Šestá přednáška-30.3.2011

4. duben 2011 | 20.26 | | autor: domča

Samostatné součásti nepřenosných zámků

kování klíčového otvoru

Jeho smyslem bylo zpevnit plochu (obvykle dřevěnou) na obvodu klíčového otvoru, zároveň mělo usnadnit zavedení klíče do tohoto otvoru. Vyskytuje se v několika modifikacích:

  1. Jako masivní železný plát s obvodovými otvory pro přibití ke dřevu a se středovým otvorem pro klíč. Tato kování byla převážně součástmi dveřních zámků.
  2. Druhý typ kování klíčových otvorů představuje tenký plech se středovým obdélným nebo lichoběžníkovým otvorem pro klíč, konce plechu mohou být ohnuty do pravého úhlu a u okrajů čelní stěny jsou umístěny otvory pro hřebíky. Vyskytují se i jako součástí uzavíracích systémů nábytku.

Klíčové svody

Na čelní (vnější) stranu zámkového štítu, případně plechového kování klíčového otvoru byly pro snadnější zavádění klíče umisťovány tzv. klíčové svody. Jednalo se o kovové mírně prohnuté tyčinky do tvaru písmene "V" na rozevřených koncích obvykle zdobeny.

Závora

Je definována jako tyč, dřevo, břevno apod. k příčnému zakládání u dveří, vrat nebo vůbec v průchodu, případně jako zasouvací (nebo sklápěcí) uzávěra vrat nebo dveří, zástrčka.

Arl. doklady (závory typu I): Bystřec, Sezimovo Ústí, Češňovice, Rýmařov obec -  2/2 13. st., Hradištko,..

Arl doklady (závory typu II): Šakvice osada – 13. st., Sezimovo Ústí, Bystřec

Petlicová závora

Na horizontální závorovou tyč (dřík) je ca uprostřed její délky kolmo napojeno pásové kování s okem ("petlice"), obvykle ozdobně ukončené. Vyskytuje se ve variantách s okem v pásu kování nebo na něm přepevněném.

Arl. doklady: Karlštejn

Klíče

Klíč je definován jako "nástroj k uzamykání nebo odmykání zámku".

Jedná se o natolik charakteristickou součást zavíracích mechanismů, že je možno podle ní obvykle určit druh zámkového systému. Základní typologické třídění člení klíče do tří hlavních skupin, tj. na klíče hákovité, zásuvné a otočné.

Klíče hákovité: Na našem území se vyskytují od laténu po novověk. Jejich základní tvar se v průběhu času téměř neměnil. Nejjednodušší provedení sestává z rovného delšího dříku ukončeného pravoúhlým zalomením.

Klíč kotvovitý (zvaný též lákónský): Pro snazší odlišení zámkových systémů je prováděno i detailnější typologické členění, a to podle tvaru a počtu trnů na pracov...

Klíče zásuvné: Jejich používání souvisí se závěsnými pružinovými zámky. Zásuvné klíče lze rozdělit na dva základní druhy, tj. na klíče lopatkovité, zasouvané do těla zámku štěrbinou na spodní straně a klíče lamelové zasouvané do těla zámku štěrbinou na spodní straně a klíče lamelové, zasouvané čelní stěnou.

lopatkovitý – asymetrický Kozí Hrádek

                  - symetrický - Vízmburk, Mstěnice, Kozí Hrádek,

                  - s lamelami – Lelekovice, Rokštejn, Konůvky

Klíče otočné

Uzamykání závorových (i petlicových) systémů nepřenosných zámků a závorkových zámků závěsných. Tvarově i funkčně navázaly na výrobní tradice, známé již v říšském období, ve středoevropském prostředí byly používány v raném středověku a značné variability i kvantitativního nárůstu nabyly v období středověku vrcholného a pozdního.

Součásti otočného klíče:

  1. Oko – U klíčů 13. – 15. st. obvykle provedeno jako kosočtvercové a oválné či kruhové. Je vyrobeno z drátu oválného nebo hraněného průřezu. U vyspělých tvarů se vyskytuje uvnitř oka výzdoba.
  2. Dřík
  3. Brada (zub)

Typologie nejčastěji ve středověku používaných klíčů

-          s plným dříkem a trnem (Bystřec, Hradištko, Sezimovo Ústí)

-          s dutým dříkem (Sezimovo Ústí, Vízmburk, Mstěnice, Opava, hlad Lopata)

-          s trnem v dutém dříku

Typy zámků

-          Pevný kompaktní vnější

-          Pevný vícedílný závorový

-          Pevný kompaktní vnitřní

-          Závěsný třmenový závorkový

-          Závěrný svorníkový závorkový

-          Kompaktní klikový a závorový

-          Pevní petlicový závorový

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře