Duby, G.: Neděle u Bouvines 27. červenec 1214

18. červen 2011 | 19.14 | | autor: mistr-bucket

Georges Duby

NEDĚLE U BOUVINES 27.ČERVENEC 1214


 

- podle Kroniky Viléma Bretaňského

- popisuje bitvu jako šachovnici - bílí vs. černí

- nejsou tu ženy, Bouvines je vážnou záležitostí, obřadem svým způsobem posvátným, ženy symbolizují méně hodnotné figury nebo nebezpečí

- bojovníci - pěšáci, na koni

- teorie tří stavů (poprvé formulována po r. 1000 ve vzdělaných kruzích vyššího duchovenstva)

- práce, modlitby, boj

- Filip II. Augustus shromáždil nejméně třináct set rytířů, možná stejný počet seržantů na koních a od čtyř do šesti tisíc pěšáků. Celkem se na místě střetu utkalo asi čtyři tisíce jezdců a třikrát tolik pěších bojovníků.

- Filip se r. 1190 vydal do Svaté země, Jeruzalém se mu dobýt nepodařilo

- Filip by třikrát ženat

- přízvisko Augustus mu dal Rigord, čímž hodlal oslavit toho, jenž zvětšil území koruny

- Kapetovci jsou předučeni k světovládě, neboť bez jakýchkoli pochyb pocházejí z nejdávnějších merovejských předků, kteří byli v intenzitě šířených legendách zobrazováni jako potomci Trójanů - zakladatelů Říma

- Strana protivníka - Jan Bezzemek, syn Jindřicha Plantageneta, bratr Richarda Lví srdce. Je neoblíbený, intrikuje.

- děj se odehrává v Bouvines u mostu, v Bouvines se stýká flanderská, císařská a kapetovská země

- v této době převládá pět hlavních starostí: 1. věc Svaté země, 2. snaha o zadržení náporu Maurů, 3. otázka albigenské hereze, 4. a 5. souboj čtyř hlavních mocností - papež, císař, francouzský a anglický král

- papežem Inocenc III, vlastním jménem Lothar ze Segni

- Jan Bezzemek odsouzen za felonii ke ztrátě celého léna

- 1213 se Inocenc dohodne s Filipem

- papež Jana Bezzemka zbaví trůnu

- únor 1214 - Jan se se silným vojskem vylodil v La Rochlle


 

Den bitvy

- Nepřátelé krále použili v této bitvě dosud nevídaného druhu zbraně.

Měli dlouhé tenké nože s třemi čtvercovými ostřími od špičky až po střenku a v boji užívali tyto nože místo mečů.

- Ota prchnul

- zajato 5 hrabat, 25 urozených

- Renaud s hrabětem Ferrandem uvězněni

- král poskytl Janovi příměří


 

Mír

Jiná svědectví než Viléma Bretaňského:

- Relatio Marchianensis de Pugna Bovinis - napsáno zřejmě pod bezprostředním dojmem střetu

- Flandria generosa - také téměř bezprostředně po události

- kronika let 1187-1217 sepsaná pro Roberta z Béthune, jedním z jeho učedníků

- Válka byla běžným zaměstnáním mužů, kteří byli schopni ji vést. Každoročně prožívala s návratem hezkých dnů obrození a bohové ji dávali požehnání. Válka plnila prvořadou ekonomickou funkci, přinejmenším stejně důležitou jako produktivní činnosti. Lidé museli bojovat aby ochránili životní prostředky širšího nebo užšího společenství - kmene, klanu nebo rodiny. Boj znamenal i rozšíření zdrojů, jimiž byly sběr či lov, protože člověk se při něm zmocní všeho, co zle odnést: ozdob, potravin, dobytka, chlapců i dívek. Mír byl proto pouze nahodilým přerušením vynuceným okolnostmi, vyčerpáním sil, kořisti nebo špatným počasím. Šlo o dočasnou přestávku, o pauzu během níž přesuny majetku a bohatství, které běžně vyvolávala válka, sledovaly jiný směr a měly podobu navzájem poskytovaných darů, směny v rámci manželství a obchodu.

- mír se stává normálním stavem, příznivým a správným řádem všech věcí, tedy samotným Bohem

- loupeživé výpravy jsou vystřídány obchodem založeným na mírovém fungování trhů

- církev je postupně stále více nakloněna myšlence tolerovat zisk a odpouštět ziskuchtivým

- V roce 1027 je poprvé formulována zásada, že nikdo nesmí napadnout svého soka mezi poslední sobotní hodinou a první hodinou pondělní. Nedělní klid zbraní, který byl brzy na památku utrpení Páně rozšířen na čtvrtek, pátek a sobotu každého týdne.

- ještě v roce 1212 papež Inocenc III. pořádá ve svatodušním týdnu procesí za mír a za křižáckou výpravu

- panovnická moc je tedy potvrzována jako zdroj veškerého míru

- během posvěceného období bylo jakékoliv válčení zapovězeno, s výjimkou válčení vedeného osobně normandským vévodou nebo francouzským králem


 

Válka

- peníze jsou potřebné nejen v době války, ale v době míru

- válka je nejlepší prostředek k získání denárů

- v tomto období byly peníze hybnou silou války

- vysocí představitelé šlechty začaly nahrazovat nejistoty vojenské služby použitím zástav

- žold je v počátcích považován za projev panovnické velkorysosti

- odvaha byla považována za hrdinství, nejšlechetnější ze všech ctností


 

Bitva

- bitva neznamená válku

- bitva se rodí v samém jádru mírového vyjednávání

- bitva je aktem směřujícím k nastolení spravedlnosti


 


 


 


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3.67 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře