž hranice nebyli           dostatečně chráněny.

378, 9.srpen - bitva u Hadrianopole, jedna z nejtěžších porážek v historii římské říše. Válka Římanů (císař Valens) proti Barbarům (gótské kmeny – zejména Greutungů a Tervingů), vítězí Gótové. Valens v bitvě zmizel a jeho tělo se nikdy nenašlo. Následkem bylo zhroucení celé dunajské hranice a vyplenění Balkánu.

382 - mír mezi Římany a Vizigóty

392 - oficiálně zakázáno veřejně obětovat bohům

393 - v Řecku se konají poslední Olympijské hry, Keltové, největší nepřátelé Římanů pustší Řím a Hunové pronikají až na Slovensko

394 - uzavřen chrám bohyně Vesty, zrušeny olympijské hry

395 - vzniká Západořímská říše rozdělením Římské říše poté, co ji císař Theodoius I. odkázal svým dvěma synům - západní Flaviu Honoriovi a východní Flaviu Arcadiovi.

402 – invaze Vizigótů do Itálie

406, 31.12. – Vandalové, Svébové a Alani překročili zamrzlý Rýn a vtrhli do římskéGalie

407 – Římské oddíly navždy opustily Britské ostrovy, aby bránily rýnskou hranici římské říše proti útokům barbarů

409 – dosáhli Vandalové Pyrenejského poloostrova, odkud je pak vytlačili Vizigóti – pod vedením náčelníka Geisericha se pak po této porážce přesunuli přes Středozemní moře a stanuli v Africe

410, 14.8. - Řím dobyt Vizigóty

418 - usazení Gótů v Gálii ( v její jihozápadní části - Aktvitánii)

439 – Geiserich dobyl Kartágo a založil říši Vizigótů

451, 20.červen - bitva na Katalaunských polích, někdy nazývána jako bitva národů. Bylo odraženo vojsko Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska Flavia Aetia. V bitvě padl vizigótský král Theodorich I. Strany: Římská říše a její spojenci  (F. Aetius) x Hunové (Attila)

453 – Attila umírá, rozpadá se hunský státní útvar

455 - Řím dobyt Vandaly

476 - zanikla Západořímská říše abdikací císaře Romula Augustula k čemuž byl donucen Odoakarem. Jelikož nebyl žádný nový císař nastolen západořímská říše zanikla. Ve skutečnosti se rozpadala dlouhý čas, nedokázala vzporovat germánským kmenům, které pronikali na její území a postupně se usazovaly.Zatímco ZŘŘ zanikla, VŘŘ s hlavním městem Konstantinopol nadále            existovala / ZŘŘ - neustále nájezdy Germánů, kteří se zde usazovali azakládali vlastní království, byl svržen poslední císař, vládcem se stal GermánOdoakar

482 - vznik Francké říše. Na jejím počátku stál Chlodvík I., král germánských franků. Rozkládající se na území dnešního Švýcarska, Francie, Nizozemska,Belgie a Německa.

486 - bitva u Soissons (Francie). Chlodvík spojuje Franky a  poráží římské vojsko, připojuje území.

493 - Slované vstupují na Balkán a pustoší území lllyrů, dostávají se až do Řecka

496 - Frankové porážejí Alamany

507 - bitva u Tours - Frankové vítězí nad Vizigóty a získávají jižní Francii

529 - založení Monte Cassina, benediktinský klášter v Itálii, poprvé jej r. 584 vydrancovali Langobardi, poslední podobná katastrofa, při níž byl klášter   prakticky zničen, přišla za druhé světové války, během bitvy u Monte Cassina.

534 - Frankové dobývají Burgundsko

534 – říše Vandalů zničena východogermánských vojevůdcem Belisarem

554 - velká porážka Franků v bitvě s Byzantinci, zastavení jejich postupu na jih v Itálii

568 - Langobradi vpadli do Itálie

585 - říše Svébů (Pyrenejský pol.) dobyta Vizigóty

622 - hidžra - snaha o sjednocení Arábie, té se ujal Mohamed, kterého brali jako proroka a posla Boha. Po té co se ho r. 622 pokusili zabít odešel z Mekky do Medín. = počátek islámského letopočtu. Mohamed přestal být pouze hlasatelem víry a stal se i vládcem a vojenským velitelem. Právě zde položil  základy politické a společenské organizace islámské společnosti.

623 - vznik Sámovy říše, státní útvar Slovanů existující ve střední Evropě. Vznikla  spojením slovanských kmenů. Náčelníkem Sámo. Po Sámově smrti se říše  rozpadla.

624 - Byzantinci vytlačeni z Pyrenejského pol.

626 - bitva u Konstantinopole - Byzanc byla obléhaná Avary a Slovany. Avaři poraženi Byzancií

631 - bitva u Wogastisburgu -slovani (Sámova říše) x Francká říše včele s králem Dagobertem I.. Slovani vítězí

636 - bitva u Jarmúku (Sýrie) - Muslimové porazili Byzanc

637 - zavedení islámského kalendáře chalífou Umarem. Jeho počátek byl stanoven na r. 622

638 - Jeruzalém v rukách muslimů

658 - zánik Sámovi říše. Po smrti Sámy se říše rozpadla

681 - mír mezi Byzancí a Bulharskem

683 - mír mezi Byzancí a Bulharskem.

711 - arabská invaze - porážka Vizigótů u Guadalete - počátek islámského vlivu v západní Evropě. (Arabové vstupují na Pyrenejský poloostrov)

721 - bitva u Tolouse - první střetnutí Franků s Araby

732 - bitva u Poitiers - Frankové (Karel Martel) vítězí nad Araby a zatlačuje je k Pyrenejím

739 - bitva u Acroina - Arabové poraženi byzantským vojskem Konstantin V.)

754 - Pipin III. Krátký porazil Langobardy v S. Itálii

760 - založení města Bagdád

800 - v Římě korunovace Karla Velikého na císaře

805 - obléhání hradu Canburg

814 - Karel Veliký umírá v Cáchách

827 - Saracéni (Arabové) dobývají Sicílii - Palermo (831)

830 - Mojmír I. zakládá Velkomoravskou říši

831 - bitva u Cornwallu - Wessexký král Egbert porazil Welšany

841 - bitva u Fontenou - Karel Holý je poražen franckým králem a císařem    Lotharem

842 - štrasburské dohody/přísahy - právní dokument podepsaný 14.února vnuky  Karla Velikého, Ludvíkem Němcem a Karlem Holým ve Strasburku, za účelemvytvoření aliance proti jejich staršímu bratrovi Lotharovi. Hodnota přísah spočívá především v jazycích, kterými byly  napsány. Stojí u zrodu  novodobých evropských jazyků. Do té doby byla na území franckého  království jazykem vzdělanců a oficiálních písemností pouze latina. Tento  dokument je považován za první pramen, jenž byl sepsán ve             starofrancouzském a staroněmeckém jazyce. (= uzavřené spojenectví Karla II.  Holého a Ludvíka II. Němce proti Lotharovi I.)

843 - Verdunská smlouva. Zánik Francké říše - rozdělila Franckou říši na tři  království ovládaná syny Ludvíka  I. Pobožného - Lothart, Ludvík Němec, Karel Holý

845 - křest českých knížat

850 - vznik Chorvatska

863 - příchod Konstantina a Metoděje z Byzance na Velkou Moravu. pro misi na  Velké Moravě vytvořili písmo hlaholice a prosadili staroslověnštinu jako  bohoslužebný jazyk. (Hlaholice = nejstarší, dnes již nepoužívané slovanské  písmo)

874 - Folchheimský mír - mezi Východofranckou říší a Velkou Moravou

876 - Vikingové (Dánové) poráží Alfréda Velikého

878 - v bitvě u Adingtonu porazil Alfréd Dány

882 - Oleg se zmocnil Kyjeva a založil Kyjevskou Rus

907 - bitva u Bratislavy - Maďarské vojsko poráží Velkou Moravu a zccela ji srovnáv  se zemí

910 - založení opatství v Cluny

955 - bitva na řece Lechu - Německá (Ota I.) a česká (Boleslav) vojska poráží  Maďary

962 - Ota I. Veliký korunován římským králem

971 - útok Bulharů na Rusy na Balkánském pol.

995 - vyvraždění Slavníkovců

997 - zabití sv. Vojtěcha pohany v Prusku

1001 - počátek obsazování bulharského území Byzancí (až do 1014)

1040 - bitva u Brutků

1054 - Velké schizma - církev tak označuje rozkol mezi křesťanským východem a  západem, který rozdělil církve, které přijaly Chalkedonský koncil

1066 - bitva u Hastings

1071 - bitva u Mantzikertu - Turci vítězí nad byzancií

1077 - Jeruzalém dobyt Turky

1085 - pád Toleda, centra Pyrenejského pol., díky Kastilii

1095 - první křížová výprava. Vyhlásil ji Papež Urban. Jejím cílem bylo dobýt  Svatou zemi a osvobodit místa posvátných pro křesťany z rukou muslimů. To  se výpravě podařilo a ve Svaté zemi byli založeny křižácké státy, které se zde  udrželi téměř 200 let.

1099 - Jeruzalém dobyt křižáky

1119 - založení Templářů

1126 - bitva u Chlumce - česká vojska (Soběslav I.) poráží německá vojska (Lothar III.)

1144 - druhá křížová výprava

1187 - bitva u Hattinu - Sultán Saladin poráží křižácké vojsko

1189 - vyhlášena  2. křížové výpravy, statuta Kondráda Oty

1189 - na trůn nastupuje Richard I. Lví srdce

1091-92 - Richard I. Lví srdce osvobodil Jeruzalém

1204 - dobytí Konstantinopole křižáky

1212 - křížová výprava dětí (děti vyrazily sama), bitva u Las Navas de Tolosa

1212 – zlatá bula sicilská – soubor tří navzájem provázaných listin, jejichž význam v dějinách českého státu procházel významnými proměnami. Přemyslu Otakarovi I. ji 25.září vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mi Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Název listiny je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. / Upravovala vztah českého krále a českého království k císaři a říši římské. Českému králi bylo přiznáno právo dědičnosti královského titulu. Morava se stala nedílnou součástí Českého království

1215 - Manga Charta

1222 - velké privilegium české církve

1223 - bitva na řece Kalce - Mongolové porazili ruská knížecí vojska

1265 - založení Českých Budějovic

1278 - bitva na Moravském poli - PO I. s českým vojskem poražen říšským vojskem (Rudolf Habsburský)

1282 - Sicilské nešpory (Francouzi vyhnáni ze Sicílie, vystřídají je Aragenti)

1337 - začátek století války (do r. 1453)

1346 - bitva u Kresčaku - Francie poráží Anglii

1389 - bitva na Kosově poli

1393 - umučen Jan Nepomucký

1453 - pád Cařihradu, Ladislav Pohrobek korunován českým králem, konec stoletéválky

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Letopočty vandal 27. 01. 2013 - 21:29