Svaté Irsko

5. prosinec 2010 | 20.41 | | autor: eliska

SVATÉ IRSKO: SVĚTCI A MISIONÁŘI, POSVÁTNÁ MÍSTA A KLÁŠTERY,

IRŠTÍ FRANTIŠKÁNI-HYBERNI V PRAZE


Irsko- smaragdový ostrov s mnohaletou historií a tradicemi. Jednou z nejznámějších tradic je slavení svátku sv. Patrika, který se slaví 17. března, ale kromě Patrika má Irsko i jiné patrony sv. Brigitu, sv. Kolumba.2

Svatý Patrik (Naomh Pádraig)

images

Patrik není jen hlavni patronem Irska, ale je i patronem horníků, rolníků, kovářů, bednářů, je také ochráncem dobytka, také má být přímluvcem za duše v očistci a zahání strach proti hadům.

Narodil se v Británii kolem roku 385-390 jako syn úředníka v Bannavem Taberniae nebo Bannauenta. Ale podle jiné verze se jeho otec jmenoval Calpurnius a byl velitelem dekurie ( nejmenší jednotky římské jízdy). Jeho původní jméno bylo Maewyn Succat. Jako šestnáctiletého ho zajali piráti, byl otrokem v Irsku, kde pracoval jako pasáček ovcí. Uprchnout a vrátit se domů, se mu podařilo až kolem roku 413 po šesti letech, v té době se začal připravovat na kněžské povolání. Několik let měl pobývat a působit  jako mnich na Lérinských ostrovech u Azurového pobřeží a také v střední Francii v Auxerre, kde se měl vzdělávat pod vedením sv. Germana z Auxerre. Až roku 432 se vrátil do Irska jako misionář.

Samotný papež Celestýn mu dal plnou moc jako věrozvěstovi pro Irsko.

Před svatým Patrikem působil v Irsku biskup Palladie, ale ten na Iry moc nezapůsobil. Patrik se orientoval hlavně na irský sever, podporoval život v řeholích a vytvářel síť biskupství. Na začátku své mise se potkal s králem Laognairem , na Bílou sobotu zapálil velikonoční oheň na pahorku Slane. Postupně si  Patrik získával si i ostatní kmenové vládce na jednotlivých územích.

Roku 444 ustanovil vlastní biskupský stolec v Armaghu, odkud posílal misie mezi pohanské Iry. Sv. Patrik se nesnažil násilně potlačovat pohanské zvyky, ale místo nich zaváděl pozvolna křesťanské, Druidové a bardi se pod jeho vedením dobrovolně stávali mnichy a kněžky řeholnicemi. Irové mu nosili dary, ale on je údajně odmítal se slovy, že chudoba je nejjistější cestou do nebe. Pokřtěné učil číst a psát a ty nejschopnější pak vysvětil za kněze.

Mezi Patrikovi atributy patří biskupský oděv a jetelový trojlístek ( shamrock). K tomu se vztahuje jedna z legend o tom jak sv. Patrik právě na trojlístku vysvětloval svatou Trojici. Jinou legendou je ta o tom, jak vyhnal z Irska všechny hady, ale jde asi jen o symbolické znázornění vyhnání pohanství a zla z ostrova.

Patrik zemřel 461 v Saulu irském hrabství Down. Byl pohřben po boku sv. Brigity a sv. Kolumby v Down Cathedral. Místo se již krátce po jeho smrti stalo poutním místem.     Sv. Patrika uctívá katolická, anglikánská a pravoslavná církev, ale také část protestantů. Informace o něm máme hlavně ze dvou listů, které mu jsou připsány, první je latinsky psaný Confessio- Vyznání a pak legendy, které jsou nejdříve datovány do 7. století. Den, o kterém se uvažuje jako o dni jeho smrti, je 17. březen, kdy se slaví jeho svátek. V době svátku je nejdůležitější barvou zelená a symbol shamrocku.

Sv. Brigita Irská

images (1)

            Je patronkou Irska, básníků, kovářů, léčitelů, je pomocnicí šestinedělek a dětí, ochránkyně krav a dobytka.

            Také je nazývána Brigita z Kildare, protože se narodila v Uinmeras pár kylometrů od Kildare. Narodila se kolem roku 453 a podle jedné z legend byla Brigita dcerou krále z Leinsteru a její matkou byla křesťanka. Svůj křest měla přijmout údajně od samotného sv. Patrika. Někdy je Brigita spojována s Keltskou bohyní Brigidou, protože mají společných několik atributů. A navíc svatá Brigita založila klášter v Kildare na místě staré pohanské svatyně.

            Asi ve 14 letech se rozhodla pro řeholní život, je považována za zakladatelku jednoho z nejstarších řeholních společenstvích. Pod jedním dubem si postavila chýši k modlení, která byla nazvána jako cell- dara ( kostel dub). Začala kolem sebe shromažďovat mladé dívky, které se jí rozhodly následovat. Malá komunita brzy přerostla v klášter a jako za základ si vzalařeholi sv. Augustina. Stala se abatyší a založila i mužský klášter.

            Svůj svátek slaví 1. února a je někdy spojován s pohanským svátkem Imbolc. Brigita zemřela někdy kolem roku 525 ve věku 72 let. Pohřbena byla v Kildare, ale za dánské expanze byly její ostatky přesunuty do Down k ostatkům svatého Patrika. Stejně jako jsou legendy o sv. Patriku, tak jsou i o Brigitě. Jedna je o tom jak měla údajně rozmnožovat máslo, aby uctila hosty a proměňovat víno v pivo.

V Dublinu by měla být uložena relikvie  boty ze stříbra a mosazi, ozdobené perlami, měla náležet svaté Brigitě. Některé její ostatky se měly dostat i do vzdálených končin Evropy. V jejím klášteře pak několik století hořel zapálený oheň, který byl uhašen až v 15. století.

Sv. Kolumba ( Columcille )

images (2)

           

            Je patronem irských básníků, ochráncem proti ohni, blesku, myším a krysám. Jeho atributy jsou kniha, psací potřeby, mnich , opatská berla.

            Kolumba se narodil roku 521 v Gartanu jednomu z příslušníků vládnoucí rodiny Ui Neill v irském hrabství Donegal. Díky výborným učitelům získal skvělé vzdělání a už  roku 551 mohl být vysvěcen na kněze.

             V Gasnevinu se stal knězem a mnichem, základ po celém Irsku významné kláštery. Někdy mezi lety 563-565 odešel s dvanácti druhy do Skotska, protože chtěl obrátit Pikty na křesťanskou víru. Na ostrově Iona ( svatý ostrov ) založil klášter nazvaný Hy, který se stal střediskem pro podnikání misií k Piktům, Skotům a Northumberijcům. Kolumba údajně obrátil na křesťanskou víru krále Piktů Bruda a také roku 574 korunoval irského krále Argyllu.

            Kolumba měl být údajně muž s atletickou postavou a velmi silným hlasem, možná proto také vznikla jedna z legend, ve které zabil nebezpečného divokého kance pouhou silou slova, svými modlitbami a znamením kříže měli vyhnat i nestvůru z jezera Loch Ness. Navíc měl být i básníkem, jeho hymny a modlitby jsou dochovány dodnes za uzdravení a modlitba proti bouřce, jeho soubor žalmů byl používán v bitvách jako symbol Kolumbovi sily.

            Zemřel 597 na Ioně před oltářem, po jeho smrti byly ostatky přeneseny  roku 849 do skotského Dunkeldu, které se stalo poutním místem. Relikviář v Monymusku by měl dodnes uchovávat jeho ostatky. Svátek svatého Kolumba připadá na 9. červen. Je jedním z apoštolů piktského národa.

Františkáni

images (3)

Františkáni jsou řádem menších bratří, latinsky Ordo Fratrum Minorum. Dělí se na tři větve: minorité, observanté, kapucíni. Jde o žebravý řeholní řád. Řád byl založen Františkem z Assisi roku 1209.

Typickým oblečení hybernů je hnědá kutna, v pase převázaná bílým provazem ( cingulem ), jsou na něm tři uzli, které symbolizují tří řeholní sliby: chudobu, poslušnost a čistotu.

Sv. František z Assisi vlastním jménem Giovanni Battista Bernardone byl mnich a mystik, někdy se umu také říká sv. František Serafínský, byl rok vězněn a pak podnikl pouť do Říma, kde byl zklamán bohatstvím církev oproti chudobě lidu. Měl zahodit všechny peníze, šaty si vyměnit s nejbližším žebrákem a žebrat u vchodu do baziliky. Pak začal chodit krajem, rozdávat své peníze a pomáhat chudým. František hlásal naprostou chudobu a odevzdanost Bohu. V roce 1209 sepsal základní pravidla a papež Inocenc III. potvrdil řád nižších bratří. Absolutní chudoba se nelíbila mnoha lidem, tak ani František neměl mnoho přívrženců. Díky tomu vznikla legenda, že když nemohl kázat lidem, tak odešel kázat zvířatům do lesa, která mu naslouchala. V roce 1212 se objevila Klára, která přijala z jeho rukou prostý oděv a spolu s Františkem založila Řád svaté Kláry, také se jim říká Klarisky nebo Řád chudých paní, do řádu pak vstoupily i dvě Klářiny sestry a po smrti jejího otce i její matka. Naší nejznámější Klariskou je sv. Anežka Česká . Nakonec v roce 1218 založil třetí řád pro lidi , kteří se nechtěli vzdát svého světského života.

Mezi Františkovi atributy patří hnědá kutna, krucifix, umrlčí lebka, jehně a vlk, stigmata nebo zeměkoule. Jeho svátek se slaví 4. října.

Hyberni

           

            Řád menších bratří přísné observance irské provincie. Irští františkáni žili v exilu v diaspoře. Zatímco v Irsku měli 64 konventů na kontinentu jen šest. Když v roce 1599 odmítli přísahat na Supremační zákon, byli Alžbětou I. vypovězeni z Irska. Dne 19.11. 1629 byl vydán císařem Ferdinandem II. list, ve kterém povoluje irským františkánům založit kolej v Praze, zároveň jim zakázal vybírat v Praze almužny, ale vy zbytku království to měli povolené. 1632 bylo v Praze jen 6 řeholníků, v roce 1634 už 18 a mezi lety 1653-1654 už bylo více jak 50 hybernů. Velké podpory se dočkali jak od kardinála Harracha tak české šlechty, mohlo to být způsobeno tím, že hyberni byli hojně využívaní jako vychovatelé nebo kaplani u české aristokracie, a že v jejich kostele mohly vznikat nové rodinné hrobky nebo krypty. V roce 1690 proběhla u hybernů na popud z Říma kontrola, která zjistila upadlou kázeň, noční život, zanedbávání povinností a prohýření almužen. Roku 1692 jim bylo posláno 62 článků, které měly zjednat nápravu. Upadání řádu dále pokračovalo. Od roku 1631 budovali hyberni knihovnu, která byla rozšířena asi o 2500 tisíce rukopisů a výtisků z knihovny po Ignáci Karlovi bratru Václava Vojtěcha hraběte ze Sternbergu na Zelené Hoře.

            Na základě dekretu císaře Josefa II. byl 1786 klášter zrušen a část hybernů se vrátila zpět do Irska. Jejich působení na našem území je viditelné dodnes, přivezli do naší země brambory, nejdříve je pěstovali jako okrasnou rostlinu ve svých zahradách asi v polovině 18. století, původně je pěstovali šlechtici a měšťané, jako potraviny se však rozšířily až za velikého hladu v letech 1770-1771 a za napoleonských válek.


Dům u Hybernů

images (4)images (5)


Jednou ze zachovaných památek po františkánech na našem území je snad všem známý Dům u Hybernů. Svůj název získal právě po irských františkánech, protože Irsko je

latinsky Hibernia. Vznikl spojením původně gotického kostela sv. Ambrože, který hyberni v letech 1652-1659 barokně přestavěli a kláštera, který sami vybudovali.

Klášter zde vydržel až do reforem Josefa II. v roce  1785, kdy byl zrušen.

Klášter Lindisfarne


            Lindisfarne je ostrov u pobřeží severovýchodní Anglie, někdy se nazývá i jako Holy Island. Je na něm klášter založený  roku 635 svatým Aidenem. Aiden byl původně z Irska a byl poslán z ostrova Iona. Stalo se to na žádost krále Oswalda v roce 635. na Lindisfarne nejdříve jako mnich a pak jako opat i biskup sloužil notrhumbrijský patron sv. Cuthbert.

Klášter byl kolem roku 793 vypleněn Vikingy z Dánska a šlo o první nájezd Vikingů z okolí. Někteří to nazývají jako počátek normanské expanze.

            Ze strachu před Vikingy byl klášter roku 883 přesunut do Durhamu. V klášteře vznikl slavný iluminovaný rukopis Lindisfarnský manuskript, jde o latinsky psanou kopii evangelia Marka, Matouše, Lukáše a Jana. Měl ho vytvořit lindisfardský opat. Někdy kolem 10. století do něj byly vepsány vysvětlivky ve staré angličtině. Byl vyzdoben německými, keltskými a římskými prvky.

images (6)images (7)images (8)images (9)

Použitá literatura:

Ravik, Slavomír: O světcích a Patronech, Praha 2006.

Knápek, Zdeněk: Kniha pro každého Kleta aneb pravda o keltském původu našeho národa, Olomouc 1999.

Buben, Milan M.: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích III. díl/svazek 1, Praha 2006.

Internetové zdroje:

http://sancti.catholica.cz/

http://www.ofm.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Patrik

http://cs.wikipedia.org/wiki/Brigita_Irsk%C3%A1

http://cs.wikipedia.org

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře