Anglie

7. leden 2011 | 19.23 | | autor: lucie
› 

ANGLIE VE STŘEDOVĚKU


Anglosaská invaze

- r. 407 odcházejí z Británie římské legie - potřeba, aby zasáhly do bojů o císařský trůn / tímto datem prakticky končí římská vláda v této části Evropy

- během následujících staletí se na oostrovy vrhá jedna invaze za druhou / římksá města se přeměňují v trosky

- terčem útoků byl vždy především bohatý úrodný jih

- po odchodu římských legií ostrov zůstal v moci původního  keltského obyvatelstva

- na Británii útoky ze všech stran - ze severu Piktové, z Irska keltští Irov, mořskou cestou germánské kmeny (Anglové, Sasové a Jutové)

- Jutové - pravděpodobně francký kmen z Porýní

- Jutové obsadili JV ostrova - Kent / Aglové obsadili SV pobřeží a značnou část středu země (tzv. Midland) / Sasové obsadili středoanglická hrabství a údolí řeky Temře

- původní obyvatelé - Britové- byli buď podmaněni nebo museli hledat nová útočiště


- na dobytých územích vzniklala malá germánská království, která mezi sebou vedla boje až koncem 6.století zůstala pouze nejsilnější - Wessex, Sessex, Essex, Kent, East Anglia (Východní Anglie), Mercie a Northumbrie (severní Umbrie)  = jelikož států bylo sedm, bývá toto období nazýváno obdobím Heptarchie (= sedmivládí)

- mimo oblast invaze zůstává Irsko - zachovala se zde stará keltská společnost

heptarchieeee


Christianizace anglosaské Anglie

- křesťanství bylo původním obyvatelům známé už prostřednictvím římských legií / po jejich odchodu se udrželo ve Walesu

- Anglosasové byli pohani

- christianizace k nim přišla dvěma cestami -1/ z Říma (Augustinova mise, vyslána r. 597 papežem Řehořem velikým) a 2/ z Irska ( u skotského pobřeží existoval významný klášter)

- severní část ostrova pak přijala křesťanství z Irska, jižní část křesťanství římské

- Irsko - uvedeno křesťanství Patrikem v pol. 5.století - odlišné od křesťanství římského - centrem severní Umbrie, kde byl založen r. 634 velký klášter Lindisforne / přesto se stalo vítězem křesťanství římské - okázalejší, výbornější a především lépe organizované

- v 7. století je celá Anglie křesťanská (vyjímkou je Sussex)

- církev se snažila zajistit svá majetková práva písemných potvrzením - duchovní patřili k jediným lidem, kteří uměli číst a psát / vlivem církve se rozšiřuje význam písemného svědectví

- politicky ovšem dosud neni Anglie sjednocená (dělí se na zmíněné malé státy) - předochně se střídali o primátní postavení / v 6.-7.století Kent / ve 2.pol.  7.století Severní Umbrie / v pol. 8.století Mercie / poč. 9.století Wessex / = žádný z těchto států nemá dost sil, aby mohl jiné donutit ke sjednocení (dochází k němu až ohrožením zvenčí - vlivem normanské invaze)


Normanská invaze

- koncem 8.století se na pobřeží Anglie vylodili noví nájezdníci - 793 přepadli a zničili klášter v Severní Umbrii / toto datum je též začátkem normanské (tj. skandinávské) invaze, jež trvala několik staletí a důkladně poznamenala britské ostrovy

- sídla Normanů ležela ve Skandinávii - odtud neustále vyráželi nebezpečné družiny - vikingů / na pevnině byli nazývání Normani (tj. muži severu)

- na Britské ostrovy útočili především družiny z dnešního Dánska (především na Anglii) a Norska (na Irsko a Skotsko)

- první obětí - Irsko - počátkem 9.století vydranvocáno Nory / Normané útočiili  především tam, kde neočekávali větší odpor, vyhýbali se bitvám

- ve 2. čtvrtině 9.století se objevili na pobřeží Anglie Dánové - r. 838 je porazil král Wessexu a Kentu Egbert / další nájezdy to však nezastavilo

- Saská Anglie nemá sílu odporovat - r. 842 - vypálen Londýn

- poč. 2. pol. 9.století ovládli  Dánové Northumbrii a Mercii - r. 871 je znám jako "rok bitev", kdy dánské vpády dosáhly svého vrcholu / zaujímají strategickou pozici k útoku na Wessex (dosud kladl nejsilnější odpor)

- zdálo se, že Saská Anglie padne do rukou Dánů - zachránu však přineslo částečné sjednocení celé Anglie, vedené z Wessexu


Sjednocení Anglie za Alfréda Velikého

- Alfréd Veliký (871-899) nastupuje jako král Wessexu - v té době Dánové vládli již v Severní Umbrii, ve Východní Anglii a v Mercii

- r. 876 dochází k dalšímu velkému útoku na Wessex / Alfréd byl poražen - plné dánské vítězství však podlomila bouře, která jim zničila lodě a museli tak zanehcat bojů a vrátit se do Mercie

- příští rok byl Alfréd připraven a r. 878 vítězí u Ethandunu nad Dány / jejich král tak uzavírá s Alfrédem mír, přijal křesťanství a v důsledku vzájemné dohody byla Anglie rozdělena na dvě sféry vlády - mezníkem Temže / na sever od této linie vládli Dánoví, na JZ anglosaské panství

- období skandinávských útoků touto dohodou přerušeno na více než sto let

- Normané se tedy počátkem 10.století usazují v Normandii, kde Rollo zakládá normanské knížectví jako vazal franckého krále (911)

- vítězstvím u Ethandunu začíná tedy sjednocení saské Anglie - Alfréd vystupuje v dohodě nejen jako král Wessexu, ale jako panovník celé JZ Anglie

- veliký význam mělo vybudování celého systému obrany - hrady, které měly stálé vojenské posádky, vybudována vlastní flotila

- Alfrédovy zákony- přispěli ke konsolidaci státu / na konci 10.stolet se objevuje nová, již téměř feudální společnost

- sjednocování saské Anglie pokračuje i za Alfrédových nástupců - Eduard (899-925) získal opět celou Mercii a East Anglii i Northumbrii

- vládu nad prakticky celým územím Anglie mají jeho synové Edmund a Edgar(959-975) - vítězně čelí vzpourám Dánů

- následně nastupuje na trůn nezletilí Eduard, který je zavražděn (978), po něm Ethelred (zv. Nerozvážný) - začínají se projevovat rozepře mezi severní (dánsko) a jižní (saskou) částí Anglie

- koncem 10. století nastupuje nová vlna normanských nájezdů


Nová normandsá invaze. Knut Veliký a Vilém Dobyvatel

- novou vlnu nájezdů zahajují opět Dánové

- v tomto období dochází ke vzniku mohutného severského státu = sjednocení Norska a Dánska / invaze do Anglie není tak jen málo vikingských družin,nýbrž plánovitě řízenou akcí

- útoky zahajuje Svend, pokračovatelem je jeho syn Knut zv. Veliký (1014-1035)

- záminkou jsou rozbroje mezi Dány a Anglosasy v Anglii, ve skutečnosti jde o kořist / Anglie je donucena platit každý roknájezdníkům tribut

- velkou úlohu v organizování odporu proti Dánům sehrálo město Londýn - ikdyž téměř celá Anglie padla, Londýn stále držel

- r. 1014 dobyl Anglii Svend a stal se tak pánem tří států - Dánska, Norska a Anglie / takto  rozšířená říše neměla dlouhé trvání / odpadlo Norsko a saská Anglie se naposledy zdvihla k boji / ovšem vývoj událostí (smrt Ethelreda a jeho nástupce Edmunda) přispěl Knutovi k vítězství a pomohl mu tak získat vládu nad Anglií - r. 1018 - ta se stak stává součástí jeho severské říše

- Knutova skandinávská říše neměla stabilitu a praktickyy se rozpadla po jeho smrti

- r. 1042 je nastolen syn posledního anglosaského krále, Eduard (zv. vyznavač, 1042-166) - podléhal svému okolí a církvi, vzbuzoval silnou nelibost feudálním rodům v čele s nejbohatším rodem Godwinů / to se projevilo po Eduardově smrti, kdy velmoži zovlili králam Godwinova nejstaršího syna Haralda (1066) - zájemců o trůn bylo více (norský král Harad Hardrada a normanský vévoda Vilém) - o nástupci rozhodlo vojenské tažení - Harald se nedokázal vyrovnat Vilémovi

- r. 1066 bitva u Hastingsu - během bitvy padl i Harald  / Vilém má otevřnou cestu na trůn / odehrála se 14.11. 1066 a skončila rozhodným vítězstvím normanského vojska a byla základem ovládnutí Anglie Normany. Jednalo se o střetnutí Viléma (vévody z Normandie) a anglosaského vojska vedeným Haroldem Godwinsonem. Bitva končí vátězstvím Normanů, Harold byl v bitvě zabit, jak se tradičně uvádí šípe, který ho zasáhl do oka. Tato bytva bylo rozhodujícím momentem v záskání Vilémovy vlády nad Anglií.

- Vilém Dobyvatel a jeho Normaně porážejí posledního anglosaského krále Harolda

hastings

- události této bitvy i průběh střetu byl později zachycen na tapisérii z Bayexu - koberec, dlouhý 80m, jsou zde vytištěny obrazové dějiny Vilémova dobytí Anglie

220px-Bayeux_Tapestry_WillelmD

- koncem r. 1066 je Vilém korunován - Anglie se tak ocitá pod vládou nové, normanské dynnastie / Vilém vládně v letech 1066-1087

- spolu s Normany pronikly na ostrovy silné vlivy z Francie

- vítězstím u Hastingsu zahajuje Vilém dobývání Anglie

- r. 1069 dochází k povstání v Severní Umbrii a Mercii / zybtečné/

- v 2. pol. 11. století vstupuje Anglie do dějin jako již plně feudální (feudalismus = ozančuje uspořádání společnosti jehož charakteristickýmm zankem je zvtah k půdě / vztah mezi těmi, kdo půdu vlastní a těmi, kdo na ní pracují), centalizovaný stát


Anglický stát a společnost před dobytím Normany

-germánské kmeny, které obsadili Anglii byli zančně primitivní - nesutále boje přinášei změny ve společnosti -  zásadní změny ve společnosti - objevují se královévyvinulo z vojevůdcovství

- hlavní masu obyvatelstva tořili svobodní rolníci - byli také základní součástí vojska (fyrdu)

- v 10.století se v písemných pramenech objevuje nové teritotiální rozdělení státu na tzv. stovky , které byly především soudními okrsky






Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře