Přednáška 19.11.

4. březen 2011 | 15.36 | | autor: lentilka

Petr Charvát – jeho práce na téma raného středověku

zdobnost Nomádů – pod vlivem Číny

oblast dnešního Íránu – bohatá na kovy = centrum

Naše území – širší území střední Evropy

Slovensko:

Prešovský typ – nezdobené hrnce, esovitých, nebo vázovitých tvarů, vyráběná v ruce – lokální projev severo – karpatské skupiny – velice různorodá

-          nemá se Slovany nic společného, pozdně germánské nálezy

jižní Morava – Jaroslav Tejral – označil tuto keramiku jako Zlechovský typ = pronikání východogermánských kmenů v pozdní době římské, počátku stěhování národů

Germánové se stěhují od střední Evropy pod tlakem Gótů

= doznívající germánské osídlení, a naše raná primitivní keramika se tomuto velice podobá

Prokopios z Kaisareie – píše o Gótech, zmínka také o Slovanech (Sklavínech – zmínka o roku 551), únik z langobardského území, dokládá příchod Slovanů před Avary (již 539 tedy 20 let před příchodem Avarů)

2 hlavní proudy:

1)      prochází průsmykem Karpatského severního oblouku

o   zaujali místo, které bylo severně od říše Gepidů (byla ve Velké uherské nížině, východně od Tisy)

2)      jihovýchodní podunajská cesta

o   v souvislosti s Avary

chronologie – rané slovanské období

-          nejstarší fáze – v ruce vyrobené nádoby archaického tvaru – přelom  5. - 6. století (1a)

o   v závěru – obtáčená keramika (1b) – ryté linie, okolky; patrný vliv Langobardů

-          2. fáze – přelom 6. – 7. století a končí příchodem vlny kočovníků Avarů ve 2/3 7. století

o   malovaná keramika, také obtáčená, ale ne tak často (už ne archaický typ)

-          3. fáze – 2. pol. 7. století (období Sámovy říše, po jeho smrti nastolení avarské nadvlády)

-          4. fáze- starohradištní (předvelkomoravské) období – 8. století

nejstarší osídlení se týká západního Slovenska

-          tímto se zabývá Gabriel Fusek (také keramické dílny)

valná část nálezového fondu pochází z hrobů:

-          kostrové hroby:

o   z celého Slovenska máme pro tuto dobu 30 lokalit, téměř výhradně žárové, ale objevují se i kostrové

o   v nich keramika pražského typu – především v oblasti dolního Pomoraví, jihozápadním Slovensku, ojediněle i v Komárně (Dunaj ho dělí na maďarskou a slovenskou část)

o   ovlivněno blízkostí avarského centra, pokud je uvnitř avarská výzdoba, nemámě 100% jistotu, že jsou to určitě Slované

o   pouze 11 zkoumáno archeologickými sondami

o   pohřebiště: velká  - Matuškovice – v pískovně, délka 100m; zbytky nádob 30 kusů

·         Čakajověc – doložená horizontální stratigrafie hrobů – od fáze 1a až do 8. století, dále navazují kostrové hroby, které opisují prostor žárových hrobů (muselo být patrné, kde jsou – snad stély)

o   89 žárových hrobů

·         Bešenov

·         "Bajčakinovice

-          pohřební ritus – Zoll – Adamiková – zkoumala pohřební zvyky Slovanů

o   analyzovala veškeré slovanské hroby v rámci střední Evropy

o   vynechala kostrové hroby a zabývala se žárovými hroby

o   hranicí je období 550 – 650: 3 zóny

§  a) severní část střední Evropy – žádné hroby

§  a/b) oblast povodí Visly – západní Ukrajina a Moldavsko – sporadické ploché žárové hroby – urnové, jamkové

§  b) západní Slovensko, jižní Morava, střední Čechy, německé střední Polabí – hustější síť pohřebišť, nebo ojedinělé hroby; neznáme mohyly

na území Slovenska mohyly neznáme vůbec

popelnicové hroby:

Čakajověc – žárové hroby: 25 cm – 115 cm, nové hroby s novou nádobou; ve 4 případech se dvěma, ale jsou tam 2 jedinci; 4 případy – v jedné urně pohřby dvou jedinců

-          analyzovala Dialková (str. 109 – 117) – dokázala, že zvyk pohřbívat do jedné urny 2 jedince, není až tak výjimečné

-          hrobové jámy: o několik cm větší než urna (jsou malinké)

-          13 hrobů překryto střepy

-          2 urny v dolní části obložené kameny

-          jedna urna dnem nahoru

Bešenov – časně slovanská urna obložená střepy a pískovcovým brouskem

milodary – kov – nože, vždy ohnuté, nebo jiným způsobem znehodnocené

jámové hroby:

1)      kruhová nebo oválná jáma s kostičkami

2)      kruhová nebo oválná jamka, ale kostičky jsou překryty střepy z nádob

3)      stěny jamky vyložené střepy a jimi přikrytý obsah hrobu

střepy nejsou z jedné nádoby, jsou sebrané

Bajči – Vlkanov – ve 3 jámových hrobech – kosti spálených zvířat

Břeclav – spálené zvířecí kosti v 5 hrobech

Dolní Rakousko – Welm – Wessendorf – také

ve 2. polovině se v hrobech objevují nádoby pražského typu

řemeslná výroba:

-          ve dvou případech místo krbové pece je okolo kulovitá polokulovitá) pec, jde tedy o objekt, který pravděpodobně sloužil k nejen zpracování potravy v domácnosti, ale kovolijecká, nebo hrnčířská pec

o   Velký Cetín

-          převažují keramické nádoby – tedy hrnčířská výroba; typický výrobek – hrnce vázovitého typu, méně časté misky, poháry, pekáče, pražnice, v jednom případě kahánek

o   přesleny – nemají jednotný tvar, ani velikost

o   z výplní objektu máme tyglíky – Siladice; Považany – natavená sklovitá pasta – neví se, zda to souviselo s odlíváním kruhů, nebo zda to souviselo s výrobou skla

-          hutnictví železa – nálezy z Fe velice vzácné, protože kovy se stále přepracovávaly – sekery, dláta, nože, přezky = předměty každodenní potřeby, zemědělské náčiní

o   na 5 sídlištích se našla struska – tedy domácí výroba

-          barevné kovy: vzácné – páskový prsten, prsten, spirálka, náramek

-          doklady sklářství: ve 2 žárových hrobech – 2 korálky, 1 korálek v hrobu v Bratislavě

-          žernovy – mírně specializovaná záležitost, tedy doprava na delší vzdálenosti

-          křesadla – pazourek (Krakov - ložiska), rohovec – často sesbírány ze zbytků, ze starších objektů (neolitická sídliště)

-          zpracování kosti – nejstarší hřebeny – typické pro Germány ve stěhování národů, stejné i teď u Slovanů (převzaté)

o   chata 119

o   kostěná šídla – velmi obvyklé

-          zpracování dřeva, košíkářství – SZ Německa – palisády, zbytky dřevěných konstrukcí, zbytky cest

o   také výroba dřevěného nádobí

o   konstrukce studní

o   Považany (Slovensko) – spálený pletený koš

-          zemědělství – 2 oblasti – chov skotu, pěstování obilí

o   doklady cepů, nálezy nástrojů jen ojediněle

o   ze zásobnicových jam (22) – analyzováno: pšenice setá (8 objektů), ječmen setý (6), oves setý (3), proso (9), pšenice dvouzrnka a žito vzácněji

o   luštěniny – čočka,

o   zelenina, ovoce – vinná réva, trnka, líska, mrkev, zelí

o   zvěř – jelen, zajíc, ryby, srnec, medvěd

o   domácí zvěř – slepice, kočka, pes domácí

o   dobytek – hovězí, prase, ovce, koza

Časné osídlení Moravy

sborník Pravěké a slovanské osídlení Moravy

-          Chronologie sídlištních nálezů – Dagmar Jelínková

o   dělení do určitých fází, které korespondují a nekorespondují s "oficiální chronologií"

zde vychází  především ze sídlištních nálezů – hlavní pramen je keramika

-          3 skupiny:

o   a) morfologicky shodné  – vázovité, malé úzké prstencovité dno

·         důležitá je hmota – s kamínky s 0,5 cm a větší, převažuje písčitá složka

o   a/b) baňatější, výduť klesá od kraje níže, jednoduché přímé okraje

o   b) klenutá výduť, masivní okraj s naznačující esovitou profilací

·         i nádoby se silně písčitou hlínou

o   c) geneticky souvisí s dalším vývojem, jsou blíže dalšímu vývoji než raně slovanské keramice

·         hliněné těsto vzácnější, běžně písčitá hlína, povrch úmyslně drsněn

chronologie:

-          týká se hrncovitých tvarů:

-          čím mladší keramika, tím více doprovodných tvarů – misky (zatažený okraj, esovitá profilace), pekáče atd.

-          podle toho rozlišujeme sídlištní fáze:

o   a, a/b – na Moravě ojediněle, Brno – Pisárky, Pavlov – Horní Pole (doprovodná keramika – nízké talíře); Olomouc, Břeclav – Pohansko (objekt 103), Věstonice atd.

§  nejvíce na jižní Moravě

o   b)dožívají nejstarší fáze keramiky pražského typu

§  nejvíce sídlišť

§  Břeclav, Pavlov – Horní Pole, Přítluky

§  kontinuita až do velké Moravy

§  ojediněle i rytá výzdoba, pásy horizontální fáze, kazetový ornament, jazykovitý okraj

o   c)

-          absolutní datování vychází z chronologie kovových předmětů

o   Mutěnice

o   1. sídlištní období – moc toho nemáme – 6. století (podle Jelínkové)

o   2. sídlištní fáze – totožné s Krakovem -  Nová Buta (1. pol. 7. století)

o   3. sídlištní fáze – 2. pol. 7. století a období mladším

Čechy

156 – 158 lokalit, 136 katastrů

Profantová – monografie raného slovanského osídlení

osídlení má stejný rozsah jako u pravěkých kultur – oblasti s nejlepším klimatem a půdami, do výšky 400 m n. m. – Bílinsko

150 – 455 m n. m. – nejvyšší je u nás – 401 Purkarec, 455 Hosty

průměrná teplota – 8,2 oC

nejstarší fáze:

-          koncentrace dřívějšího osídlení

-          několik typů sídlišť:

1) dominantní polohy v krajině – kopce, ostrožiny; 15 lokalit na vrcholu (také Bechyně)

2)vyvýšené terasovité břehy řek a potoků – odděleny od údolí vodního toku terénním zlomem

3) horní svahy sklánějící se k vodnímu toku, který není výrazně zaříznut do krajiny

4) dolní svahy malých údolí – asymetrická, v bezprostřední blízkosti malých vodních toků

5) meandry řek v ploché krajině – na stejném místě se později vyvíjejí velká hradiště

6) dna údolí větších vodních toků, hluboko zaříznutých

- polozemnice – 9- 12 m2, osy jih – sever/ východ – západ (i drobné odchylky, orientace se určuje podle krbů) hloubka do 1 m

                - mívají sklípky – vykopané do stěny; vždycky jsou menší než zásobnicové jámy – vždy orientované proti peci

                - nad krbem bývá jáma, ve které nic není , nebo je tma zapuštěna nádoba

                              

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Přednáška 19.11. eliška 07. 12. 2010 - 00:31