Co vše se dá zjistit z lidských ostatků

6. červen 2011 | 13.45 | | autor: mistr-bucket

Co můžeme zjistit z nálezů lidských ostatků?

Lidské ostatky patří mezi časté nálezy na archeologických lokalitách. Nalézané předměty někdo musel vyrobit, nemůže tedy překvapit, nalézáme-li i jejich tvůrce. Nemusí jít vždy pouze o pohřebiště, lidé bývali pohřbíváni i na sídlištích – například v sídlištních jamách, někdy i pod obydlími apod. Poznatky o minulosti získáváme nejen archeologicky (například vztah k jiným nálezům, umístění pohřbeného v rámci lokality, analýza milodarů apod.), ale i antropologicky. Jaké jsou základní antropologické informace zjišťované z těchto nálezů?

1.1.   Odhad dožitého věku

Nejčastěji se používá pro odhad věku nedospělých jedinců stupeň mineralizace zubů a postupu jejich prořezávání. Méně přesně se dá použít stanovení věku podle velikosti těla, která se určuje pomocí velikosti kostí. Nejpřesnější odhad by mohl být podle stupně kostnatění zápěstních a záprstních kostí. Ty se však v archeologii najdou málokdy natolik dobře zachovalé, aby mohly být použity.

Pro dospělé se používají znaky, jejichž změny jsou prokazatelně spojené s věkem. Nejviditelnější je stav zubů. Dále to jsou změny kloubních ploch, úbytek kostní tkáně, srůsty švů a kostních spojů, kostnatění měkkých tkání a další.

1.2.   Určení pohlaví

Pro odhad pohlaví jedince jsou využívány přednostně znaky na kostech, které souvisí s rozmnožováním. Jednoznačně to jsou doklady porodu na pánevních kostech. Nejsou-li dochovány pánevní kosti nebo jsou-li špatně zachovalé, používá se hodnocení lebky. V případech, kdy nejsou k dispozici pánevní kosti ani lebka, používají se k odhadu pohlaví měření dalších kostí, hlavně dlouhých. Další možností je odhad pohlaví pomocí analýz DNA.

1.3.   Odhad "země původu"

Na základě analýz DNA a rozboru stopových prvků v zubech a kostech se dá stanovit, kde zemřelý trávil dětství a kde pobýval několik let před úmrtím. Tyto dva údaje se však nemusí shodovat s místem nálezu kosterních ostatků. Nalezení určitých onemocnění nebo parazitů, kteří nejsou typičtí pro naše země, může vést k potvrzení domněnky cestování na dlouhé vzdálenosti.

1.4.   Stanovení příbuzenských vztahů

Pomocí rozboru DNA lze stanovit pravděpodobnou míru příbuznosti zkoumaných jedinců. K podobným závěrům, ale méně podrobným, lze dospět pečlivou analýzou drobných tvarových znaků kostí a zubů.

1.5.   Popis chorobných změn

Zkoumáním nemocí minulých populací se zabývá paleopatologie. Většinou má k dispozici pouze kosterní ostatky, v našich podmínkách méně často zkostnatělé nebo mumifikované měkké tkáně. Může však pracovat i s dobovými vyobrazeními a slovním popisem v písemných pramenech.

1.6.   Rekonstrukce vzhledu

Na základě kosterních ostatků lze stanovit pravděpodobnou výšku a hmotnost těla zemřelého, podle lebky je možné vytvořit rekonstrukci obličeje.

Za článek  velmi děkujeme Mgr. Pavlu Kubálkovi

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře