Osmá přednáška - 21.4. 2011

18. červen 2011 | 23.50 | | autor: mistr-bucket

8. POSTEXKAVAČNÍ FÁZE

3. Postexkavační fáze
- etapa od ukončení vlastních terénních prací až do vypracování nálezové zprávy a publikací výzkumu
- její trvání zpravidla mnohonásobně přesahuje vlastní odkryv
- primární terénní dokumentace se převádí do čistopisů
- většina nálezů nevyžaduje speciální konzervační ošetření a jejich laboratorní zpracování, očištění a evidenci tak může zajistit každé archeologické pracoviště. V případě např. kovů nebo skla je třeba zjistit konzervaci na specializačním pracovišti
- syntéza struktur obsažených v archeologických pramenech, které byly zjištěny odkryvem, využívá jak analytická zjištění terénního pozorování (databáze stratigrafických jednotek apod.), tak i rozbor nálezů (databáze artefaktů a ekofaktů,apod.) =  jsou vytvářeny různé databáze
- postexkavační etapu uzavírá vypracování nálezové zprávy. Vzhledem k nenahraditelnosti informací získaných v terénu náleží mimořádná pozornost archivaci primární dokumentace a nálezových zpráv, jejich evidenci a zpřístupnění. Nové problémy přináší archivace digitálních dat. K postexkavační etapě patří odpovídající uložení a evidence nálezů, které zjistí jejich uchování pro budoucnost. Zakončení terénního výzkumu však představuje teprve publikace

Uložení nálezů a dokumentace

- mohou vznikat nemalé ztráty, dříve se dělali i skartace některých archeologických nálezů, které nebyli nikterak zajímavé (nezdobená keramika apod.)

Konzervace nálezů

Nálezová zpráva
1. lokalizace a okolnosti výzkumu
- slovní popis lokalizace výzkumu (katastrální území, administrativní název obce, traťové jméno), zopakování základní prostorové identifikace v souřadnicích
- podnět k provedení výzkumu, údaj o stavebníkovi či jiném původci terénního výzkumu (v případě záchranných výzkumů)
- složení výzkumného týmu, spolupracující instituce (včetně dodavatelů technických a kopáčských apod.)
- časové vymezení terénního výzkumu

2. Geografický a sídelní kontext

- geografické prostředí, jeho vztah ke krajině a minulé současné sídelní struktuře
- geologická a geomorfologická situace lokality
- podloží a půdní pokryv. Autor nálezové zprávy zpracovává tyto body na základě vlastního pozorování nebo podle podkladů přizvaného specialisty

3. Historie

- údaje o předchozích výzkumech na lokalitě a okolí ve výběru, který autor považuje za vhodný, odkazy na předchozí sezóny výzkumu, jiné nálezové zprávy

4. Cíle a metoda výzkumu
- teoretické otázky sledovaného výzkumu
- stručný popis a zdůvodnění metody výzkumu. Zejména je třeba zdůvodnit případný výběr určité části lokality k výzkumu, vzorkovací postupy apod.
- informace, kdo výzkum zaměřil , jakým způsobem, kde je uložena měřičská dokumentace

5. Popis terénní situace
- popis sond, stratigrafických jednotek a/ nebo objektů včetně jejich dílčích částí (vrstev), jejich datování a autorova interpretace (příp. uvést i nemožnost datování, absence nálezů, apod.). U výzkumů se složitější stratigrafií sestavujeme vývojový diagram (tzv. Harrisovu matici)

6. Zhodnocená výsledků výzkumu
- stručné shrnutí získaných poznatků a zhodnocení zpracované etapy výzkumu, nastínění otázek, které výzkum otevřel
- návrh dalšího postupu výzkumu
- vyhodnocení ploch výzkumu z hlediska archeologické památkové péče. Sdělení, zda plocha výzkumu je nadále plochou s archeologickými nálezy ve smyslu zákona
- výčet speciálních analýz (odkazy na provedené expertní posudky), informace o tom, jaké další expertízy se provádějí či budou provádět
- shrnutí závěrů koreferentských komisí a odkazy

7. Seznam nálezů
- povinnou součástí nálezové zprávy je seznam nálezů v tabelární formě, který vznikne rozšířením přírůstkového deníky (seznam sáčků) příslušného výzkumu o počet nálezů. Seznam nálezů obsahuje:
    - přírůstkové číslo, tj. číslo nejmenší evidenční jednotky v rámci výzkumu
    - datum
    - číslo sondy či jinak určení části
    - označení většího logického celku archeologického kontextu (objektu)
    - označení případné části většího logického celku (sektor, vrstva v objektu)
    - datování (většího logického celku)
    - obsah (obsah sáčku - keramika, kosti, mazanice)

8. Další seznamy
- v tabelární podobě se do nálezové zprávy zařazují i další okruhy informací,  zejména seznam objektů či stratigrafických jednotek se s stručným popisem, seznam a popis vrstev, seznam vzorků, seznam fotografií a pod.

9. Obrazové přílohy
- mapy - výřez mapy vhodného měřítka s vyznačením plochy výzkumu
- plány - celkové plány, dílčí plány jednotlivých objektů
- vývojový diagram - nezbytný u výzkumů se složitější  stratigrafií
- fotografie - do nálezové zprávy je vhodné zahrnout jen výběr terénních fotografií, zpravidla v podobě obrazové přílohy
- Obrazová a jiná dokumentace movitých nálezů - popis či vyobrazení movitých nálezů nejsou povinné, připojeny však být mohou, pokud to autor považuje za vhodné
- originální terénní dokumentace - originály terénních záznamů, včetně plánů, náčrtů, deníku výzkumu apod.
 

Úmluva o ochraně archeologického dědictví
Článek 3
- za účelem zachování archeologického dědictví se každá strana zavazuje:
        - uplatňovat procedury k povolování vykopávek a dalších archeologických činností a k dozoru nad nimi tak, aby:
             a) se zabránilo jakýmkoli nezákonným vykopávkám nebo odstraňování součástí dědictví
             b) bylo zajištěno, že archeologické vykopávky a průzkumy budou prováděny vědeckým způsobem a za předpokladu že:
                      - kdykoli ti bude možné, budou se používat nedestruktivní průzkumné metody
                      - součástí archeologického dědictví nebudou během vykopávek a po nich odkryty nebo ponechány nechráněné, aniž by byla přijata
oprávnění  k jejich řádnému zachování konzervaci a správě.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře