4.část

18. květen 2011 | 22.16 | | autor: mistr-bucket

Základy archeologické metodologie

základní literatura:

-          Martin Kuna: Archeologie pravěkých Čech 1. Pravěký svět a jeho poznání, Praha 2007

-          Evžen Neústupný: Metodologie archeologie, Plzeň 2007

-          Martin Kuna a kol.: Nedestruktivní archeologie, Praha 2004

-          Martin Gojda: Ancient Landcape, Settlement, Dynamies and Non-destructive archeology, Praha 2004

-          Martin Gojda: Archeologie krajiny, Praha 2000

1)      terénní průzkum:

a.      využití povrchových signálů

b.      vzorkovací techniky

c.       geofyzikální metody

2)      terénní výzkum

3)      muzeologické a laboratorní zpracování

4)      analýza a syntéza

1)Terénní průzkum

-          vyhledat a zdokumentovat archeologické památky

-          různé metody: povrchové signály

-          povrchové – provádíme povrchový sběr (ne hned po orbě; kdokoliv může provádět povrchový sběr; orientačně uvést místo nálezu)

-          analytický sběr – rozdělení do čtverců, vytipované určené území – při běžném výzkumu nepostihneme celý prostor; povrchové sběry nelze aplikovat vždy

-          pomůcky – toponomastika – nauka o místních názvech (ne vždy spolehlivá např. Hradec – nemusí být hradiště); staré kroniky – zmínky o střepech atd.

-          letecká archeologie – po r. 1990 se začíná uplatňovat; vyhledávání a dokumentace archeologických památek (Martin Gojda, Zdeněk Smrž); půdní a prostorové příznaky – zahloubené objekty záměrně zasypány, zavezeny sedimenty -> jiné zabarvení

o   ideální jsou lehké sprašové půdy

o   je to jen vstupní informace

o   v JČ se letecká archeologie zatím příliš neuplatnila

o   fotí se, ale je nutná také evidence

-          vzorkovací techniky

·         pedologické vrstvy – tyč, podélně rozříznutá, zatluče se do země a na rozříznuté tyči je vidět, co v zemi je = prvotní informace

·         fosfátová analýza – tam, kde je lidská činnost, se objeví anomálie

·         mikrovrypy

·         detektorový výzkum – detektory kovu

·         geodetické zaměřování – 3D plán

-          geofyzikální metody

jakýkoliv lidský zásah znamená anomálii fyz. vlny

magnetismus a elektrický odpor

·         magnetometrická prospekce – co projde ohněm = anomálie

§  v okolí nesmí být rušivé elementy

·         elektroodporová metoda – pustí se proud a objeví se anomálie

·         georadar

-          terénní výzkum

·         záchranné archeologické výzkumy – stavební oblasti; od 90. let; 90 % výzkumů

·         předstihové výzkumy – když tušíme, že se někde bude něco dít

·         systematické (badatelské) výzkumy – 50 – 80. léta = zlatá éra; Třísov – kope se desetiletí, velké výzkumy jsou po roce 1990 omezeny

·         archeologické dohledy – necháme stavbu probíhat, ale dohlížíme

-          metodika

·         horizontální stratigrafie – vzájemné vztahy mezi objekty

·         vertikální stratigrafie – vidět jaká je která vrstva, umět rozlišit vrstvy, někdy "mechanické" vrstvy když nejdou rozeznat, třeba po 10 cm

-          typologie – zařazení předmětu do určitého typu

o   typologické řady – srovnání nálezů z různých kontextů

o   základní orientace, pomocné kritérium

o   může být vedle sebe více typů

-          termoluminiscence – předměty, které prošli žárem -> vypouští světlo – určíme stáří

-          historicko-srovnávací metoda – konfrontace s historickými prameny

o   např. Sezimovo Ústí – opuštěno 8. 3. 1420

o   můžeme použít mince, náhrobní nápisy

o   mince = složitější – mohla se tam dostat až po určité době, archeologická situace nemusí pocházet ze stejného okamžiku jako mince

-          radiokarbonová metoda – uhlík C4

o   organické zbytky dřeva, kosti

o   pravěk až do počátku středověku (doba římská)

o   situace není přesná na rok

o   pro starší než 40 000 let – poločas rozpadu uranu

-          archeomagnetismus -  vypálené předměty zanechají dané magnetické pole, které v tu chvíli existovalo

-          dendrochronologie – v dané oblasti na určitém druhu dřeva se projevují určité změny, každý rok je specifický – projevuje se v letokruhech (tloušťka), až do závěru DŽ přesně řekne rok, kdy byl strom pokácen; pro náš pravěk málo použitelné – máme zachováno málo dřeva alespoň 40 – 50 letokruhů

-          kulturně-historické hodnocení

                                                           k čemu předmět, objekt sloužil

                                                           vzájemné vztahy a vlivy skupin; importy

-          sídelně-topografické území

vztah lokalit mezi sebou

! Jedna věc jsou prameny a druhá naše interpretace!

Důležité je umět výsledky prezentovat.

2) Terénní výzkum

- vertikální stratigrafie a Harrisův diagram – vertikální stratigrafie = sledování vrstev půdy

·         horizonální stratigrafie – vrty v ploše

·         Harrisův diagram – postihuje vztahy stratigrafií

·         odkryv lokality po sektorech 1x1m

-          dokumentace

·         výzkumný deník – povinnost vést při výzkumu

§  organizační věci

§  veškeré zjištění skutečností

·         kresebná dokumentace – objekt po očištění – půdorys a řezy

§  vyprázdněný objekt

§  objekt obsahující zvláštní nález (např. depot)

§  sondy lomíme rokem (např. 3/09)

§  měřítko 1:20 (milimetrový papír) = standard

§  hrob 1:10, dlouhý objekt 1:50

§  orientace světových surovin

·         geodetická dokumentace – GPS zaměřování – základní vstupní zaměření (nepřesné, družice nemají pevný bod)

§  potřeba najmout geodety – přesnost na centimetry – laserové měření – totální stanice; nepoužívá se v přesně daném objektu – např. kostel

-          fotogrammetrie

o   princip kolmých snímků

o   půdorys mohyly – ideální vyfotit

o   do měřítka 1:20 – když je potřeba nejpřesnější půdorys

·         výzkumné deníky – všechny popisy (neustanovená standardizace) – vrstvy, možná látka (písek, hlína...)

o   focení na barevné snímky 

§  digital

§  vždy fotka s měřítkem, orientace na sever na všech dokumentačních fotkách

-          plavení výplní a vrstev – archeobotanika

·         braní vzorků – oddělování sektorů, kontextů + sáčky s označením

·         odebírání vzorků pro analýzy

·         proplavování vzorků na sítech (průměr ok asi 0,4 cm)

·         minimum z každého kontextu – 20 litrů

·         vzorky na fosfátové analýzy

·         měření – magnetická susceptibilita – měří se propálení výplně objektů, stopy pyrotechnické činnosti – ohniště

·         vyzvednutí – in-situ – obkopání objektu, zabezpečení montážní pěnou, vyzvednutí a odvezení do laboratoře, kd dojde k rozebrání

·         výsledkem každého výzkumu je nálezová zpráva – má standardizovanou polohu

§  vedoucí výzkumu

§  okolnosti vedoucí k výzkumu

§  překreslená dokumentace

§  fotografická příloha

§  okolnost výzkumu

§  popis nálezů

§  není třeba hodnocení, syntézy... není článek

§  autorská práva – po 5 letech přístupná

§  uasílány do archeologického ústavu, investorům (popř. investorská zpráva = výtah nálezové zprávy) a na pracoviště, které výzkum provádělo

§  zpráva 

·         plánek lokality

·         výsledky analýz

3)Muzeologické a laboratorní zpracování

uvést věci po výzkumu do původní situace – např. opětovné zasypání mohyly, zasypání řezu valem, zasypání sond

konzervace – např. zpevnění zdiva, zviditelnění v terénu

konzervace pod plexisklem – dům v Široké ulici v ČK (podlaha ze zvířecích kostí); Písek – mohyla; Piaristické náměstí – základy kaplí

materiál odvezen na pracoviště – mytí – konzervace

keramika – snaha o kompletování materiálu (nemíchat – jdou-li slepit věci z různých vrstev ->jednorázové vhození smíchaného materiálu)

kovové artefakty – specialisté

-          nedojde-li k rychlé konzervaci jinak během několika měsíců až let, dojde k rozpadu (hlavně železo)

-          muzeologická evidence

·         všechny artefakty náleží buď státu, kraji nebo města, nesmí být soukromé

·         každý nález = 2 čísla – 1) přírustkové číslo – 1. stupeň evidence – jím se stává majetkem státu (např.) – celý nález1 číslo lomeno rokem

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře