Přednáška 10.11.

4. březen 2011 | 15.30 | | autor: lucie

HISTORIE ZVONAŘSTVÍ  V ČESKÝCH ZEMÍCH

Písemné prameny

- první písemná zmínka v tzv. první staroslověnské legendě o sv. Václavu (vznikla před polovinou 10.století) – "Ranní dojmy vyjádřil tím, že v dáli slyší zvony."

- o používání zvon v křesťanských chrámech v Čechách svědčí zpráva mnicha sázavského (11.století) – "Vyzdobil chrám zvony."

- Kosmas – uvádí události ohledně tažení Břetislava do Polska - na vozech byli převezeny ohromné zvony / v té době "ohromné" zvony nikdo vyrábět neuměl

- jeden z Kosmových pokračovatelů zvaný Kanovník vyšehradský, při popisu bitvy u Chlumce, kde se v r. 1126 utkal římský král Lothar III. s českým knížetem Soběslavem I., podává později svědectví, jak před počátkem bitvy bylo slyšet zvonící zvon

- r. 1354 vydal Karel IV. nový pořádek pražských řemesel – v něm zařadil konkaře a puškaře na šesté místo, takže s ostatními řemesly pracujícími s kovem – tvořili společný cech s pávem nosit zelenou korouhev s obrazem muže v brnění a plné zbroji

- kronika Václava Hájka z Libočan – popisuje událost z r. 1373, vztahující se mj. k soše sv. Jiří na Pražském hradě

Zakladatelé zvonařské školy – Brikci z Cimperka

- k rozvoji zvonařství u nás došlo v 15.století, kdy žilo v Praze kromě dvou Němců a jednoho Poláka přes sto domácích zvonařů – sídlili většinou na Novém Městě pražském v tehdejší Široké ulici (dnes Jungmannova)

- v 15. a 16.století – je rozkvět zvonařství spojen především se slavným zvonařským rodem – zakladatel Bartoloměj – Bartoš Bricki Berúnský (z Berouna) – původně konvář v huti u kláštera Panni Marie Sněžné

- r. 1498 založil zvonařskou dílnu v Široké ulici – r. 1509 vyrobil na o bjednávku krále Ludvíka největší zvon tehdejší Prahy – pro katedrálu sv. Víta – zvaný "Patronu, pater campanarum"  čili "Ochrance, otec zvonů" – byl tak veliký, že když ho vezli na hrad musel být vybourán kus zdi mezi mosty a Bílou věží, aby mohli projet bránou – zvon nebyl zaplacen – r.. 1532 pro sv. Víta koupil od Bartošovy vdovy císař Ferdinand I.

- v rodinné tradici pokračoval syn Ondřej – vytvořil zvon zvaný "Václav", pro chrám sv.

Víta – při velkém požáru hradu r. 1541 z věže spadl a rozbil se na kusy

- z a své umění byli r. 1572 povýšeni do šlechtického stavu

- 16.století – mistr Tomáš Jaroš

- Ferdinand pozval z Vídně do Prahy původně brněnského zvonaře Tomáše Jaroše – pověřil ho odlitím zvon pro chrám sv. Víta – jeho výsledkem se stal dodnes největším zvonem zvaný "Zikmund" z r. 1549

- vytvořil sívající fontánu na Pražském hradě v Královské zahradě

- Vavřinec Křička z Bitýšky

- 1562-69 vytvořil dílo – Návod k lití a přípravě vojenských výrobků, který je dodnes jedním z nejcennějších kampanologických pramenů – velice detailně zde popisuje výrobu zvonů pomocí šablon

- z dalších pražských zvonařů je jmenován klatovský mistr Stanislav – jeho dílo v kostele sv. Vojtěch a

- jiný Stanislav – mistr pražský – autor druhého svatovítského zvonu  - Jana Křtitele

- 17.století – k úpadku českého zvonařství dochází po Bílé Hoře – i v této domě působila v Praze významná dílna – založená r. 1640 Leonardem Löwem – jeho rod vytvořil řadu zvonů – nejznámějších patří zvon August na kostele sv. Tomáše

- vyspělou barokní techniku představuje ...

- Pražská Loreta – mariánské poutní místo s kopii Svaté Chýše a barokním kostelem Narození Páně, která je obklopen ambity a kaplemi

- do věže umístěna zvonkohra s 27 loretánskými zvonky – hráli mariánskou píseň "tisíckrát pozdravujeme Tebe"

- + legenda

Loreta

- od 17.století docházelo k úpadku domácí zvonařství a začaly zde pracovat především cizí zvonařské rody

- zvony se stávali obětí válek, protože představovali zdroj lehce dostupného kvalitního kovu

- po druhé světové válce zůstalo v Čechách jen 13% a na Moravě dokonce jen 6% původního počtu zvonů

- současnost a tradice – rodová tradice zvonařství v ČR v současné době

- tři rody – Pernerové, Dytrychovi, Manouškovi

- Pernerové – v pol. 16.století založil syn pražské rodiny Pernerů v Českých Budějovicích se sídlem v Kněžské ulici, po II.světové válce vybudoval Rudolf Perner II. odbočku v cihelně v Pasově – v současné době ho vede Rudolf Perner se sídlem v Pasově

- Dytrychovi – zvonařskou rodinu v Brodku u Přerova založil r. 1950 Josef a Ludmila Dytrychovi

- Matouškovi – zvonařství bylo založeno r. 1900 v Husovicích u Brna. Pokračovatel  Petr Matoušek je autorem publikace Zvonařství, nakladatelství Grada v Praze 2006

-         expozice Národního muzea v Praze - centrální zvonařství – české zvonařství – Vrchotovy novice na Benešovsku (zámek) – dodnes rozvíjející aktivita rodiny Nádherných


ZVON JAKO KOVOLITECKÝ VÝROBEK

- určitý  druh bronzu, který dostal označení "zvonovina"  - obsahuje slitinu mědi a cínu (1:5 – 78:22%)

- popsáno v knize "deset knih o metalurgii" – jedná se o odlévané zvony

Terminologie

- převzatá z knihy – Kybalová, Lunga, Vácha

- koruna – nejsvrchnější část zvonu, za co je uchycen – připomíná korunu

- plášť, boky - boky

- čepec – to co uzavírá zvon

- věnec – zesilovací část – zesiluje zvuk

- srdce – uvnitř

- zvonové žebro – jakási hrana

stavba zvonu

-  měření – dolní a horní průměr, hloubka, výška, měření jednotlivých částí

Terminologie části zvonů

(podle Manouška, 2006)

- boky – u Manouška nazývané jako krk

- hlava, hlavice – nad korunou

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře