Beranová, M.: Slované

13. červen 2011 | 16.00 | | autor: lucie

Beranová, M.: Slované

Slovo autora článku: "Můj časový plán na četbu jedné knížky je fakt malý, cca hodina :D, takže bez keců :D"

Nejstarší zprávy

- kmen Venetů, u řeky Visly

- 6. století římský autor Jordanes – popisuje sídla starých Slovanů ve 4.století n.l. – kmeny početné a zaujímaly rozsáhlá území / neohrožovali Římský svět, tak se o ně nikdo moc nestaral

- autoři Plinius, Tacitus a Ptolemaios v 1. a 2. století n.l. znali jakési Venedy, Venety mezi Vislou a Baltským mořem (Venedský záliv), Karpaty (Venedské hory), nevěděli však, kdo ti lidé jsou

- teprve v 6.století začínají Slované napadat země za Dunajem – objevují se tak v písemných pramenech – Thrácie, Ilýrie

- osídlili tak dnešní Rumunsko, Bulharsko, Juhoslávii

Válečníci

- málo schopní boje

- vývoj taktiky – dokonalejší výzbroj, organizace jízdy, od 7.-8.století nosili jezdci ostruhy,koně měli uzdy s kovovým udidlem / počátkem 2. tisíciletí se mění i štít pro jezde – velký, mandlovitý tvar, kryl tělo i nohy (v Mikulčicích nález bronzového kování opasku z pozdně avarského období ve tvaru koňské hlavy, 8.století)

- válčili nejen pro kořist, ale i pro získání nové půdy

- obilnářství spojené s chovem dobytka, především hovězího, vzácně i koně a ostatní domácí zvěř

Slované v 5.-7. století

- v 5.-7. století se Slované archeologicky projevují několika kulturními skupinami, které si byly blízké způsobem života, tak i jednoduchou,v ruce lepenou nezbodenou keramikou

- západní Slované – keramika pražského typu, nazvaná podle toho, že jí rozpoznal český archeolog Ivan Borkovský především na základě naleziště v Praze

- vesnice podél řek a potoků

- u chat okrouhlé 1 až 1,5 m hluboké jámy – na obilí a jiné zásoby

- v Čechách dvě vesnice – Březno u Loun, Roztoky u Prahy

- Slované na Ukrajině a v Bělorusku

- Slované na JV – Antové

- Slované na S a Sv

- nejstarší Slované v SZ Evropy

- Slované na Balkáně

Slované v 6.

-12.století

- postup na Balkán, Byzanc

- koncem 5.století Slované usazeni na sever od Dunaje – nejstarší zmínka 493

- 7.-8. století – nejdůležitější zprávy přináší kronika tzv. Fredegara – podle ní byli Slované na poč. 7.století podrobení kruté nadvládě Avarů – Slované pak proti Avarům povstali  - v té době přišel Sámo – Slované si ho pak zvolili svým vladařem, vládl 35 let – centrum SŘ v českých zemích

- v 9.-12. století – začínají se rozvíjet politické dějiny všech pozdějších slovanských států na Z, S, J i V

Velká Morava

Český stát

Polabští Slované

Pomořané

Polský stát

Bulharský stát

Srbsko a Černá Hora

Makedonie

Chorvatsko

Slovinci

- Slované byli zemědělci v nejširším slova smyslu – pěstovali obilí, jiné plody, chov dobytka , pěstovali ovocné stromy, vinnou révu, zahradní užitkové rostliny, shromažďovali med, sbírali léčivé rostliny,lovili ryby i divoká zvířata

- řemesla – železářství, kovářství, uhlíři, kovolitectví (dobývali, tavili a slévali barevné i drahé kovy a vyráběli ozdoby)

- nejdůležitější poklady hotových výrobků – Ukrajina, hradiště Zimno, Pastyrské hradiště a poklady typu Martynovka

- keramika dělaná po domácku / jednoduchá keramika, často nezdobená, hrubá, vyrobená bez velké technické zručnosti / typy – pražský typ, východní typ Korčak a Pěnkovka, germánský hrnec, baltská keramika apod..

- slovanský mlýnek tvořil dva okrouhlé kameny s kruhovým otvorem uprostřed – otvor horního kamene byl větší – sloužil k otáčení a jako násypka na obilí

- dále jsou zde popsány různá řemesla, chov dobytka a druhy, či potraviny

- slovanské umění bohaté na barevné kovy, jako je měď, cín, zlato, stříbro a další

- výroba šperků (patřila ke kovoliteckým a kovotepeckým řemeslům), nabývá na významu zejména v 9.století

- výzbroj – začali se specializovat – meče (dříve se dováželi), Slovanskou domácí zbraní byly luky a šípy, oštěpy a sekerky / brzy však začali Slované

zrábět vlastní zbraně – meče, kopí, přilby a lehká brnění / zdobení pásů bylo módou již  7.-8.století / také výroba štítů se stává specializovaným řemeslem

- hrnčířství – slovanské hrnce se zdokonalovaly, výzdoba i tvar se stávaly složitějšími, způsob výroby náročnější, ale od 12. století to byly jednoduché hrnky s největší výdutí ve dvou třetinách výšky, zdobená na plecích a na břiše vlnovkami vrytými vícezubným rydlem (jakmile je na keramice vlnovka, jedná se většinou o Slovanskou keramiku)

Mince

- první české mince začal razit Boleslav I., v pol. 10.století

- skutečný rozmach českých denárů nastal za Boleslava II. – známá mincovna tehdy na Vyšehradě, archeologicky se ji ale nepodařilo nalézt

- v Polsku razil první mince Měšek I.

- dále je zde popisováno jejich každodenní jídlo (označováni jako jedlíci kaší), či jejich šaty (domácí práce pro ženy – spřádání vláken, tkání a barvení látek)

- popis hradišť

Chaty

- popis chat ( "bydlí v ubohých chatrčích, navzájem od sebe rozptýleni, často mění obydlí.." napsal Prokopios) – archeolog nalezne jen půdorys domů, jakýsi "negativ", po odstranění ornice jsou rozdíly ve vybarvení a struktuře jen málo zřetelné

- ohniště nebo pec – důležité / v chatě ze 6. století – vyzkoušela Pleinerová ohniště vyloženě oblázky, které dobře udržují teplo, v chatě z 9.století postavila pec

- oheň se rozdělával pomocí křemene a ocílky, jejíž tvary se udržely až do 19.století

- zámky a klíče patřily k důležité výbavě domů, nejpozději od 9.století

- okna bývala malí opatřena okenicemi proti zimě

- k oteplování místností přispívalo u zemnic zahloubení, u nadzemních domů bývaly trámy a prkna utěsněny mechem a jinými organickými materiály

Náboženství

- archeologové objevili řadu svatyň nebo kultovních míst, které patrně patřily lokálním božstvům nebo kde božstva byla uctívána

- z písemných pramenů 10.-12.století známá vícehlavnost bohů (zejména u Polabských a Pomořanských Slovanů)

- jednoduché hliněné kultovní plastiky v podobě zvířat a lidské tváře z Mikulčic, 7.-8.století

Pohřbívání

- značná úmrtnost dětí

- zuby měli horší než pravěká populace, popis různých nemocí,, které byli antropologicky dokázané (nemoci kloubů a kostí...)

- nejstarší Slované, jak je známe od 6.století mrtvé spalovali, popel ukládali do mělkých jamek v zemi buď tzv. popelnice, nebo snad v nějakém obalu u látky / pohřebiště nevelká

- mohyly – změněn způsob pohřbu, od 7.století se staví mohyly (vysoké násypy z hlíny, zpevněné někdy dřevěnou konstrukcí nebo kameny / později se pohřbívalo jak spáleně, tak nespáleně v poloze naznak / tzv. bitiruální mohyly a mohylníky

- upíři  - "Upír" z Lahvic c Čechách z 9.-10.století, měl hlavu, srdce, pohlavní orgány, ruce, kolena i  chodidla zatížené kameny

Kultura

- písmo – hlaholice a cyrilice

- v popředí řezbářství  - dřevěné sochy bohů a bůžků s jednou i více hlavami, s jedním obličejem nebo s několika

Kniha Beranová, M.-Lutovský, M.: Slované v Čechách. Archeologie 6.-12. století - je +- stejný popis, akorát to má asi o 2.000 stran víc :D :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře