Přednáška 20.10.

4. březen 2011 | 15.30 | | autor: lucie

VÝROBKY ZE ŽELEZA A BAREVNÝCH KOVŮ – KOVÁŘSTVÍ, KOVOTEPECTVÍ, KOVOLITECTVÍ

Krajíc, R.: O kovářství v Sezimově Ústí

Počátky kovářského zpracování železa

- první pokusy lidí zpracovat železo spadají do 3.tisíciletí př. Kr.

- nálezy z tohoto období jsou velmi vzácné a pocházejí z oblasti Mezopotámie

- v tomto období byl zpracován náhodně nalezený materiál zpravidla meteorického původu

- na takto nalezených předmětech je možno pozorovat základní kovářské techniky jako je vytahování, rozštěpování, ostření  a probíjení

- příkladem je železná dýka z hrobu krále Meskalamšara (Ur) či Dýka z Alana Höyür (Turecko)

Proč právě železo

- nejdůležitější vlastností železa je jeho kujnost (tvárnost) – v kontaktu s ohněm se dá tvářem, tak jak je potřeba

- kujností je myšlena schopnost trvale měnit tvar, čím je materiál kujnější, tím jsou finální výrobek měkčí

- protože byla kovářská železa z velmi kujného materiálu měkká, byly ještě v průběhu prvního tisíciletí př.n.l. výrobky z bronzu dražší než výrobky ze železa

- od 12. st. př.n.l. lze sledovat větší výskyt kovářských výrobků ze železa v Asii, kde se začaly vyrábět nejen železné luxusní doplňky, ale i předměty, určené k denní potřebě

- objev železa jako víceúčelně využitelné suroviny zaznamenal tak zásadní zlom v dějinách civilizace, že po něm byla nazvána jedna z předhisotrických epochy – doba železná (soška býčka z Býčí skály, celá z bronzu, části ze železa – trojúhelníčky)

- v centrální Evropě se objevují četnější kovářské výrobky ze železa od střední doby železné (halštat), při čemž byl díky kvalitě výrobků a způsobu zpracování nadále z kovů využíván bronz

problémem kovářských zpracování železa a rozsáhlejší distribuce výrobků z něj bylo především to, že surovinu bylo nutno na většině trhů dovážet

- jako polotovar a obchodní artikl sloužily železné lupy a hřivny

- teprve po vyřešení otázek výroby a distribuce železa se začalo intenzivněji rozvíjet i kovářství

Středověké kovárny – ikonografické prameny, 13.

století

- nejstarší - Reiner Musterbuch, 13. st. – kováři pracovali na velikých špalcích, na kterých byli kovadliny, špalky dosahovali až do pasu / mistr ukazoval, jak se výrobek má tvarovat, tovaryš tak byl kvůli hrubé práci

- Bilde möraliseé, ¼ 13. st.

- první polovina 14.st. – codex Nanesše Grosse Heidelbergem

- Velislavova bible, ze 14.století – nejstaršího zachování kovářské dílny /gotická zkratka / poprvé zachovaná výheň / do konce 14.st. se starým způsobem pracovalo ve výhni – oheň měli na úrovni podlahy (popálená plocha), později oheň vyvýšen o sokl a je v úrovni pasu – z důvodu usnadnění práce, aby se nemuseli ohýbat

- Norinberská kniha řemesel / NKŘ – kniha, která dokumentuje nejrůznější řemesla z nejrůznějších oblastí pro 15. a 16. století, uložena v Norinberku (zwölf Brüder schrifter)

- velký pokrok – vodou poháněné kladivo

Historické kovárny a hamry

VESNICKÉ KOVÁRNY

- charakteristické – ze předu veliký 2-3m oblouk – aby se tam vešel vůz

-         Holešovice – vesnická kovárna na návsi / živoucí muzeum, vesnice je v UNESCu, zachované původní statky včetně kovárny

-         Svinky – náves

-         Záluží u Vlastiboře – muzeum

-         Kovářská a podkovářska dílna Abrahamovce u Bardejova

-         Freilichtmuseum Finsterau

-         Těšany u Židlochovic – kovárna, ojediněle zachovatelný objekt řemeslnické dílny ve spojení s hospodářským a obytným stavením

-         Rožnov pod Radhoštěm – vesnická kovárna, kterou představuje srubová komora

-         Dobřív u Rokycan  - hamr, provoz zachovaný do současné doby

-         Buškův Hamr u Trhových Svin

STŘEDOVĚKÉ KOVÁRNY

- doklady z ČR

            - předměstí – Sezimovo Ústí

            - vesnice – Bystřice, Mstěnice, Mutějovice, Potálov, Staré Město u Uherského          Hradiště / Zalužany (Slovensko)

            - šlechtické sídlo (hradní) – Helfštýn, Jindřichův Hradec, Karlštejn, Lelekovice,           Rokštejn, Tepenec, Vizmburk / Kapušany (Slovensko), Liptovský hrad (Slovensko),Lubovňa (Slovensko), Třebišov

            - specifické důlní – Čelina, Heiligenblut (Rakousko)

            - specifické samostatní výrobní okrsek – Waldschmieder

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře