Bitva u Adrianopole (9.srpen 378)

11. prosinec 2010 | 16.00 | | autor: lucie
› 

BITVA U ADRIANOPOLE

(9.rpen 378)


 - jedna z největších porážek v historii římské říše

- císař Valens se střetl se spojenými silami gótskách kmenů, zejména Gteutungů a Tervingů a utrpěl drtivou porážku - následkem bylo zhroucení celé dunajské hranice a vyplenění Balkánu, císař Vanles v bitvě padl

- r. 376 předročila velká část gótských kmenů římskou hranici na Dunaji (kvůli Hunům) a požádali císaře Valenta o azyl - panovník přijmul pouze jednu skupiny - Tervingy -  a usadil je v Thrákii - sám byl zaměstnán válkou s Peršany o Arménii

- zacházení Římanů s Góty nebylo dobré a když se římský velitel Lupicinus pokusil odstranit následníky Tervingů, kmeny zareagovali povstáním

- následovala katastrofa - Lupicianus naryhclo sebral vojsko, aby zlikvidoval povstalce - byl jimi však u Marcianopolis r. 377 poražen, což podnítilo mnoho dalších povstání

- panikařicí římští velitelé začali nařizovat dosud klidným Gótům přesuny, aby je dostali co nejdále od povstání - to vedlo k dalšm vzpourám - navíc si druhá skupina, Greutungové, vynutila přechod přes Dunaj a připojila se k povstalcům

- císař Valens proto povolal na pomoc i jednotky ze západní části říše

- po sérii bitev, ve které dopadli tak i tak, převzal císař r. 378 nad vojskem kontrolu a rozhodl se přinutit nepřítele k rozhodující bitvě - jejich síly se nakonec soustředili poblíž Adrianopole

- povstání Gótů v bitvě bylo prakticky beznadějné - z V postupoval Valens, se Z Gratianus a postup na S a J jim uzavírali neporstupné hory

- plánem bylo, že Valnes počká na Gratiana a půjdou společně na Góty - Valnes však získal velké sebevědomí, protože dospěl k tomu, že má převahu - gótský náčelník Fritigern, který se opevnil ve vozové hradbě na vrcholu kopce, se pokusil s Valensem dochodnout - ten to přijal - ale při jednání o výměně rukojmí došlo k bitvě a Římské vojsko zaútočilo na vozovu hradbu Gótů - ve vozové hradbě byla jen část armády, velká část byla skryta za kopcem

- Valens vrhl všechny své síly do útoku a nenechal si zálohu, ani neprovedl průzkum - Gótům tak stačilo pouze počkat, až se nepřítel rozvine kolem hradby a pak zaútočit

- Římská jídza byla úderem z boku smetena

- císař Valens v bitvě padl a spolu d ním přibližně 2/3 jeho vojska

- podle římského historika Ammiana Marcallina to byla nejhorší porážka Římanů od dob kartaginského vojevůdce Hannibala

- Gótové se pak pokusili dobýt Adrianopolis a poté Konstantinopol - neúspěšně

- následky = obrana ŘŘ na dolním Dunaji se rozpadla, cesta na římské území se otevřela dalších barbarům

- teprve r. 382 se císařům Theodosiovi I. a Gratianovi podařilo Góty pacifikovat a uzavřít s nimi mír


Greutungové - ostrogóty

Tervingové - vizigóty


Valens = římský císař východní poloviny říše

Gratianus = římská císař západní poloviny říše

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře