Přednáška 3.11.

4. březen 2011 | 15.30 | | autor: lucie

Kovolijectví (odlévání kovových předmětů) na příkladu ZVONAŘSTVÍ

Kybalová, L. - Lunga, R. – Vácha, P .: - Pražské zvony. S úvodní studií o zvonařství, výrobě zvonů a dějinách výtvarné výzdoby. Praha. (úvodní kapitole)

Manoušek, I.: Zvonařství. Grada Praha

zvon_01

Historie zvonařství – vynález a funkce zvonů

Starověká a antická civilizace

- používání ozvučených kovových těles pro doprovod kultovních a náboženských obřadů je doloženo od 3. tisíciletí př.n.l.

- zvony a podobné znějící nástroje znaly již starověké národy

- ve straém zákené je psáno, že na třásních pláště nosil zvonečkx nejvyšší velekněz, o tom svědčí např. zvonečky, upevněné na spodním lemu pláště Arona

- také král David je jako hudební vyobrazován se zvonky, někdy na ně dkoncwe hraje jjako na zvonkohru

- egypťané používali zvonky při bohoslužbách

- malé zvonky používali jako symbolické obřadní nástroje – pokud jim zemřel král tloukli na znamení smutku do velkých kovových kotlů


Křesťanská Evropa

- zvonek se stal základním komunikačním společenským prostředkem

- v západní církvi plnil několik funkcí – zajišťoval kontakt lidí s Bohem, svolával mši, vyzýval k modlitbám i rozjímání

- ve světské rovině byla jeho hlavním úkolem orientace v čase, k níž přibyla i funkce symbolická (umíráček, ochrana)

- této řeči se lidé na dálku naučili rozumět, aniž by museli zvon přímo vidět

Terminologie výrazu "zvon"

1. křesťanská legenda vypráví, že r. 406, kdy jeden z biskupů měl být inspirován lučním kvítkem, napadla jej myšlenka zhotovit zvonky kovové, ty pak jako rolničky zdobili oděv

2. latinsky nazývána campana, bylo z toho vyvozováno, že původ výroby leží v oblastech jižní Itálie – v Kampánii

3. obecně – tvrdí se, že označování zvonu je spojeno s italským městem – ležícím též v Kampánii

- za pravděpodobnost lze považovat i teorii o původu slova "campana" v souvislosti s uplatněním zvonů v civilním životě, tj.

od doby, kdy začal být měřen čas

- říká se jim zvony podle rolníků, kteří žijí na poli

Campana – křesťanská symbolika

- zvon – zvonek je v křesťanském učení symbolem musiky – jednoho ze Sedmera svobodných umění, jež bije kladivem do řady zvonů stejně jako král David ve středověkých žalářích

- zvuk zvonu doprovází poustevníky, kteří je někdy nosili při sobě

- nejčastěji je zobrazován v ruce zakladatele mnišství – sv. Antonína

- pro podobnost ženských prsou se zvony je kvůli způsobu mučení patronku zvonařství sv. Agáta

Sv. Agáta – patronka zvon (v ruce drží tác a na něm jsou její prsa, kovářskými kleštěmi ji byla uštípnuta prsa – prsa podoba zvonů – proto patronkou)

agata2     agata

Sv. Antonín (Velký) – opat, křesťanský světec a poustevník (vousatý stařec s kápí s holí v ruce a se zvonečkem)

antonin    01-17--Antonin-1701-Abcgallery

Odkaz: http://www.acizek.nfo.sk/teolog/saints/texty/01/17antonin.htm

Vznik a rozvoj zvonařství v raném středověku

- spojován s Irským prostředí kolem 5.století

- 5.-6.století jeden z nejstarších zvonů v Evropě, zvon Sv. Patrika,uložen v Irsku (st. Patrick Bell)

- jeho tvar se z původního malého předmětu začal zvětšovat a začal se dávat na klášterní věže

- na věže městských a vesnických kostelů bylo zvykem zavěšovat zvony až po r. 800 n.l.

- od 8.st se odléváním zvonů zabývali především benediktínští mniši

- po r. 1000 začali vznikat první světské řemeslnické dílny

- od počátku 12.st. byla vytvořena zvonkohra

Theophilus Presbyter (1070-1125)

-         rytíř Rogerus von Helmarshausen

-         vydal dílo Schedule diversarum atrium – v několika svazcích pojednává o středověké technice malování, výrobě skla a zlatnictví, současně i popisuje výrobu zvonů

-         výroba podle jeho technologie je označovaní jako tzv. "Theofilovy zvony"

Zvonařství v období vrcholného a pozdního středověku

- ve zvonařství pomohlo rozvoji i nový přístup obyvatel k chápání světa, zvl. Jeho uspořádání a vnímání času

- zvonařství nebylo po celý středověk samostatné řemeslo – byli součástí cechu konvářů (nějakým způsobem uměli zpracovat kovy)

- od průběhu vrcholného středověku se ustálili postupy a zvon dostává postupem doby klasický hruškovitý tvar (na rozdíl od předchozích, které měli jiné tvary)

- období největšího rozkvětu – přelom středověku a novověku - 16.století – "zlatá doba zvonařství"

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře