Karolinská renesance

14. listopad 2010 | 21.10 | | autor: eliska

Karolinská renesance

Francká říše byla rozsáhlá, v jednotlivých oblastech se jinak mluvilo a psalo, proto bylo důležité vytvořit nějaký jednotný řád. Dopomoci k tomu měla podpora krále a přítomnost učenců na jeho dvoře. Z toho vyplývá, že proces karolinské renesance započal mnohem dříve než za Karla Velikého, za něho byla dovršena.

V tomto období se vzdělanci snažili obnovit a využívat vědění a umění antiky. Většina dnes dobře známých klasických latinských děl byla zachráněna přepisováním právě za dob karolinské renesance. Podle úrovně vzdělanosti se můžeme domnívat, že byla snaha o pozvednutí hlavně u duchovenstva a ne u široké veřejnosti.

 Karel Veliký se snažil pro svůj dvůr získat mnoho učenců, kteří mu mohli pomoci radou a pozvednout prestiž a vystupování královského dvora I samotný král se od nich učil, diákon ( nižší duchovní, který mohl křtít a kázat) Petr z Pisy ho například učil latinskou gramatiku. Dalším učencem byl Paulus Diaconus, který napsal: Římskou historii před rozvrácením langobardského království.[1] Do říše Karla Velikého přišel roku 782, když se pokoušel o propuštění svého bratra, který byl zajat. Svou nejslavnější práci: Historie Langobardů[2], napsal roku 786 kdy se vrátil z Francie a vstoupil do kláštera Monte Cassino.

Ve stejné době se objevuje Alkuin z Yorku, právě on je jedním z nejznámějších vzdělanců na dvoře. Pocházel z Northumbrie a vzdělával se v Yorku. Od roku 796 žil v klášteře sv. Martina v Tours , kde se stal i opatem, zemřel roku 804. Je dochováno kolem 300 dopisů, které nám ukazují vrchol vlády Karla Velikého, jeho původ mu umožňoval stát se královým mluvčím při jednání s anglosaskými králi. Dále pak při paláci v Cáchách byla vytvořena tzv. dvorská škola, která umožňovala vzdělání členům královské rodiny , synům velmožů a některých členů dvora, dokonce i dívkám. Alkuin inicioval založení dalších škol při klášterech, kde se četly a opisovaly antické rukopisy. V takovýchto skriptoriích vznikla karolinská minuskula. Bylo to velmi jednoduché, praktické písmo, které se rychle rozšířilo. Z karolinské minuskuly se později vyvinula malá písmena abecedy a používáme je dodnes. Dnes se nazývá latinka. Dvorské prostředí nacházelo větší význam v oslavných básních.

Na dvoře se ještě objevuje Theodulf. Byl to vizigót. Podle všeho znal Ovidiovo dílo. Byl dobrým básníkem a autorem konceptů Libri Caroli.

Hlavními cíly karolinské renesance byla základní vzdělanost kněží, dále pak standardizace gramatiky nebo výkladu církevního práva.



Použitá literatura: Roger Collins, Evropa raného středověku 300-1000, Praha 2005.

Ernst Robert Curtius, Evropská literatura a latinský středověk,Praha 1998.



[1] Roger Collins, Evropa raného středověku 300-1000, Praha 2005. str. 295

[2] Roger Collins tamtéž.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře