3.část

18. květen 2011 | 22.15 | | autor: mistr-bucket

Dějiny archeologie

Procesualismus

            =nová archeologie – archeologický pramen je lepší než historický

-          statistické metody, počítačové systémy, kódy -> exaktní věda

-          vznik v USA a UK

-          zakladatelé - D. L. Clark

-          L. Binford

-

0pt "Times New Roman"">          A. C.

Postprocesualismus

-          vznik v USA

-          v lidském vývoji hraje roli i nahodilost

-          J. Hodder

-          Michael B. Schiffer

-          i archeologický pramen může být zkreslen

u nás od konce 40. – 80. let komunistická archeologie:

-          přizpůsobovala se dogmatům doby

-          1953 – založen Archeologický ústav Československé akademie věd – v Praze, na Moravě – Brno a v Nitře na Slovensku

-          1. ředitelé – Jaroslav Böhm (1901 – 1962)

-          Jan Filip (1900 – 1981) – profesor na UK

-          specializace na Kelty – Keltové ve střední Evropě

-          Jiří Neústupný (1905 – 1981) – ředitel pravěké sbírky Národního muzea

-          postupem času omezena role neprofesionálů

-          velké dlouholeté výzkumy – Třísov, Bylany, Sezimovo Ústí

-          Josef Poulík (1910 – 1998) – šéfoval brněnskému AÚ

-          Vilém Hrubý (1912 – 1985) – šéf Moravského zemského muzea

-          František Kalousek (1901 – 1988) – šéf katedry archeologie na MUNI

-          Bohuslav Klíma (1925 – 2000) – Pekárna

-          Karel Tihelka (1898 – 1973)

-          od 90. let záchranné výzkumy

-          letecká archeologie

1957 – umírá Bedřich Dubský

nastupuje první profesionální archeolog – Antonín Beneš – výzkumy

                                                                                              -autor řady článků

                                                                                              -Písek – Cihelna

Josef Poláček (1924 – 1990) – původně v Jihlavě

-          po Benešovi v JČ muzeu

-          1988 – musel z politických důvodů odejít

-          výzkum – Dívčí Kámen

-Hradiště u Skočic

-mohyly u Ledenic

Ladislav Hájek (1909 – 1987)

Jiří Břeň – Třísov

Jaroslav Kudrnáč – zakladatel montánní archeologie

-          působil hlavně na Písecku

-          specializace na raný středověk

-          zkoumal rýžovnické sejpy

Antonín Hejna – vrcholný středověk

-          především výzkum hradů

-          tvrz ve Volyni

Miroslav Richter – od 60. let systematicky zkoumal zaniklé Sezimovo Ústí – do 80. let

Nechvátal – výzkum Vyšehradu

-          Radomyšl u Strakonic

-          Branišov u Římova

nástupci Poláčka – Petr Zavřel

táborské muzeum – Rudolf Krajíc

Písek – Josef Fröhlich

Strakonice – MiIchálek

empirické období – 1850 – 1900

1.      skutečná archeologická terminologie

pramenný fond

Christian Thomsen – Dánsko

-          1. periodizace pravěku – DK, DB, DŽ – třídní periodizace

polovina 19. století – budování typologie – Oscar Montelius – Švédsko

                                                                       -Paul Reinecke – Německo

nejvíce se rozvíjí ve Skandinávii

Čechy a Morava

Jan Erazím Vocel – 30. – 40. léta 19. století – počátek činnosti

-          založil 1. archeologický sbor při Národním muzeu (1. a jediná instituce u nás)

-          profesor archeologie

-          1854 – založil 1. archeologický časopis v Čechách – Památky archeologické

-          1866 – 1868 – syntéza Pravěk země české

60. – 70. léta 19. století – Josef Smolík – propagoval typologickou metodu

- mimo okolí Prahy až do konce 19. století archeologie v rukou neprofesionálů – Čeněk Rýzner – doktor – střední Čechy

                                                                                              - objevil Únětice

                        - František Xaver Franc – západní Čechy

                                                           - zahradník

                                                           - objevy dokumentoval

                        - Jindřich Wankel – Morava

                                               - Býčí skála

od 80. let 19. století – éra pozitivismu

-          Josef Ladislav Píč (1847 – 1911) – 1911 spáchal sebevraždu

-          jezdil na konference celého světa

-          označoval se spíše za historika

-          tzv. muzejní škola – Píčovi spolupracovníci působí na různých lokalitách – často majitelé cukrovarů, právníci, lékaři, kněží

-          K. J. Maška – Předmostí u Přerova

-          Jaroslav Palliardi – definoval moravskou malovanou keramiku

F. K. Miltner (1797 – 1874) – písecký krajský hejtman

                                   - zachraňoval nálezy z rozkopaných mohyl (např. Hradiště u Písku)

Julius a Eduard Grégrovi – zachraňovali a dokumentovali mohyly na Písecku

František Stulík (1818 – 1890) – ČB

-          1866 objevil mohylové pohřebiště v Plavě

Jan Karel Hraše (1840 – 1907) – učitel v Litoměřicích

-          se Stulíkem zkoumal Plav

-          uspořádali 1. archeologickou výstavu na radnici v ČB – po výstavě na vorech do Prahy – dnes v Národním muzeu

-          málo jeho nálezů se dochovalo, není jasné, kde skončily

Jan Nepomuk Woldřich (1834 – 1906) – výzkumy na schwarzenberském panství

-          zavedl měření hradišť- velmi přesné plány – např. Hradiště u Litoradlic a Dobřejovic

-          jeho nálezy uloženy na zámku Ohrada, dnes v Jihočeském muzeu

J. L. Píč – na 100 lokalit

                        - mohylník u Sepekova, u Hřebče, dokopal mohylník u Plava

Jindřich Rychlý (1839 – 1907) – zakladatel archeologie na Jindřichohradecku

-          zapálil depot u Křtěnova

-          spečené valy – záměr budovatelů hradeb (záměrně zapálení vrchu -> spečené – vyvrátil

-voják – zraněn v bitvě u Solferina

Adolf Lindner (1827 – 1906)  - vykopal mohyly na Vltavotýnsku, u Ševětína a další

-          ředitel budějovického muzea

-          nálezy nepublikoval, dochovali se jeho poznámky

Jan Löwenhöfer (1853 – 1912) – ředitel budějovického muzea

-          zabýval se středověkem

-          zachránil 2 největší bronzové depoty v JČ – hřivny u Suchého Vrbného

-žebra od Chvalšin

Období migracionismu

zdůraznění různých vlivů, migrací, kultur

konec 19. století – začínají se oddělovat různé kultury, snaha o jejich ztotožnění s etniky

Gustav Kossina – německý nacionalista

Josef Kostrzewski – slovanská archeologie

hledání etnického centra, odkud se šíří kultury – Egeida, Přední Východ – Gordon V. Child, Vladimir MIlojčič

univerzitní škola – Lubor Niederle

-          K. Buchtela

-          Jindřich Matiegka

všichni tři kritizovali způsob předchozího výzkumu

1919 – založení Státního archeologického ústavu v Praze – 1. ředitel – Lubor Niederle – zakladatel moderního bádání o raném středověku

Buchtela – definoval knovízskou kulturu

Matiegka – antropolog

Albín Stocký (1878 – 1934) – Pravěk země české

-          Čechy v DK, DB, DŽ

Josef Schránil (1893 – 1940) – psal německy o českém pravěku

Jan Eisner – odešel na Slovensko

-          zakladatel slovenské archeologie

-          v 60. let zpět do Prahy – profesor raného středověku

-          autor 1. syntézy slovenského pravěku

Barkovský – ruský emigrant

-          definoval pražský typ

-          zkoumal Pražský hrad

Morava

Innocenc Ladislav Červinka – 1. syntéza moravského pravěku (dlouho jediná) – hlavně Znojemsko

Karel Absolon – zkoumal Věstonice, Kůlnu, Pekárnu

-          objevil Věstonickou Venuši

-          založil ústav Antropos

E. Šimek – 1928 – založil na Masarykově univerzitě v Brně archeologickou katedru – profesor

                                   - specialista na dobu římskou

Němci v Čechách

období 2. světové války

Leonard Franz – 1931 – 1933- zkoumal třísovské oppidum

-          mohyly v Českém Krumlově

Lothar Ferdinad Zotz (1899 – 1967)

-          nacista (kariérní)

-          pomáhal Dubskému u Ražic

Kamila Struitová – přesvědčená nacistka

-          sama nálezy neprováděla, jen dohlížela

Zotz i Struitová byli po válce odsunuti

František Dvořák – jediný opravený český archeolog

Bedřich Dubský (1880 – 1957) – řídící učitel

-          Strakonicko, Písecko

-          v důchodu vybudoval Prácheňské muzeum v Písku

-          lokality kolem rybníka Řežabince

-          výrazně přispěl k poznání paleolitu a mezolitu

-          mohyly u Těšínova

-          1. odhalil ploché žárové pohřby

-          větší nálezy rozděloval do různých mu

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře