První přednáška

16. listopad 2010 | 12.16 | | autor: lucie

PRIMÁRNÍ ZDROJE (NEBOLI PRAMENY) PRO RANÝ STŘEDOVĚK

Literární prameny:

Narativní prameny

-         historiografie

-         hagiografie (legendy – spisy o svatých)

-         literatura v národních jazycích (např. chansons de geste) a historická epika (např. Alexandreis)

Normativní, administrativní a diplomatické prameny

-         listiny (např. buly panovníků a papežů), kánony koncilů, zákoníky, capitularia (Karla Velikého), falza (Constitutum Constantini /Konstantinova donace), dopisy (též prameny soukromé povahy)

Teologická pojednání a vědecká literatura

-         např. Boëthius, Isidor Sevilský nebo Alkuin z Yorku)

Neliterární prameny:

-         architektura, umění, mince, nápisy, archeologické nálezy

HLAVNÍ PODŽÁNRY ZÁPADNÍ STŘEDOVĚKÉ HISTORIOGRAFIE (ne vždy striktně oddělitelné!)

-         dějiny národů

-         světové (neboli univerzální) dějiny (včetně tzv.

církevních dějin)

-         kroniky (chronicon, často i v plurále chronica), mohou se týkat zemí, měst, klášterů, panovnických rodů atd. , jsou spíše specifické

-         anály (letopisy)

-         gesta (gesta jsou v latině činy), může hraničit s historickou epikou, většinou nějaký panovník

-         životopisy čili biografie (vita, může hraničit s hagiografií)

1. DĚJINY NÁRODŮ (RANÝ STŘEDOVĚK)

- začínají vznikat dějiny určitých národů, které se nějakým způsobem prosadili

- vždy se jednalo o nějakého představitele církve, který zapsal knihu o jejich národě

            - Cassiodorus – Gótové (Origo Gothica) – spis o Ostrogótech, nezachoval se

            - Jordanes – Gótové (Gothica) – jedná se o poznámky Cassiodorusovy knihy

- Řehoř z Tours (539) – biskup, galoromán – představitel románské populace –Frankové, biskupem v městě Tour /český překlad

            - Isidor ze Sevilly – Gótové (De origine Gothorum), zachován, především o  Španělských Vizigótech /byl biskupen ve vizigótském království /neexistuje český       překlad

            - Beda Venerabilis (731) – Anglové

            - Paulu Diaconus – Langobardi (Historia langobardorum)/ historie  Langobardi v Itálii

            - Widukind z Corvey (973) – Sasové (W. byl mnich kláštera v Corvey, severní Porýní           Vestfálsko, který sepsal Retům gestarum Saxonicarum libri III, dovedené až k roku   smrti Oty I.)

JAK SE INFORAMCE UCHOVÁVALY?

-         Antika: papyrový svitek – označován jako kniha liber), měl omezenou kapacitu i trvanlivost. Navíc se vyráběl z materiálu dováženého výhradně z Egypta

-         Pozdní antika a celý středověk až k vynálezu knihtisku: pergamenový kodexneměl prakticky žádnou z nevýhod svitku, navíc se v něm rychle hledalo a nebyl tak choulostivý na zacházení jako svitek. Nevýhodou ovšem byly značné pořizovací náklady = cena

Nejlepší pozdně antické /raně byzantské narativní prameny:

-         Ammianus Marcellinus (ca 330-395) Res gestae

-         Prokopios z Kaisareie (ca 500 – 565) Hyper tón polemón logot / východořímská říše neboli Byzantská říše /dominantním jazykem řečtina

JEDEN SAMOZŘEJMÝ FAKT

-         literárním jazykem západu ve středověku je latina. Běžná komunikace se uskutečňuje místními dialekty (románskými, germánskými, keltskými .. )

-         hlavím literárním i komunikačním jazykem východu je řečtina (tzv. střední nebo také byzantská řečtina). Dále je tu arménština, syrština, koptština (jazyk egyp´tanů) a od 7. století je velmi významná arabština. Všechny tyto jazyky jsou rovněž literární.

ČASOVÉ VYMEZENÍ STŘEDOVĚKU

(žádné  přesné datum nemůže být správné)

-         začátek středověku = konec středověku ?

-         data k debatě o začátku středověku: 284 (nástup Diocletiana), 313 (Konstantinův toleranční patent), 375 (příchod Hunů do Evropy), 476 (konec ZŘŘ), 568 (vpád Langobardů do Itálie), 632 (začátek islámské expanze) nebo jiné roky

data k debatě o koni středověku1453 (pád Konstantinopole), 1492 (pád Granady, "objevení Ameriky"), 1517 (začátek reformace), nebo jiné roky

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře