Výzkum Bechyně

9. červenec 2011 | 10.26 | | autor: mistr-bucket
› 

Archeologický výzkum bechyňského náměstí

V rámci rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka v Bechyni, kterou zajišťuje Město Bechyně, probíhá od května 2011 také smluvní archeologický výzkum. Ten vedou zaměstnanci Archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře, pro něž geodetickou dokumentaci a aplikaci moderních prospekčních a analytických metod provádí Geo-cz s.r.o. pod vedením Jiřího Šindeláře. Brigádnickou výpomoc zajišťuje společnost Naše historie.

Protože archeologické pracoviště HM Tábor sleduje a dokumentuje všechny terénní a technické úpravy na bechyňském náměstí více než deset let, mohli jsme již před zahájením rekonstrukce v r. 2011 připravit ve spolupráci se zástupci Města Bechyně projekt, který zohledňoval naše stávající poznatky o dějinách osídlení v tomto mimořádně důležitém místě historického jádra města. Na celkem devíti místech jsme naplánovali cílené sondáže, které mají v průběhu stavebních úprav doplnit naše předchozí poznatky o dokladech pravěkého, středověkého i novověkého osídlení. Kromě toho jsme se s vedením města i stavbou dohodli, že se pokusíme bez narušení harmonogramu stavby zdokumentovat také ty objevy, k nimž dojde při plošných skrývkách.

Již první měsíc terénních prací přinesl archeologické poznatky, které pro poznání předhistorie a historie Bechyně mnohonásobně předčily naše očekávání. Stavební úpravy, které se zatím odehrávají ve východní polovině náměstí, umožnily archeologům "nahlédnout pod povrch" náměstí v takovém rozsahu a variabilitě, že již dnes můžeme potvrdit, že prostor historického jádra města (a na něj navazující ostroh s areálem zámku) jsou významnou polykulturní lokalitou, osídlovanou v několika etapách pravěkými i raně středověkými populacemi, a mnoho zajímavostí se zachovalo i pro období středověkého založení města a ze staletí následujících. To je důležité zdůraznit především s ohledem na to, že plocha bechyňského náměstí byla v minulosti mnohokrát upravována, zarovnávána a zvl. jeho severní část byla snížena místy i o více než jeden metr. Je proto pochopitelné, že jsme předpokládali, že většina těchto úprav nenávratně smazala stopy po předchozím osídlení, především zahloubené části původních staveb, některé kulturní vrstvy apod.

I když bude archeologický výzkum probíhat v rámci rekonstrukce náměstí několik měsíců a detailní vyhodnocení poznatků si vyžádá ještě nepoměrně delší čas, je již nyní možno alespoň některé nové informace podat.

Pokud se pokusím stávající poznatky uspořádat časově od nejstarších po nejmladší, lze uvést ty nejpodstatnější následovně:

  1. dosud nejstarší doklady osídlení spadají do starší doby železné, patrně do 6.–5. století př. n. l. Toto osídlení je doloženo kulturní vrstvou v JV části náměstí.
  2. neobyčejně významné a pozoruhodné poznatky jsme získali o keltské civilizaci z období cca 2.–1. století př. n. l. V severní části náměstí (přibližně mezi Protivínkou a poštou) jsme objevili dvojitý příkop, který je fortifikačním prvkem a přesvědčivým dokladem o vnitřním členění rozsáhlého sídliště, které do prostoru dnešního náměstí (a patrně až za něj směrem k městským hradbám) zasahovalo z prostoru ostrohu nad řekou Lužnicí a říčkou Smutnou (areál dnešního zámku). Značný plošný rozsah, pevnostní prvky (příkopy) i nálezy dvou částečně zahloubených domů, objevených v těsném sousedství dvojitého příkopu, ukazují na centrální význam sídliště před přelomem letopočtu. Na podlaze jednoho z domů jsme objevili i téměř celou nádobu, typickou tvarem a výzdobou pro užitkovou keramiku, vyráběnou Kelty. Objekty i movité nálezy z tohoto tzv. laténského období mají takový význam, že nelze vyloučit, že by sídliště mohlo být do budoucna označeno jako regionální sídelní centrum typu castella či oppida. Již tyto první poznatky o keltské lokalitě v Bechyni jsou natolik závažné, že se k jejich posouzení sešla přímo na místě dne 31. května t. r. Jihočeská archeologická komise spolu s dalšími odborníky, kteří uvedené poznatky potvrdili.
  3. po zániku keltského sídelního centra uběhlo několik set let a totéž místo bylo znovu osídleno Slovany. I když je známo, že se na bechyňském ostrohu nacházelo významné raně středověké centrum – hradiště, ukazují naše nové poznatky, jak daleko od ostrohu toto slovanské sídliště sahalo a jak intenzivní stopy zanechalo i v prostoru dnešního náměstí. K velmi podstatným poznatkům patří i to, že postupně získáváme reprezentativní archeologický materiál, který vypovídá o tom, kdy se v Bechyni Slované poprvé usídlili. Nelze vyloučit, že tomu bylo již v 8.–9. století n. l. Tehdy došlo k výrazným terénním úpravám – i více než 1 m mocnými vrstvami byly zasypány již dlouhou dobu nevyužívané keltské příkopy a v prostoru předhradí (náměstí) jsme objevili doklady o intenzivních sídelních aktivitách, k nimž kromě jiného patří například objev chlebové pece či stopy po práci s kovem.
  4. mimořádně zajímavé poznatky přinesl archeologický výzkum také k počátkům historické Bechyně, tedy k období těsně po založení města na počátku 14. století. V severovýchodní části náměstí jsme objevili zahloubené části domu, který v zásypu obsahoval nejen početný a morfologicky reprezentativní soubor užitkové keramiky z první poloviny 14. století, ale i zlomky zdobené skleněné číše.
  5. vývoj středověkého a novověkého města dokládá množství dalších objevů, mezi nimiž lze jmenovat např. rozsáhlé planýrky požárových vrstev z dob husitských válek, z raného novověku před mnoha domy zůstaly zachovány jámy na hašení vápna. Podařilo se objevit i místo původního umístění kašny, které se nacházelo jižním směrem nedaleko od současné polohy.

Již z tohoto rámcového přehledu je zřejmé, jak významné informace každodenní práce archeologů při rekonstrukci bechyňského náměstí přináší. Protože není možno objevené objekty v terénu zachovat, vážím si přístupu vedení Města Bechyně i vedení stavby v tom, že hledáme cestu, jak tyto závažné poznatky o pravěkém i středověkém osídlení Bechyně prezentovat široké veřejnosti. Jako jedna z možností se rýsuje vyznačení nalezených objektů do nové dlažby s průvodními texty na tabulích, které by byly umístěny na nově upraveném náměstí a na kostelní věži. Ale do ukončení stavební rekonstrukce i jeho archeologického výzkumu zbývá několik měsíců, tak si počkejme na další zajímavosti, které ještě nepochybně bechyňské náměstí skrývá. O nových poznatcích vás budeme rádi i nadále informovat.

doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc., HM Tábor, vedoucí výzkumu

Zdroj: http://www.mestobechyne.cz/cz/urad-samosprava/aktualne/aktualne/archeologicky-vyzkum-bechynskeho-namesti/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře