Byzantská říše

3. prosinec 2010 | 18.04 | | autor: lucie
› 

BYZANTSKÁ ŘÍŠE

- historický státní útvar ve východním středomoří, který vznikl rozdělením Římské říše na dvě samostatné části - za počátek byzantské říše se označuje r. 395, kdy se římská říše rozdělila po smrti císaře Theodosia I. mezi jeho dva syny

- hranice mezi oběma částmi probíhala na západě Balkánského poloostrova, jehož většina území patřila k Byzanci - kromě toho Byzanc tvořena především Malou Asii, ostrovy v Egejském moři, Krétou, Kyprem, Sýrií, Palestinou, Egyptem a také severní částí pobřeží Černého moře

- název z 12.století - podle bývalé řecké kolonie Byzantion, která byla předchůdcem pozdější Konstantinopole (Cařihrad, dnešní Istanbul)

- v období raného středověku je hospodářsky a kulturně nejvyspělejší zemí Evropy


Vznik Byzance

- její vznik je datován do období po smrti císaře Theodosia I. (379-395) do r. 395, kdy byla římská říše rozdělena na západní (hl.  město Řím) a východní část (hl. město Konstantinopol - r. 330 osada Byzantion přebudována Konstantinem I. Velikým na Konstantinopol - sídlo císaře)

- o samostatné říši však lze mluvit až po r. 476, kdy byl v západní části říše sezasen poslední císař Romulus Augustus (do této doby se východořímské císařství nepokládalo za samostatný stát, nýbrž zaa součást jednoho státu spavovaného dvěma císaře)


Byzantská říše - jako monarchie

sdeluje.cz/img/6368.jpg" alt="normal_Byzanc_rok_480">

Hlavní město: Konstantinopol (330)

Úřední jazyk: řečtina - literární, kulturní a státní jazyk

Oficiální náboženství: východní ortodoxní

Vznik říše: 395

Zánik říše: 29. květen 1453                                                                                                                         

Nástupnické státy: Osmanská říše, Benatská republika, Trapezuntské císařství, Morejský desponát


Název říše

- název Byzantská říše je označení, kterého se užívá přibližně od 19.století pro původně oficiální název Východořímská říše (395-1453), která si po r. 476 udržela  jako jediný státní útvar státoprávní kontinuitu s Římskou říší

- název odvozen od původního názvu řecké osady Byzantion - kde bylo později založeno město Konstantinopol

- pojmenování Byzantské říše je až z doby humanismu,  poprvé se objevil r. 1557, tedy více jak sto let po jejím pádu, a to u německého autora Wolfa, který představil byzantskou histroii ve svém díle Corpus historiae byzantinae

normal_Byzanc_rok_550



Byzanc r. 550




Hlavní město

- na místě kde vyrostlo město Konstantinopol, bývala řecká osada Byzantion, která byla zoležená již v 7.století př.n.l.

- v době vnitřních rozporů se císař Konstantinus I. rozhodl vytvořit protiváhu města Římu ve východní části říše = osada byzantion

- dne 11. května 330 bylo město vysvěceno a přejmenováno na Constantinopolis, neboli město Konstantinovo = stal se tak vedle Říma druhým hlavním městem řísmké říše, městu se dostalo též označení "Nova Roma" (Nový Řím)

- další rozdíl mezi Římem a Konstantinopolí - její úřední jazyk / Byyzanc - řečtina

- Konstantinopol se po rozdělení Římské říše na konci 4.století sala politickým, ekonomickým a kulturním centrem východní říše - město bylo jedním z nejbohatších a nejlidnatějších na světě

- byla považována za nedobytnou -díky pevným a mohutným hradbám, poloze města chráněného ze dvou třetin mořem

- r. 626 na jejích hradbách ztroskotali perští Sassánovci, kteří město i se svými Avarskými spojenci jako první podrobili těžké zkoušce

- r. 674 se pokusili město dobýt Arabové - jejich obléhání trvalo celých 5 let

-717-718 - druhé arabské obléhání

- r. 813 - Slované, konkrétně Bulhaři pod vedením chánem Krumem

- r. 860 - odolali hradby města Rusům

- r. 941 - Rusové se opět neúspěšně pokoušejí dobýt město

- r. 1204 - jako první byli úspěšní až křesťané, kteří pozdvihli zbraně proti křesťanům za hradbami města a to během 4. křížové výpravy

- Říše se pak na několik desetiletí rozpadla a byla obnovena až císařem Michalem VIII. r. 1261

- r. 1396 - další obléhání města, kdy se o to poprvé pokusili Turci

- r. 1422 - další turecké obléhání

- r. 1453 - až třetí turecký pokus o dobytí byl úspěšný - nutno pozanmenat, že říše byla již natolik oslabena, že měla velký nedostatek obránců, kteří by mohli hradby chránit / velkou roli v obraně hrál "řecký oheň" = pravděpodobně sloučenina různých ingrediencí jako ledek, síra, ropa, pálené vápno, dosík, koudel, aj.

normal_Byzanc_rok_867


Říše r. 867.




Zánik západořímské říše

- celá říše se nesložila ihned, tento proces trval několik desítek let

- byzantinci chápali své císaře jako pokračovatele dědictví římských císařů sedících od 1. století př.n.l. v Římě

- státním náboženstvím od r. 380bylo křesťanství - to se šířilo postupně z Říma, jelikož v Římě bylo přijato již ediktem Milánskýmv r. 313 (= dokument, který vydal císař Konstanin I. a jeho spoluvladař Lucinius. Jednalo se o právní uznání křesťanských obcí, jímž bylo křesťanství uznáno a tolerováno v západní i východní části ŘŘ na základě tolerančního ediktu vydanéhor. 311Galeriem, mladším spoluvladařem císaře Diocletiána)

normal_Byzanc_rok_1180 Říše r. 1180.


Boje Byzantské říše

- již od prvních let /5.století / se byzantská říše stávala cílem útoků najézdníků, především pak Gótů, kteří sutupovali před Huny

- Gótský kmen Vizigótů obsadil Thrákii a Ostrogóti Panonii

- svého největšího rozmachu se říše dočkala za císaře Justiniana I. , který k říši znovu připojil části země, která byla při dělení přiřknuta Západořímské říše (taa však již tou dobou or r. 476 ležela v troskách)

- jeho generálové znovu dobyli severní Afriku, Itálii, Dalmácii, JV oblast Pyrenejského pol. , Sicílii, Korsiku a Baleáry

- za jeho panování se říše vypořádala s vpádem Peršanů do Sýrie a upevnila hranice pro Slovanům pronikajícím na Balkán

- r. 568získali Langobardi většinu území Itálie a založili si zde své panství

- od 6.století na Balkán pronikali Slované / nejprve do Ilýrie, poté do Thrákie a později až do Peloponésos

- r. 681vznikl silný slovanský stát Bulharů, který svou existenci trvale ohrožoval Byzantskou říši ze severu, zatímco z jihu se Byzanc musela bránit arabským útokům


- přesto dosáhla říše za makedonské dynasie (867-1056) dašího vrcholu - za císaře Basileia II. byla dobyta první bulharská říše, která se pak mnoho let (1014-1187) stala pouhou byzantskou provincií

- r. 1054pak vyvrcholila dlouhá léta cíkevních sporů a došlo ke schizmatu mezi západní latinskou (papže z Říma)  a ortodoxní vírou, kteréu symbolizovala Konstantinopol

normal_Byzanc_rok_1204 Byzanc r. 1204, po dobytí křižáky


- největšího rozmachu dosáhla říše za císaře Justiniána I., poté následkem expance islámu a příchodu Slovanů nastal hospodářský i mocenský úpadek

Vláda císaře Justiniána I. 527-565

- pokusil se obnovit moc Říma - porazil Vandaly, zabral Itálii a důležité oblasti Hispánie, územní zisky zaznamenal i na východě

- jeden z nejdůležitějších vladařů pozdního starověku a nejpozoruhodnějších byzantských císařů vůbec

- za jeho vlády vrcholný rozkvět říše

- výboje do Středomoří, dobyta část severní Afriky s Egyptem, Malá Asie, východní pobřeží Středozemního moře, Balkán, část Apeninského pol., jižní část Pyrenejí = největší územní rozsah

- teokratický charakter vlády - císař považován  za nástupce Krista na zemi

- právní reforma = největší význam se přikládá jeho refoormě zákonodárství (Corpus iuris civilis) - soubor občanského práva

- daňová reforma = zvýšení daní a nové daně do státní poklady / říši zasáhla morová epidemie, to vedlo ke snížení obyvatelstva - to vedlo k větším daním/ - nespokojenost - 532lidové povstání / Niká / Zvítězíš / - původně střetnutí dvou stran ( = bylo povstání v hlavním městě Byzanstké říše, Konstantinopoli, za vlády Justiniána. Během týdenního řádění bylo město značně poškozeno a desetitisíce jeho obyvatel byly zabity. Povstání vypuklo v důsledku soupeření dvou sdrižení a nespokojenosti s Justiniánovou vládou, proti které se obě sdružení spojila. Název pochází od hesla Níká! Zvítěz!, které povstalci provolávali. Povstání bylo zlikvidování vnesením neshody mezi obě sdružení a vojenským zásahem)

Codex Justiniani - (Corpus iuris civilis), představuje kodifikaci (=písemné zakotvení obecně platných právních předpisů) římského práva provedenou na podnět byzantského císaře v 6.stoleté. Jedná se o význaamný právní počin, který provedla komise.  Občanský zákoník se skládá ze čtyř částí - jako první Codex Iustinianus - soubro dosud platných císařských nařízení a zákonů od doby císaře Hadriána, tento spis měl nahradit starší právní sbírky - zveřejněn poprvé r. 529- odstranění zybytků pohanství , uzavřeny všechny školy (např. Akademie v Athénách) = je to považováno za zánik antické kultury

(řada univerzit - Antiochie, Césarea (rétorieka), Athény, Alexandrie (filosofie), Konstantinopol právo))


- po ikonografickém hnutí a špatné vnitropolitické situaci došlo k opětovné expanzi aý za vlády císaře Basileia II. Bulharobijce (976-1025), který dokázal porazit Bulharskou říše a připojit ji zpět k Byzanci

- říše více či méně úspěšně odolávala útokům ze stran nepřátel další desítky let až do období 4. křížové výpravy do Svaté země - tato výprava znamenala pro Byzanc záhubu -- křižácké vojsko r. 1204 násilně obsadilo křesťanskou Konstantinopol a postupně i mnohá říšská území v evropské části a vytvořilo zde Latinské císařství (1204-1261)s řadou vazalských států

- snaha boje o vyhnání Latinů - tento boj byl veden rodem Palailogovů a skončil vítězněr. 1261,kdy císař Michal VIII. dobyl zpět Konstantinopol a znovu obnovil Byzantskou říši

- ovšem z původní říše zyblo značně menší území!

- moc Byzance se musela omezit na území Thrákie, Makedonie, SZ části Malé Asie, části Peloponésu a řadu ostrovů v Egejském moři

- zdálo se,že moc Byzance se pomalu navracela k původní slávě, ale koncem 13.století se v Malé Asii vyskytl nový silný nepřítel = osmanští Turci - jejich původně nevelký emirát vlivem expanze přerostl v mohutnou Osmanckou říši - získala nová území i na Balkáně

- během několika desetiletí se tak Byzanc dostala do obklíčení a její území se začalo ztenčovat

- v květnu r. 1453 se nakonec Turkům podařilo prolomit hradby hlavního města, Konstantinpole

- pádem města přestala existovat tisíciletá Byzantská říše

- Konstantinopol byla přejmenována novými vládci na Istanbul a stala se hlavním městem Osmanské říše

normal_byzanc_kolem_1300 Říše r. 1300


Pád Konstantinopole (Michale Kritobulos)

Když Sultán Mehmed viděl, že palisády a poškozené hradby jsou bez posádky a už nemají obránce..., protože bojovníci je skrytě opustili, a že ti, kteří zůstali, se pro malý počet už jen bezmocně brání, hlasitě vykřikl "Přátelé, město je naše, už je opravdu naše! Muži před námi prchají, už se nám nemohou stavět na odpor, hradba je bez obránců, vydržte ještě chvíli a město je dobyto!"... Tu dojde k obrovské vřavě, kdo se tureckým bojovníkům dostal pod ruce, je zabit, seběhlo se sem bez pořádku na pomoc dost mužů ze všech stran a zde také padl císař Konstantin, bojuje statečně po boku svých vojáků...Sultán stál před hlavní hradbou, kde vlál velký prapor a vlajka, a pozoroval dění, neboť už nastával den... Město bylo podrobeno a vojáci byli zabíjeni. Celé jednotky a oddíly se vrhaly na paláce a chrámy, aby je plenily a loupily, jednotlivci se rozběhli do veřejných a soukromých budov, rozchvacovali majetek, loupili, pustošili, zabíjeli a znásilňovali... Byla to hrozná podívaná vyvolávající větší žal než kterákoli tragédie... Posvátné a božské knihy, ale i velké množství knih vědeckých a filozofických bylo spáleno, pošlapáno a většina byla prodána – ne pro zisk, ale pohrdavě – za dva tři zlaťáky nebo dokonce za několik haléřů... Celé vojsko, pozemské i námořní, se rozlévalo po městě od prvního rozbřesku a svítání až pozdě do večera, loupilo a rozchvacovalo majetek. Kořist nosili do tábora a na lodě... Tak vyprázdnili a zpustošili celé město, zničili a spálili je jako požár, takže se zdálo neuvěřitelné, že tu kdysi bylo lidské sídlo, místo plné bohatství a skvělých staveb, skvělé a velké město. Zůstaly tu jen pusté domy, které svou opuštěností naháněly divákům hrůzu... Pak vstoupil do města sultán, obdivoval jeho velikost, polohu, skvělost a krásu, množství, velikost a krásu chrámů a veřejných staveb..., viděl též množství trosek, pusté domy, zničení a zhoubu města. A tu ho pojal žal a lítost nad zkázou a vyloupením města, do očí mu vstoupily slzy a dojatě si povzdych: "Jaké město jsme vydali loupení a zpustošení!".

normal_Byzanc_rok_1400 Říše r. 1400.


- východořímská říše se po celá staletí ubránila nájezdu Hunů, Slovanů, Germánů i Peršanů, přežila západořímskou říši především díky odlišné ekonomice (výroba nebyla tak závislá na otrocké práci)

- zachovala se zde starověká města jako střediska řemesel a obchodu, vyráběly se šperky, drahé látky

- byla též zprostředkovatelem mezi Evropou a Orientem

- řadou historiků byl pak pád říše považován za předěl mezi středověkem a novověkem

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Byzantská říše tylda 21. 10. 2012 - 12:38