Třetí přednáška

16. listopad 2010 | 12.18 | | autor: lucie

FRANKÁ ŘÍŠE, MEROVEJSKÁ DYNASTIE

- svědek konce římské Galie – Sidonius Apollinaris (asi 430-480) – senátor, vysoký  úředník, biskup ve městě Arvernum (dnešní Clermont – Francie), pocházel z urozené a bohaté galořímské šlechty, cca 450 se oženil s derou pozdějšího císaře Avita, během politické kariéry sepsal 24 básní, jako biskup  napsal 146 dopisů – tato díla jsou vynikajícím zdrojem informací o 5. století na Západě

- Řehoř z Tours (asi 538-594) – vyrůstal už ve franské Galii, ale byl Galogermán, ne Frank!, jeho řeší nebyla germánština, ale vulgární latina (spisovnou latinu nikdy neovládl dokonale – díly svému chatrnému vzdělání), pocházel z významné galořímské rodiny – byl příbuzný s mnoha jinými biskupy (i se svatými), jeho rodina měla prakticky monopol několik franckých biskupství!, znal se také osobně s několika franckými králi a královnami, Decem libri historiarum (také jako historia Francorum) – popisují události od stvoření světa až do r. 591

Prameny pro franckou říši

- Řehoř z Tours (od stvoření světa až do r. 591)

- Fredegar (od stvoření až do 658/768)

- Annales regni Francorum – popisují události let 741-829, na ně navazují:

            - Annales Fuldenses (pro východofranckou říši, až do r. 902)

            - Annales Bertiniani (pro západofranckou říši, až do r. 882)

Fredegar

- prakticky náš jediný zdroj pr7.století, jde o kroniku pojatou jako světové dějiny od stvoření až po autorovu současnost (658)

- šlo o jediného autora, který žil v Burgundsku a své dílo psal kolem r. 660, nebo o tři autory, kteří žili v 7.století v různých částech francké říše

- kromě toho má kronika své (jistě už cizí) pokračovatele, a to hned tři – jeden do r. 736, druhý do 751 a třetí do 768

- dílo je psáno velmi bídnou latinou

- čerpá hlavně z Řehoře z Tourse, Isidora Sevilského, Hydatia a Hieronyma

Vznik Franků

- "franciska" – zbraň franků, sloužila na vrhání, něco jako sekera

- počátek se klade do 3.

století n.l. – shlukování kmenů – kmenové svazy na Rýně kolem r. 300 n.l. - Sasové, Burgundi, Alamani a Frankové (Rýn – hranice mezi barbarským světem) – tyto kmeny využívali krizi římské říše

- Frankové kolem 4.století začínají působit spíše jako spojenci Říma – a postupně se posouvají do Galie (dnešní Belgie)

Merovejců

- genealogie podle Řehoře z Tours

- dynastie, která Franky nakonec sjednotila

- Merowech (?  - ca 457) – bájný zakladatel

- Childerich I. – vládl 457/8-482, během své vlády zažil pád ZŘŘ, dokud ale existovala hájij její zájmy, je první doložený vládce FŘ – když ZŘŘ zanikla frankové se začínají starat zcela jen o své zájmy a rozšiřují svoji říši

- Chlodvík - vládl 482-511, bitva u Soissons (získá jejich území), u Tolbiaka (porazí Alamany někdy kolem r. 500, Alamani se postupně stanou součástí FŘ – podrobí si celý sever Galie) a u Vouillé (Chlodvík s franckou armádou a spojenci se střetne s Vizigóty / Akvitánii – porážka Vizigótů, král Vizigótů zabit, 507-711 hsou Vizigóti vládci pouze Španělska), konverze ke křesťanství, Chlodvík měl 4 syny a po jeho smrti byla mezi ně rozdělena r. 511 francká říše

- Merovejskí dynastie bude pokračovat až do r. 751, kdy je z trůnu sesazen poslední merovejský král a kdy začíná karolinská dynastie

Chlodvík

- Kolín – obsazen ripuárskými Franky r. 455

- Trevír – franská od r. 475

- Tournai – sídlo sálských králů od 430

- přijímá křesťanství v katolické podobě

- umírá r. 511

-         kolem r. 500 – Theodorech (493-526) – provdal jednu sou dceru za vizigótského krále Alaricha II., druhou za burgundského krále Sigismunda, svou sestru za vandalského krále Thasamunda, a sám se oženil se sestrou franského krále Chlodvíka

Počátky karolinské dynastie

- začíná u majordomů (hlavně v Austrasii)

- tituly nejprve poměrně skromně  později více odpovídají pozici faktického vládce

- poslední skutečně vládnoucí merovejský král byl Dagobert I. /623-639)

- už za něj začala kariéra majordoma Pipina I. (623-9), na kterou navázal jeho vnuk Pipin I. (680-714), pak jeho syn Karel MArtel (715-741), jeho syn Pipin Mladší (741-751-768) a jeho syn Karel Veliký (768-814)

- bitva u Tours 732

- 751 – langobardký král dobyl Ravenny

- 754 – papež Štěpán II., který překročil Alpy, korunoval Pipina III. Králem

- 756 – Pipin porazil Langobardi a dobyté území daroval papeži

Karel Veliký

- od r. 768 – rex Francorum

- od r. 774 – rex Langobardorum

- 778 vpadl do Hispánie

- po většinu své vlády válčil se Sasy

- r. 788 se sadil bavorského vévodu

- 791-6 válčil proti Avarům

- od r. 800 císařem

- jeho sídlem byly Cáchy, kam shromažďoval učence z celé Evropy

- svou říši rozdělil na  hrabství a vévodství. Hrabata a vévody ovšem dosazoval sám a kontroloval je pomocí svých missi dominici

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře