2.část

18. květen 2011 | 22.14 | | autor: mistr-bucket

Broušená kamenná industrie

kropenatý rohovec, deskovitý rohovec, křišťál, křemen, opály

Antonín Přichystal – Neolitické a eneolitické broušené artefakty v Čechách, Pravěk 10 – rok 2000

motyky, sekery, klíny, sekeromlaty, palice

JČ – hadce – ( hadec – šedozelený kámen – ložisko u Krumlova), sekeromlat (Dívčí Kámen)

-          břidlice – S Čech, šedozelená hornina

-          čedičové tufy – šedočerná hornina

-          těžba v Jizerských horách

-          spilit – šedozelená páskovaná hornina

-          okolí Prahy, Vrané nad Vltavou – sporné

-          mramor – k výrobě náramků a korálků

-          Bílá kámen: u Sázavy – těžba už v neolitu

kámen jako konstrukční, stavební surovina – mohyly, valy, kamenné podložky – zrnotěrky

mlýnky na obilí

brousky, kadluby

suroviny: žula – kamenné podložky, mlecí kameny

-          keltské žernovy

-          granit – palice s oběžným žlábkem

-          syenit – kadlub – Vodňany

ruly – ke konstrukcím opevnění nebo mohyl

pískovec – odlévací formy (kadluby) – Radčice, Cihelna

-          zrnotěrky

-          lokální ložiska

křemen – otloukače

-          Dívčí Kámen – sklady s několika tisíc valounů – sklad munice?

-          ohřívací kameny

-          příměs do keramiky

břidlice – brousky

-          ve středověku jako střešní krytina

opuka – typický stavební materiál pro střední Čechy ve středověku

-          hlava Kelta v Mšeckých Žehrovicích

mastek – v raném středověku k výrobě přeslenů

švartna (sapropelit) – měkká jílovitá hornina, podobá se lignitu

-          latén – broušené náramky

-          Kladensko – ložisko

-          nálezy – Strakonicko, Bechyňsko

Drahé kameny

Mrázik – Drahé kameny Moravy s Slezska

Přichystal – Kamenné suroviny na území Čech v době pravěku a raného středověku

nejvíce v době stěhování národů

neolit – sekerky z jadeitu a nefritu

doba římská – gemy – Mikulov

stěhování národů – nejkrásnější šperky českého pravěku – kombinace stříbra, zlata a drahých kamenů

almadíny – Holubov

ametysty – Milevsko

granáty

Grafit

nejvíce v okolí Českého Krumlova

Lišovský práh, Netolice, Vltavotýnsko

Antonín Beneš – Poznámky k počátkům těžby a využívání tuhy a zlata

podle archeologických nalezišť v JČ – 1978 – technický časopis

Památky archeologické, Praha 2008, Používání grafitu na Moravě

potuhování povrchu keramických – kovový lesk

-          mladší, pozdní doba bronzová

přidávání tuhy do hlíny – doba železná

-          kratší doba výpalu, nižší teplota

-          odolnost proti ohni, menší lámavost

-          ostřivo (šupinky) nebo jemně rozemletý

artefakty – amorfní kousky tuhy

-          grafitový kotouč – obsah hrobu

obchodování s grafitem – zejména doba laténská

-          grafitové koule z Těšetic – halštatské pohřebiště

-jihočeský grafit

dominuje u Keltů – Třísov – 80% keramiky s příměsí tuhy, ostatní hradiště pod 50%

římská doba moc nevyužívá

znovu 12. století, výrazně využíván ve 13. století – téměř výlučně tuhová keramika

od počátku 14. století jen vyjímečně

až do 15. století ještě velké keramické zásobnice s příměsí grafitu

Jantar

zkamenělá smůla

Sborník Amber in Archeology

Jan Michálek – Jantar v pravěku JČ – časopis Výběr 1976

pryskyřice jehličnatých stromů druhohor a třetihor

Balt – při pobřeží Visly, pobaltské republiky, Sicílie, Sýrie

sekundární polohy – sběr u moře

od citronově žluté po hyacintově zelenou

zelená Sicílie

namodralý

po zahřátí vydává vůni – možná v jako kadidlo

lehce tavitelný, obrousitelný

pravěk téměř výhradně jen jantar z Pobaltí – využíván ve východním Středomoří – obchod po moři – překladiště v Anglii – Wessexská kultura

jantarová stezka – podél Odry, Visly – >Moravská brána –> řeka Morava, V Alpy -> Aquila

využití: - šperky

-          možná na výrobu vonných mastí

-          v Egyptě při léčení a mumifikaci

-          Etruskové – jantarové sošky

vznik  - souvislost se sluncem – obliba starých kultur

Bernstorf – jantarové kousky s rytinou (tvář, značky)

u nás – Magdalenien – Kůlna, Pekárna, Žitná

-          pozdní eneolit – knoflíky

-          Dívčí Kámen – depot 10 předmětů v nádobě, 250 jantarových perel

-          i později – doba železná, římská – jantarové perličky

Sklo

poprvé na počátku doby bronzové

Sýrie – fajánsové perličky

JČ – halštat – žlutobílá hmota

Keltové – latén – náramky

doba římská – sklářská píšťala

1.      nádoby – Féničané

od Velké Moravy – vitráže

Zlato

Písecko Týn nad Vltavou

sekundárná náplavy – rýžování

Pootaví, řeky Mladice, Lomnice, Skalinka

počátky rýžování už ve starší době bronzové

v Čechách málo nálezů ze zlata v DB

prstýnky, kroužky, náušnice, zlomek tordovaného nákrčníku (zlato pochází ze Sedmihradska), čelenka z Pasek

více nálezů až v době železné – Opařany na Táborsku – zlatá čelenka, náušnice

-          Hradiště u Písku

Keltové razili mince

Metalurgie mědi a bronzu

měď – Alpy, Slovenské Rudohoří

-          Příbramsko, Český Les, Krušné hory – není doložena pravěká těžba

-          palice z Černýšovic

-          hřivny s koncovými očky

-          žebra

-          střední doba bronzová – měděné slitky – Rassing (Rakousko), Dobev (Písecko), Zahájí

-          různé přísady – arzen, nikl, později také cín ->bronz

-          cín ve střední Evropě, jen v Krušných horách – Cínovec – získávání rýžováním,

-          Bošovice – kadluby, Albrechtice nad Vltavou – kovotepecké náčiní

Železo

už ve 3. tisíciletí BC – S Kavkaz a S Středomoří

znalost přejímají Chetité a šíří znalost železa do Evropy

starší DŽ – nástroje, zbraně, šperky jen výjimečně

-          z lokálních zdrojů - krevely (=hematity)

-hnědek (=limonity) – kolem ČB

Čahov – doložena tavba železa

vynikli Keltové a Germáni

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře