Přednáška 15.10.

4. březen 2011 | 15.36 | | autor: mistr-bucket

Východní Slované

Písemné byzantské zprávy o Antech a o Sklavínech.

Antové – východní oblast

-         v 5. a 7. st. to jsou určitě Slované

-         dříve asi irácké obyvatelstvo

-         ti, kteří byly mezi Dněprem a .. táhli na Balkán, těžké boje s Byzancí

-         566 se objevují Avaři, 567 se objevují v Karpatské kotlině = objeli území Antů

-         Antové hledají pomoc u Byzanc, ale útok Avarů byl tak velký, že Antové zmizeli (asi zlikvidovali vládnoucí složku, zemědělci zůstali)

Sklavíni – západní oblast

Velká slovanská expanze – tady pouze z arl pramenů, problémy s datováním.

Oblast severně od Černého moře se dělí na několik oblastí: černomořskou, stepní,  lesní, lesostepní. Nevyvíjí se kulturně jednotně. Nejprogresivnější je černomořská oblast.

Černomořská oblast:

Historie

-         od 7. st. expanze podél moře

-         5. st. Bosporská říše - vznikala tam hospodářská města – obilnice antického Řecka

-         obilnicí se stal Egypt a Bosporská říše už nemá moc význam

-         nájezdy Hunů - dochází k náporu germánskému náporu – konec impéria

-         první informace o nomádských oblastech

-         Byzanc

-         slovanské osídlení

-         10.

století

Oblast především Slovanů:

-         kočovné, polokočovné obyvatelstvo

-         Sarmaté – Hunové je vytlačili do stř. Evropy – vytlačení Sarmaté = Jasové, známe z písemných pramenů, ale neznáme archeologicky

-         Alani - katakombní mohyly, velké složité hroby, zemědělci

-         Hunové území od Rýna až po Volhu, moc neznáme archeologicky, Hunové v černom. oblasti zničili města, na severu využívali obyvatelstvo zemědělsky

Lesostepní oblast:

      -    klíčová oblasti pro Slovanské etnikum

-         prabulharské obyvatelstvo – Bulgárové, ovládají i část stepní, nejsou původní – přicházejí z střední Asie

-         568 Avaři

-         po pol. 7. st. přicházejí Chazaři – vyspělá kultura, vytvořily Saltovo-majátskou kulturu, hodně písemných pramenů – judaismus, ovládli dožívající antická města, zemědělci a pastevci, obchodní kontakty z Byzancí, v létě kočovali, v zimě v pevnostech, výrazně se podíleli na dálkovém obchodu, 10. st. konec Chazarské oblasti

-         3 skupiny Bulharů

-         kultura čerňachoská – ovlivněna římskou oblastí, velmi kvalitní keramika, vznik – 2. st. př. n. l, zánik 4. – 7. st.

Kubani – turecký národ – projeli jihoruské stepi, pak do Karpatské kotliny

Slovanské kultury:

Kultura Korčak (pražsko-korčatská) – 6. – 7. st., rozšíření od stř. Dněpru do oblasti Berlína; keramika: hrubé vázovité nádoby, špatně pálené, oproti pražskému typu jsou štíhlejší, méně výraznou výduť, téměř výhradně nezdobené; polozemnice s kamenným krbem, hradiště známo jen jedno; hroby žárové v popelnicích,objevují se i mohyly, v nejmladším období se objevují kostrové hroby

Kultura Pražsko-penkovská – střední dolní podněpří,neopevněná vesnická sídla; nadzemní objekty, zahloubené s kamenným krbem; ploché žárové hroby nebo mohylníky; keramika: dvojkónické nádoby, ostré lomy,  nezdobená

Martinovská kultura:

Koločenská kultura: současná s korčakskou  a penkovskou

V 8. a 9. st. kultura Lukaraveckeja

Lukarajkoveckaja kultura – 8. a 9. st. (dvě fáze 7.-8 a 8.-9.), vychází z kultury Korčak, zemědělské neopevněné osady,polozemnice s krbem; zemědělské náčiní, spony, náušnice,.. keramika na hrnčířském kruhu, rozšíření lesostepní oblast západně od Dněpru, ovlivňuje vývoj v Karpatské kotlině

Kultura Romensko-boršovská – 8. – 10. st.,na neopevněných sídlištích, objevuje se velký počet hradišť; keramika točená na kruhu, bohatě zdobená; popelnicové jámové, neznáme mohyly; polozemnice, hospodářské objekty, zemědělské obyvatelstvo, doklady výroby železa a zpracování dalších kovů; keramika v nejstarší fázi dělaná ručně, pohřby žárové ploché, později i mohyly; spojována s typickými slovanskými kmeny, které jsou známy v pozdějších stoletích

Litevské datování:

doba římská a  stěhování národů = starší doba železná

od 10. st. n. l. střední doba železná

Od 11. st. n. l. mladší doba železná

Zdroj: Libča

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře