Čtvrtá přednáška

16. listopad 2010 | 12.19 | | autor: lucie

HISTORIE ANGLIE V RANÉM STŘEDOVĚKU

Periodizace

-         prehistorická Británie: do roku 43 n.l.

-         římská Británie: od 43-cca 410

-         anglosaská doba: cca 410-1066 (normanská invaze)

-         normanská doba: 1066-1154

-         vláda rodu Plantagenetů: 115-1485

-         vláda rodu Tůdorovců: 1485-1603

Keltský jazyk na britských ostrovech

- Britské ostrovy obývány Kelty

- příliv nového jazyka – germánského

- 43.n.l. – římská invaze do Británie – císař Claudius chtěl získat zásluhy i rozšíření říše

- po pouhých čtyřiceti letech od invaze se dobytí celé Británie zdálo být na dosah ruky!

- také Irsko (kterému Římané říkali Gubernia) mohlo být Římany dobyto - k římské invazo však nikdy nedošlo - podle názoru římského historika Tacita mohlo být Irsko dobyto a ovládáno Římany

- Hadriánův val (postaven v 122-8 n.l.) – systém pevností, které měli zabránit pronikání barbarů na jih / nevysoká zíďka / v pravidelných rozestupech byli věže

- poslední pokus o zdolání divokých keltských kmenů v tehdejší Kaledonii (později země Piků, dnes Skotsko): císař Septimius Severu

Konec řémské Británie

- Maximus (uzurpátor 383-388) stahuje část armády z Británie

- Constantinus III. (uzurpátor 407-411) stahuje po r. 407 mobilní jednotky římské armády z Británie

- místní jsou při obraně proti Piktům odkázáni sami na sebe, marně žádají o pomoc Honora a později Aëtia

- místo pomoci se dočkají Sasů

- film král Artuš

Gilda

- zvaný Sapiens, žil kolem r. 550

- patrně pocházel z Walesu, byl mnichem , pak nějaký čas pstevníkem, pak zřejmě založil klášter

- jeho hlavní dílo De excidio Britanniae pojednávalo o době po odchodu Římanů z Británie, je chronologicky a geograficky často zmatené, ale cenné pro události Gildasovy doby

- viní světské a církevní autority své doby z mravního a mocenského úpadku Británie, který umožnil vítězství Anglosasů

Beda Venerabilis (latinsky "ctihodný"

- žil v letech 673-735, mnich, první anglosaský historik a velká autorira středověké učenosti

- pocházel z Jarrow (SV Anglie),také založil klášter

- jeho kariéra: mnich, diákon, kněz, církevní učenec, historik, svatý

- největším potěšením pro něj bylo se učit

- nejvíce si cenil svých komentáři k bibli, ale pro nás jsou dnes zdaleka nejdůležitější jeho Církevní dějiny národa Anglů , český překlad Argo. Praha 2008 – jedná se o popis historie Anglie od římské okupace do r. 731. Dílo obsahuje množství pečlivě nashromážděných informací a jeho intelektuál a umělecké kvality ..

Jak vznikly legendy – v tomto případě o Artušovi

-Gildas ve svém díle (De excipidio Britanniae) vypráví o saské invazi a mnoho bojích, která vyvrcholily bitvou na hoře Badón, ta se prý odehrála 44 let a 1 měsíc po saské invazi do Británie a v čase jeho narození

- ovšem Gilda nezná žádného Artuše, píše o římském vojevůdci, který Británii vedl a jehož jméno bylo Amborius

- byl prý urozeného původu – jeho otec byl prý dokonce král

Heptarchie

- v -9-.století byla  v Anglii více než sedm království (ovšem tradičně e i dnes často mluví o tzv. heptarchii. – od jihu na sever . Kent, Susexx, Essen, Wessex, Eas Anglia, Marcia, Northumbria

- nejvýznamnější – Wessex, Marcia a Northumbria, a z nich to byl právě Wessey, ze kterého vzešla úspěšná iniciativa ke sjednocení Anglie v 9.století

- ve Wessexu, Skotsku a Irsku (a také v S a Z Anglii) zároveň existovalo množství království původních keltských obyvatel

Sutton Hoo – na východním pobřeží Anglie (tehdy East Anglia), nalezeno pohřebiště anglosaského krále, Readwalld, král východních Anglů (nejespíše)

Stafforshire Hord – 1500 předmětů, většinou ozdobné kování jílců mečů apod. ,dohromady 5kg zlata a více než 1kg stříbra / 7 nebo 8 století?

Christianizace Anglie

- způsobena vtipem jednoho papeže (Řehoře I.,) pontifikát v letech 590-604

- jednou v Římě procházel se svým doprovodem tržištěm na otroky a viděl tam plavovlasé mladíky s úžasně bílou pletí a tak se optal, odkud jsou. To jsou Anglové z Británie, odpověděli mu. Non Angli sed angeli, opáčil papež. A rozhodl se provést christianizaci Anglosasů

- jeho emisar Augustinu se vydal do Anglie r. 595 a jeho mise byla úspěšná – stal se první arcibiskupem z Canterbury

Vikingové

- jsou to germánští obyvatelé Skandinávie, kteří v 9.-11-století útočili na Evropu. V širším smyslu jsou to všichni nositelé skandinávské kultury v té době. Též nazýváni Normané

- ne každý Skandinávec byl profesionální válečník a ne každý válečník byl pirát – Vikingové prosluli také svým uměním a řemesly (zvláště stavbou lodí a výrobou zbraní) a také obdhodní činností (často kombinovanou s pirátstvím)

- prosluli také kolonizací neobyvatelných zemí (Island, Grónsko, Farské ostrovy) a také objevili Ameriku mnohem dřív před Kolombem (objevili se v nové zemi – Newfoundland v Kanadě  dostal jméno Vinland)

-         793 – první nájezd Vikingů na pobřeží

Vikingové v Anglii

- prvním nájezdem byl útok z moře na ostrov Lindisfarme u SV pobřeží Anglie (793) norskými Vikingy. Tento ostrov je spojen s pevninou hrází. R. 635 tu sv. Síran, žák sv. Kolumby, založil klášter.

- je zřejmé, že nájezdy Vikingů přes Severní moře začaly už před r. 793

. od pol. 9.století se Vikingové začali usazovat na pobřeží Anglie

.- r. 867 padne Northumbria do rukou Skandinávců a ohrožena bude také Mercia

-         870 – East Anglia je připojena k oblasti Danelaw

-         - 871 Marcia je pod kontrolou Dánů

Králové Wessexu

- Egbert (802-839), první saský král uznávaný jako král celé Anglie, jeho syn:

- Alfréd Veliký (871-899) první anglosaský král, vítěz nad Vikingy, tvůrce vojenské organizace země, stavitel pevnosti a loďstva, reformátor právního a daňového systému, podporovatel vzdělanosti, překladatel z latiny do staré angličtiny, podporovatel sepisování Anglosaské kroniky, hrdina křesťanstva

Konec vikingského panství

-         Mrcia se dostane pod kontrolu Wessecu už koncem 9.st.

-         - East Anglia bude znovu ovládnuta Anglosasy kolem 920

-         poté, co v bitvě padne Erik Krvavá sekera, jenž byl dříve druhým králem Norska a poté posledním nezávislým králem Northumbrie, vlídnoucím v Yorku (954) dostane sepod svrchovanost anglosaských králů i toto severní království

-         současně s Anglií trpěl i kontinent. Dánští válečníci útočili na města slábnoucí karolinského císařství, v Německu, i ve Francii

-         v letech 885-6 jedna banda Vikingů dokonce obléhala Paříž

-         v r. 911 se část dánských Vikingů spokojila s mírovou smlouvou se západofranskýcm krállem Karlem Prostáčkem a na jejich základě přijala území v dnešní SZ Francii, známě od té doby jako Normancie. Právě odrud podnik l normandský vévoda Vilém r. 1066 úspěšnou invazi do Británie

-         též ohrožovali území Pyrenejského poloostrova

-sídla vikingů v Grósku (od 980) měla ve svých nejlepších dobách asi 3.000 obyvatel. Nicméně do začátku 15.století toto vikingské osídlení v Grónsku zcela zmizelo, mohl za to počátek globálního ochlazování tzv. Little Ice Age, asi od 1300, kdy zkolaboval Golfský proud

- Vikingové na východě – pronikla hluboko do oblasti Ruska a vytvořili dvě nové obchodní cesty z Baltu. V hlavním městě mocné byzantské říše sloužilo mnoho Vikingů v elitní císařské gardě

- v Rusku zakládali města, jako např. Kyjev, Novgorod a Smoensk. Slované, od kterých Vikingové vymáhali tribut, říkali Vikingům Varjagové a Byzantinci zase Rosové nebo Rusové, odtud  zřejmě pojmenování ruského národa

- ostaní vikingská dynastie Rurikovců (založena 862, Rurikem, vládcem Novgorodu) vládla kyjevské Rusi až do 16.století

-         bitva u Hastingsu 1066

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře