Devátá přednáška 28. 4.

18. červen 2011 | 23.50 | | autor: petra.k

9. NEDESTRUKTIVNÍ ARCHEOLOGIE

Úvod do nedestruktivních metod
Nedestruktivní archeologie je souborem technik, metod a teorií, zaměřených na vyhledání a vyhodnocení archeologických pramenů bez provedené destruktivního zásahu do terénu.
= metoda archeologického výzkumu, při níž zpravidla nedochází k destruktivním zásahům do terénu
- využívá se zde například leteckého a družicového snímkování při hledání nepřirozeného reliéfu krajiny, nebo specializovaných detektrovů při zjištění určitých archeologicky významných povrchových odlišností dané lokality
- DPZ (dálkový průzkum země - Letecká archeologie)
- geofyzikální průzkum
- povrchové sběry
- povrchový průzkum antropogenních reliktů (to, co zbývá po člověku, viditelné)
- mikrosondáže


1) Dálkový průzkum země –letecká archeologie
- analýza družicových snímků – digitální záznam
- analýza kolmých leteckých snímků
- prospekce z nízkého letícího letounu

2) Aplikace přírodních metod
- geofyzikální měření – termometrie, gravimetrie, aj.
- detektory kovů – užití během archeologických výkopů, cílený průzkum
- geochemická analýza – fosfátová analýza, analýza kovů..

3) Povrchový průzkum
- povrchový průzkum a výzkum antropogenních tvarů reliéfu
- geobotanická indikace – identifikace objektů
- povrchový směr – "vyhledávání nalezišť"

4) Omezený zásah pod povrch terénu
- vyhledávání vrstev – vpichy, mikrosondáž
- vzorkování vrstev – mikrosondáž
- vyhledávání objektů – rýhování

Druhy nedestruktivního výzkumu
Nedestruktivní postupy umožňují rozpoznat arl. prameny:
1. vyhledáváním na povrchu viditelných předmětů (artefaktů a ekofaktů) a antropogenních tvarů reliéfů (nemovitých artefaktů)
2. identifikací pramenů pomocí jejich ekofaktových vlastností - např. zahloubená jáma sama o sobě je artefaktem, ale při geofyzikální nebo letecké prospekci hrají roli ekofaktové vlastnosti její výplně, které ovlivňují její nadzemní projev, např. magnetismus, barvu a charakter vegetace

Závažný trend soudobé archeologie: aplikace a rozvoj takových způsobů výzkumu, které vůbec anebo jen v malé míře fyzicky poškozují archeologické situace, tedy primární zdroje informací o minulost.

-každá terénní výzkum vedený výkopem (exkavací) nenávratně odstraňuje nálezové situace v prostředí archeologických objektů (jejich výplň, stratigrafie vrstvy) a jejich vzájemné vztahy - kontexty - ukryté pod povrchem terénu

- vlivem odklonu od tradičních přístupů k archeologickým památkám poslední třetiny 20. století se archeologické výzkumy orientují na studium větších prostorových celků než tzv. archeologická naleziště (tedy regionů, příp. krajinných transektů) - Prostorová archeologie
- právě v nich se rozsáhle uplatňují nedestruktivní a málo destruktivní postupy

Naleziště a lokalita

-místa s vysokou koncentrací archeologických nálezů

Naleziště: nejsou logickými sídelními a funkčnímu celky, nýbrž jsou především výsledkem archeologických transformací. Nemohou vypovídat o struktuře pravěkého osídlení.

- teprve širší uplatnění nedestruktivní archeologie odhalilo skutečnost, že archeologické prameny vytvářejí v krajině nálezové kontinuum, které je kvalitativně a kvantitativně různorodé.

Teorie sídelních areálů
- (E. Nedostupný)
- prameny nejsou chápany jako diskrétní body v jinak prázdném prostoru, nýbrž jako plošné kontinuální informace rozprostřené na velké ploše (v krajině)

Nedestruktivní metody
- bodové – operují na malé ploše (výzkum jednotlivých objektů a část sídelních areálů) – detektory kovů, geobotanická indikace, mikrosondáže)
- plošné – operují ve velkém prostoru (výzkum krajiny) – letecká archeologie, povrchové sběry

Cíle nedestruktivní archeologie
1. užší (tradiční) pojetí = vymezené nedestruktivní archeologie jako archeologického průzkumu (prospekce). V tomto pojetí jde především o samo vyhledávání archeologických pramenů v krajině, jejich další poznání je víceméně přenecháváno postupům jiným (např. archeologickým výkopům).
2. širší pojetí, které nedestruktivní archeologii nechápe pouze jako pomocný krok, před vlastním výzkumem, nýbrž jako výzkum svého druhu, sledující svébytné poznání archeologických pramenů.

Povrchový sběr artefaktů

- zjišťuje a zkoumá stopy osídlení prostřednictvím movitých předmětů (jejich zlomků), rozptýlených na povrchu terénu
- snadná dostupnost
- zkoumání komponent - prostorové, chronologické a funkční celky vzniklé kumulací artefaktů a ekofaktů v někdejších areálech aktivit

Předměty povrchových sběrů

- identifikace a evidence stop zaniklého (pravěkého, středověkého, novověkého) osídlení prostřednictvím movitých artefaktů na povrchu terénu
- základní otázky řešené sběry:
      - určení funkce areálů aktivit
      - intenzita sídelních aktivit
      - prostorové vztahy mezi areály
      - vyhledávání komponent (obytných, výrobních aj.)
- keramika, mazanice, kovy, kamenné industrie (trvanlivost)
- keramika - zpravidla nejčastější artefakt / u středověké a novověké keramiky – často vývoz z hnojem
- zlom v 19. století - nástup hlubší orby - destrukce
- vliv podnebí na rozpad artefaktů - menší trvanlivost keramiky na povrchu (závisí na technologii střepů - nasákavost) X Středomoří a Přední Východ - klimatické faktory - vysoké počty dochované keramiky  - u nás soubory velmi odolných artefaktů s absolutní četností

- do ornice se dostane 20-150 zlomků keramiky (objekt 2-50 m2)
- na povrchu se objeví 5-10% (1-15 ks)
- z toho může být 0-2 ks určitelných (15%)

Analytická metoda vyhledávání komponent
Metoda vkládání polygonů
- každý polygon sběru (pole) je evidován jako samostatná jednotka (sbírá se vše vč. atypických artefaktů) + je stanovena buď celková délka prochozených linií, odstupy mezi sběrači, počet osob nebo čas)
- polygon = libovolně velký úsek pole (krajiny), čím menší plocha, tím větší přesnost

Faktory ovlivňující charakter povrchových sběrů
1. klimatické vlivy - obrus keramických fragmentů (zmenšování) nasákavost střepů a střídání teplot (mráz) - působí v našich podmínkách, opak - suché oblasti (Středomoří) - až desítky tisíc zlomků na 1ha
2. Eroze a akumulace - začátek eroze půdy: mezolit, neolit (pravděpodobně), doba bronzová (doloženo). Experiment: na svahu (cca 11 stupňů) - posun krajiny, fragmentů (resp. 80% souboru) o 50 m směrem do údolí za cca 5 let.
3. vliv zemědělství
4. těžba, stavební aktivity
5. archeologických výzkum - podmínky při sběrech, zkušenost sběračů, tempo při průchodu linií (5-7 minut na 100m linie)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře