První a druhá přednáška

19. červen 2011 | 16.00 | | autor: lucie

1. a 2. NÁBYTEK

- na přelomu 14. a 15. století dochází k rychlému rozvoji - přináší s sebou změnu životního stylu a s tím spojenou potřebu lepšího bydlení a ušlechtilejšího nábytku

- charakteristickým rysem změny měšťanského interiéru bylo = zkvalitnění nábytku, vznik obytné světnice vybavené kachlovými kamny

- "majetek" = ve staré češtině označoval veškerý majetek, nikoli pouze mobiliář / odvozeno od slova nabýti / základní vybavení - stoly, police, lavice či stoličky

- vybavení domu záviselo na majetkových poměrech

- nábytek sestavován ze štípaných a strouhaných prken (dub), dřevo si řemeslníci opracovávali sami, od 14.století se začalo používat pro řezání desek pily na pohon vodního kola

- teprve truhlářské dílny zavedli drážkování, truhlář byl ještě do 15.století vzácný

- řezba inspirována gotickou architekturou - ornamentální motivy, geometrické a zoomorfní motivy - oblíbeným motivem řezba připomínající složenou tkaninu - povrchová úprava nábytku pouze broušení, někdy barvený (pokud byl barevný obvykle neměly různé kusy nábytku stejnou barvu) - v 15.století se přenesla šablonová technika malby z malířství na dřevěné konstrukce a nábytek (pomocí tupování v barvě namočeného štětce se opakovaně otiskoval v šabloně provedený drobný solitérní motiv a postupně se tak skládal větší ornament), tato technika často nahrazovala náročnější řezbu

- s rozvojem hygieny doloženy i skříně na umývání, do nichž bylo zabudované lavabo, stály na nich mísy s vodou či džbán

- lavabo = zásobník na vodu, zabudovaný do skříně, plus lavor)

Nejnižší sociální prostředí – "chudá" jizba dřevorubce

- vybavení – stůl, stolička, na zavěšení předmětů břevno

- představu o výbavě vesnického domu nábytek si lze učinit z předmětů, vynesených před dům při pořádání svatby (Velká vesnická svatba, obraz)

- dřevěný záklopový strop pro oteplení

Střední a nižší vrstva

- bohatší výbava v interiéru

- měla postel – luxusnější vybavení

- lavice umisťovány podél pecí (měli primární význam v tom, že se tam lidé ohřívali a kde služebnictvo nebo děti spali)

- nález archeologa – kachle z kamen, stavební kování (panty, zámky), obvodové zdivo (nález pouze mazanice, dřevěné trámy vyřezávali hlínou – mazanicí – která se zachovává)

Vyšší společenská vrstva – bohatí měšťanů

- lavabo – souprava na umývání rukou

- zdobené lavice

Společenské prostřední zástupců prosperujících cechů

- nálezy – pásy ze dveří, hřebíky, zámky, kování vlastních truhel

Stoly

- středověké stoly mají jednoduchou konstrukci a jsou bez výraznější ozdoby

- dochovaly se i příklady honosných stolů s náročnou, řezbářskou výzdobou

- kolem stolu se rodina shromažďovala k jídlu a zábavě - stůl tak spolu s lavicí byli velmi důležitým kusem nábytku

- stával obvykle v rohu místnosti obklopený lavicemi umístěnými podél zdi, tak aby stolující měli výhled na dveře místnosti

- nejstarší stoly - čtyři nohy křížem proložené nebo byly podepřené na dvou stranách širokým prknem (běžnější v Německu a Švýcarsku)

- v pozdním středověku stůl podpěrového typu - u každé kozy tři nohy tvořené prkny, které se směrem dolů rozšiřovaly (důvodem snad středověký zvyk, sedět u stolu pouze z jedné strany), především v Z a J Evropě - výhodou jednoduchá konstrukce a snadné přenášení

- deska stolů - obdélník nebo čtverec, jsou známi  i s kruhovou deskou nebo osmiúhelníkovou na tlusté noze a rovněž skříňové stoly

- konec 15.

století některé stoly opatřeny zásuvkou

- druhy: s dvěěma podměrami a trnožím, s nohami křížem, podpěrového typu, se čtyřmi nohami a trnožím

- vyšší sociální vrstva - lepší výzdoba, řezbářská ornamentika

- originálů zachováno velmi málo

- horní desky bývali někdy odklopné

Sedací nábytek

Jaroslav Kaván – bývalý zaměstnanec AU v Praze, v památkách archeologických vydal studii o nálezu dřev z období vrcholného středověku

Frýda – zabývá se dějinami skla

     Jiří Orna – Západočeské muzeum - na cd přehled středověkých dřev z jímek, od nábytkových článků přes části židlí po talíře a proutěné košíky

- do 15.století nebyla klasická židle jako dnes

- vznešený tvar sedacího nábytku – křeslo nabývalo někdy v lepších měšťanských domácnostech trubkového tvaru s prodlouženou postranicí a zadním prknem , jež se změnily v opěrná ramenná výplní (trůnový typ)

- postupem doby se k nim přidávali úložné prostory a vznikaly trubkové lavice, které jsou charakteristickým způsobem uzamykány – sloužili k ukládání nejvýznamnějších předmětů

- "truhlová lavice s otočným opěradel" – Germanisches Nationalmusum Nürnberg – princip = neotáčela se židle, ale lidi (ve středověku mohli ukázat nesouhlas tím, že se otočili zády – jen překlopili opěrátko a sedli si zády)

- truhlová lavice a trůn z pozůstalosti Beneše uložené v Táborském muzeu – velice cenné exponáty

Lavice

- ve středověku označení pro lavice = stolice, rozdíl mezi nimi jen velikostí

- lavice umístěny u stolu podél zdi, některé lavice stávali i u krbu - v takovém případě opěradlo tvořené jednoduchou tyčí a otočené, aby bylo možné sedět na lavici z obou stran

- známe i lavice, kterým se říkalo "spací" - všichni členové rodiny obvykle neměli postel, proto spávali na lavicích, které byly k tomu dostatečně široké

- konstrukce - tvořena deskou se čtyřmi nohami nebo prkny po dvou stranách spojenými trnožím

- často kombinovány s truhlou

- druhy: se dvěma podpěrami, se čtyřmi podměparmi a trnožím, truhlová lavice s otočným opěradlem

Židle, křesla

- sedací nábytek se mohl odlišovat od nejjednoduššího až po zdobené lavice s úložným prostorem, židle a křesla (typu "trům")

- starší termín pro jednoduchý sedací nábytek pro jednu osobu byl stolice, český název židle nalézáme až od 2. pol. 15. století - nejspíš souvisí se zaváděním nového typu sedacího nábytku s vyšším opěradlem pro pohodlnější sedění

- od konce 14.století změny v charakteristice - přetvoření sloupkového tvaru ve tvar prkenný, u honosnějších kusů zdobeně řezaný nebo soustružený

- křeslo - vznešený kus sedacího nábytku - nabývalo někdy v lepších měšťanských domech truhlový tvar s prodlouženou matrací a zadním prknem, jež se změnil v opěradlo

- konstrukce židle - sloupková s jednoduchým opěradlem

- další typ židle z konce 15.století tzv. sagabello - typická italská židle se třemi nohami a opěradlem

- ve střední Evropě známy nůžkové křesla s překříženými nohami

- oblíbeným druhem byly žebrové stolice a skládací sedačky, které měly prodloužený podpěr v křesílka označovaná jako dante

- někdy zadní noha převyšuje sedák a je na ní nasazeno jednoduché opěradlo, tvořené prohnutým prknem - u tohoto řešení vepředu dvě nohy vzadu jedna

- častější než židle byly různé stoličky - konstrukce buď podobná lavicím nebo byly tvořeny  jednoduchým sedákem se třemi nohami
- raný středověk a začátek vrcholného - charakteristická sedačka s překřížením, tzv. skládací (rybářská) stolička - postupně nahrazena velkým prkenným nábytkem

- druhy: sloupová židle, sagabello, truhlové křeslo, sloupová třínohá židle, skládací stolička

Postele

- umístěna v hlavní světnici , většinou v domě jen jedna, v případě bohatých rodin jich mohlo být i více

- na lůžkách spávalo více lidí najednou, proto byly široké

- od 15.století byly postele u nás často doplňovány o nebesa, která bývala někdy i malovaná (zelená)

- pod postelí vytahovací šuplata či truhly, v kterých se dalo v nouzi i spát (je možné, že se z těchto šuplíků vyvinula nízká postel)

- postele byly vysoké, lezlo se do nich po schůdkách nebo pomocí stoličky - v Evropě rozšířeny již ve 14.století

- praktický účel vysokých postelí byl podobný jako umisťování postelí do výklenků a  obkládání stěn dřevem nebo izolování závěsy a jiná opatření před chladem

- ikonografické prameny ukazují různé úpravy lůžek dle sociálních poměrů majitele

- základní typy - masivní tesařská díla jež tvořily čtyři prkna jako rám na sloupkových nohách

- honosnější postele s jedním nebo dvěma vyššími čely, zdobené někdy sloupky na způsob architektonických fiál, lože s baldachýny (polobaldachýny) či nebesy

- postel vybavená slamníkem, na který se pokládala spodní peřina, na které teprve člověk ležel

- druhy: posltel s baldachýnem, s polobaldachýne

- vysoká postel s nízkou stoličkou před postelí, postel totiž byla někdy posazena na stupni - kvůli chladu, havěti

- "špitál" – pro poutníky, sloužil pro ty co byli chudí, nemocní, neměl se o ně kdo postarat, zřizován u kostelů a klášterů

- baldachýn nad postelí - zachováno málo originálů, nejstarší v okolí Petra Voka v Bechyní

- postel byla kratší, průměrná výška muže 160m

Truhly

- nejdůležitější kus nábytku, byl v každé domácnosti , bez ohledu na společenské postavení

- koncem 15.století byly nahrazovány skříněmi, truhly však přetrvaly až do pol. 17. století

- sloužily k ukládání šatů, šperků, peněz, zbraní i vzácnějšího nádobí, k sezení a spaní

- nejstarším typem - truhla z vydlabaného kmene

- od 13.století se zhotovovaly z desek nebo prknem  - polodlouhé truhly tvarem připomínající bednu s rovným římsovým poklopem

- truhly se stříškovým poklopem a truhly ve formě sarkofágu tzv. tumbové, které byly v podstatě jen variací na bednovou truhlu

- v 15.století se z bednové truhly vyvinula panelová truhla

- zvláštní typ - menší zdobené truhlice = přenosné pokladnice - bývaly pobíjené železným plechem a ztužovány železnými pásy

- lze pozorovat snahu zdobit je - dokonalá truhlářská práce kombinovaná s řezbářskou a malířskou

- pouze užitkové a cestovní truhly nejsou zdobeny řezbou

- masivní truhly bývali opatřeny ozdobným kováním

- obsahovaly zámek, někdy mívaly truhly dokonce nepravé dno, pod kterým byly uloženy nejcennější věci

- vedle běžných domácích truhel používány i podobné tvary - kvalitně okované nebo celokovové - jako truhly pokladní, cechovní

- k nejrůznějším účelům - od malých šperkovnic po velké truhly

- archeolog nachází pouze kovové kování (klíčový otvor, kompletní zámky)

- Manský dům, Křivoklátsko– pod hradem Křivoklát, r. 1422 dům lehnul popelem, zřítil se po svahu nikoli na sebe, výzkum Tomáš Durdík zkoumal svah, nález – pásová kování, zámky, svazky hrotů do samostřílů (dřevo z truhly spálené, ale vše zůstalo jak bylo)

- Krumlovský sborník z 15.století – jak vypadali, co může archeolog doložit

- čím bohatší člověk, tím byli jejich truhly těžší a bohatěji různými pásy zdobeny a na několika místech uzamykány

- nejstarší zachované truhly – ze 13.století – Muzeum v Mogile (Polsko), klášter Weinhausen (Dolní Sasko)

- vyskytují se "monoxily" – truhly vytesané z jednoho kmeny, sloužili jako svatební nebo pohřební, opatřovány malbami a střechou (střechovitá truhla s malováním)

- jak odlišit rozdíl pantů – dveře x truhla – velikost, u dveří panty veliké a masivní, nemusejí být v sudém počtu. Subtilnější a více zdobené patří interiérovému vybavení

- dvojí malování1) ruční – náročnější, vyskytuje se zřídka, nemohl si ho dovolit každý. 2) šablonové – rychlejší, jednodušší, malování "na šablonu", výzdoba (geometrické vzory, rostlina), používáno i na skříně – použili šablonu a přes ní malovali

- někdy truhly sloužili jak "relikviáře"

Skříně

- ve středověku označovány jako jarmary či almary

- do konce 15.století byly v domácnostech spíše jen výjimkou a omezovaly se především na vybavení kostelních či klášterní

- ve funkci příborníku ji nahradily truhly  a police

- samotná skříň vznikla asi položením dvou truhel na sebe a zpočátku tak byla členěna na dva díly se samostatnými jednoduchými dvířky

- bývali ukončeny stříškou nebo rovným zakončením

- často vyřezávané, malované šablonovou technikou

- lékárenské prostřed

- jsou buď samostatně stojící, zapuštěné do stěny tzv. trezorové

- nejstarší jsou ze 13. a 14.století, velmi často skříň napodobuje domeček, skříň byla skrytě dělena a hodně okovaná

- pokud šlo o skříně na cennosti jako písemnosti a poklady, byly ukládány v kostele ve věži (špatně dostupné) pokud měla radnice věž mohlo to být v ní, hlavní věž kostela byla kamenná

Police a bidla

- police sloužili k odkládání nádobí

- bidla k odkládání oděvů, obvykle umístěna poblíž krbu nebo kamen

Zrcadla

- výrazný, i když ne příliš běžný doplněk

- od konce 15.století se vyráběla zrcadla podkládaná rtutí smíchanou s cínem

- bývala spíše malá a omezovala se pouze na vybavení šlechtických domů

Speciální výrobky – kolébky

- téměř nejsou archeologicky prokázány

- jediný originální kus zachovaný z Polska, Krakowa – polychromovaná kolébka nalezená v klášteře (tam, kde by neměla co dělat)

- existovali i cestovní kolébky

- u nás publikován jeden nález interpretovaný jako kolébky, východní Čechy, nejspíše špatná interpretace – našli boky výrobku, které vypadali jako prkny, které jsou vyřezávaní po obvody s otvory /  propojeny pomocí tyčí, výrobky na kterých se sušili věci

- chodítka pro děti – vrcholný, pozdní středověk

- výjimečná záležitost historicky známá a používaná již v Egyptě – porodní lavice / ve středověk se rodilo v sedě


Bližší informace: http://www.vaclavhajek.cz/texty/Pozdne%20stredoveky%20nabytek.pdf

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře