První přednáška

19. červen 2011 | 21.06 | | autor: lucie

PRVNÍ PŘEDNÁŠKA

Archeologie raně a vrcholně středověké Prahy

Kovanda, J.: Neživá příroda Prahy a jejího okolí. Praha 2001.

Geologie a morfologie Prahy, přírodní podmínky Prahy

- navážky

- neustálý proces změn, pestrá geologická minulost

Geologie, morfologie a hydrogeologie ve službách archeologie

-         přírodní prostředí a jeho změny

-         morfologie území

-         skalní podklad a terénní reliéf

-         pokryvné útvary

-         antropogenní aktivita v terénním reliéfu (patří sem vliv člověka na tu oblast)

Přírodní prostředí a jeho změny

-         lidské sídliště je spjato s přírodními poměry lokality

-         člověk vstoupil do přírodního prostředí nejprve jako jeho přirozená součást

-         člověk začal na přírodu stále aktivněji působit, přetvářel  ji a přetváří

-         souběžně  probíhaly a probíhají i přirozené změny vlastního přírodního prostředí

- z pravěkého osídlení Pražské kotliny není přiliž mnoho nálezů – především z knovízské kultury – kotlina lidi v pravěku příliš nepřitahovala – Vltava neměla takový tvar jako dnes (širší, tekla výše, kolem samá skála), nebylo možné Vltavu přejít – rozděleny tak Čechy na dvě části – společnost to tak začala řešit - most

- Ivan Borkovský – výzkumy Prahy, 40.

léta 20.století, nálezy raně středověkých střepů z Malé Strany

Kvalita půdního substrátu na území Prahy

- dobrá půdo pro pole, pro sídliště

- nejkvalitnější substráty  - spraše, sprašové hlíny – pouze v okrajových částech Prahy / centrální část tak kvalitní není (skalní výběžky)

- základem byla voda, pro pravěkého člověka menší vodní toky, raný středověk kotlina

- hlína v Praze není vhodná pro uchovávání kostí – týká se to lidských kostí, zvířecí jsou odolnější

- Praha má poměrně stabilizované klima, probíhají procesy změn - zvětrávání a pedogeneze – voda a půda neustále ovlivňuje přírodní prostředí

Morfologie pražského území

-         území Prahy je velmi členité, geologicky, pedologicky a klimatologicky rozmanité

-         z geomorfologického členění patří převážně do Poberounské soustavy a České tabule

-         Poberounská soustava je zastoupena 4 geomorfologickými celky Brdské oblasti: Pražskou plošinou, Křivoklátskou vrchovinou, Hořovickou pahorkatinou a Brdskou vrchovinou

- směr hornin způsobil široký pražský "meandr" Vltavy

Pražská plošina

- převážná část území Prahy (85%) se nachází na Pražské plošině

- charakteristickým tvarem reliéfu jsou rozsáhlé plochy zarovnaných povrchů plošinného až velmi mírně ukloněného reliéfu, do něhož e hluboce zařezává údolí Vltavy a přítoků

- maximální výškové rozpětí území Prahy činí 225m

Geologická stavba

Na pražském území se stýkají čtyři velké geologické jednotky:

      - barrandien

      - krystalinikum – nejstarší prahorní horniny, podloží pod barrandienem

      - křídová tabule – opuky, v Praze na západním břehu (Petřín, Strahov, Bílá hora), křídové

usazeniny

      - čtvrtohorní pokryvy – pleistocén, holocén

- tunel Blanka – zlom, pilíř přímo na zlomu (zlom může být hluboký třeba 3km)

- třetihory v Praze nejsou nikterak zastoupeny

- ordovické horniny – na tom stojí Praha / důležité

- metro v ordovických horninách

Hydrogeologické poměry pražského území

- průlimovo-puklinový kolektor – cesta vody pod povrchem, kterou nevidíme = kolektor

- průlina – volně prochází, kopete – zaplníte studnu

- puklinový – voda vyplní dutinu / puklinu v hornině, po otevření vyteče (dobrá voda..)

- čtvrtohory – poslední z časově nejkratší geologické  období se podepsalo na konečné podobě pražského reliéfu

- dolní tok Vltavy a jejich přítoků se ocitl na dně hluboce zaříznutého údolů

- bylo dosaženo krajinného reliéfu mladších čtvrtohor holocénu  (doba poledová, posledních 10. tisíc let)

- denudace– soubor pochodů, které vedou ke snižování (zarovnávání) zemského povrchu a zmenšování nadmořské výšky a výškových rozdílů v terénu. Skládá se z odnášení, rozrušovaných hornin, jako důsledek působení větru, mrazu, vody a dalšími erozními vlivy. Obsahuje zvětrávání, gravitační přesuny hmot a eroze /=  zarovnávání zemského povrchu

- deflace – vytřídění podkladového materiálu, čímž vzniká hrubozrnný povrch tvořený většinou kameny, které připomínají "dlažbu". Jedná se o pasivní proces během kterého jsou následně kameny pokládány téměř vedle sebe s minimálními mezerami

Schéma terasovitého vývoje Vltavy

- Vltava  vytvořila štěrkopískové terasy ze svých nánosů v údolí

- terasy tvoří v Pražské plošině úplná terasový systém odpovídající jednotlivým "ledovým dobám" starších čtvrtohor (pleistocén)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře