Po stopách prvních Přemyslovců

13. červen 2011 | 15.59 | | autor: lucie

PO STOPÁCH PRVNÍCH PŘEMYSLOVCŮ:

ZROZENÍ STÁTU (872-972), OD BOŘIVOJE I. PO BOLESLAVA I.

Michal Lutovský



- král Václav III. zavražděn - Přemyslovci vymřeli po meči

- z hisotirckého hlediska začínají dějiny Přemyslovců v roce 872, kdy letopisec kláštěra ve Fuldě poprvé zaznamenal jméno Bořivoj - o jehi předcích nevíme nic, známe jen řadu jmén, které zachytil Kosmas ve své kronice

- lokalita jednoznačně spjata s Přemyslovci - Levý Hradec - sídlo Bořivoje I.

- další lokality: Pražský hrad (Bořivoj nechal postavit votivní kostel P. Marie na počest vítězného návratu z boje), Řezna (Regensburg), Tětín (politické změny i brzká smrt Vratislava byly příčinami první vraždy v přemyslovském rodě - v září 921 družníků Vratislavovy vdovy Drahomíry zabilo na Tětíne kněžnu Ludmilu - přenesení jejích ostatků do Prahy r. 925 bylo i prvním státnickýcm činem nového knížete Václava


- Stadice (Stadice, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj)

- Turské pole (Tursko, okres Praha-západ, Středočeský kraj) - nejstarší dochovaný popis vojenského střetnutí " na polí zvaném Tursko", bitva mezi vojskem Lučanů a Čechů

- Hradiště v Šárce (Praha-Liboc) - exustence tří pražských hradišť v 9.

st. - butovické, bohnické a šárecké - všechna však ztatila svůj význam a zanikla. Horní část Šáreckého údolí, plocha 25 hektarů - patří tak skutečně k největším slovanským hraidištím v Čechách. Z hradeb je dochováno zorzo valovitého násypu. Na Kozákově skále nález akropole slovanského hradiště. Je zde doloženo osídlení již od doby kamenné. Přístup: Konečná tramvaje v Divoké Šárce po červeně zančené cestě. Sejdete až do údolí Šáreckého potoka, který zde vytéká z vodní nádrže Džbán, a po překonání hráze vystoupáte do proějšího svahu. Cetsa ústí v arálu vnitřního předhradí, z něj se lze po překonání dalšího výškového orzdílu dostat až na vrchol Kozákovy skály (vlevo), cesta při severním okraji hradiště nás pak provede oběma rozlehlými předhradími. Po této cestě lze z opačného směru doporučit trasu cyklistickou.

- Levý Hradec (Žalov, okres Praha-východ, Středočeský kraj) - leží několik kilometrů za Prahou nad levým břehem Vltavy. První opevnění tu byla již v pozdní dibě kamenné a v mladší době bronzové, většina pak v raném středověku. Archeologický výzkum vedený Ivanem Borkovským. Podle svědectví Kristiánovy legendy nechal v 80.letech 9.století kdesi na hradišti postavit kníže Bořivoj kostel, tato stavba byla v minulosti nejčastěji ztotožňována s mohutnými základy objevenými pod podlahou dnes stojícího kostela sv. Klimenta na levohradecké akropoli - dnes to archeologové zpochybňují - stavba není ničím datována a jejímu zařazení do konce 9.století brání jako mohutnost a charakter základového zdiva, tak kámen s vyrytým křížem objevený ve spodný části základů. Mělo by totiž jít o tzv. Lapis primarius, základní kámen, jehož kladení bylo liturgickými úkonem v 9.století v našem prostředí neznámým. Většina kostelů je datována pomocí hrobů pod jejich podlahami nebo v jejich blízkosti. Přesto je velmi pravděpodobné, že zde kostel Bořivoje stál.

- Pražský hrad (Praha-Hradčany) - Praha nebyla založena kdysi v nepaměti (věštba kněžny Libuše a příběh o založení Prahy), ale až za vlády hisotrických přemyslovských knížat. Dřívější podoba se velmi lišila - šlo o poměrně úzký skalnatý hřbet, ktterý až terénními úpravami v průběhu dalších staletí dosáhl dnešní podoby. Vhodné místo k osídlení je jen západní část areálu - tam také staví Bořivoj svůj kostel. Důvodem k založení Pražského hradu mohla být výhodná strategická poloha nad významným pražským brodem, důležitý byl i vodní zdroj přímo v opevněném areálu - šlo o pramen nazývaný později Svatováclavská studánka (poblíž Zlaté brány). Posvátný kámen, na kterém byla podle tradice usazována knážaa kmene Čechů, stál možná v místech, kde se dnes tyčí závěr svatovínské katedrály - kamenný knížecí stolec, posvátný kámen, nastolovací místo vládců Čechů, bez nadsázky nejdůležitější objekt české země po celý raný středověk. Především v 1:pol. 12. století byl stolec příčinnou krvavých střetů a bojů o ovládnutíí Prahy. Kamenný trůn byl nejspíše příčinnou vzniku Prahy - Pražský hrad totiž nebyl běžným hradištěm - chránili ho jen příkopy - přesto zde Bořivoj staví votivní kostel jako dík za návrat do země.

- první stavbou na hradě je kamenný kostel Panny Marie - založený v 80.letech 9.století knížetem Bořivojem jako dík za znovunabytí moci v Čechách a potlačení protikřesťanského povsání. Mariánský kostel objevil Ivan Borkovský v západním sousedství II. hradního nádvoří - kostel byl přestavěn hned v následujícím století a později zanikl - se zbytků je patrné, že šlo o jednolodní stavbu o maximální délce 7,5m, jejíž vnitřní prostor zaujímala hrobka, snad původně určená pro uložení Bořivoje (nebyl zd pohřben), do velké hrobky pak byla spuštěna menší v níž byl nejspíše pohřben Bořivojův syn a nástupce Spytihněv.

- v severním a západním předpolí Hradu objevili archeologové i soudobá pohřebiště - nekropole od Královské zaharady přes jízdárnu až k Jelení ulici patří k bohatým pohřebištím - ca od 9.století

- přibližně v místech Plečnikova obelisku se nalézal nevysoký pahrek, vyvýšenina, která je pod názvem Žiži zmiňovaná v Kosmově kronice. Snad to bylo kultovní místo. Archeologové zde odkryli i malé pohřebiště, včetně pozoruhodného hrobu muže s mečem, sekerou a dalšími bojovnickými atributy. Střežil snad mrtvý bojovnák pohřbený v mohutném dřevěném "sarkofágu" posvátné místo?

- Řezno (Resenburg, Bavorsko, Spolková republika Německo) - Bořivoj I. Zemřel r. 889, Čechy ovládl moravský panovník Svatopluk (do r. 894).

- v Řezně se konal říšský sněm, kterého se účastnila i česká knížata

- Řezno se stalo jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídlením městem vládců východofranské říše. Sem r. 845 přišlo 14 českých knížat, aby zde společně přijali křest. V letech 899-973 se součástí řezenské diecéze staly také christianizující Čechy. R. 973 bylo v Praze založeno se souhalsem řezenského biskupa vlastní biskupství

- Budeč (Kováry, Zákolany, okres Kladno, Středočeský kraj) - jeden z největší hradů raně středověkých Čech. Kníže Spytihněv nehcal dlee kroniky na hradě Budeč postavit kostel ke cti sv. Petra a rotundu, jejíž zasvěcení bylo později rozšířeno ještě o sv. Pavla, stojí na temeni budečského návrší dodnes. Dodnes jsou velmi výrazně zachované pozůstatky opevnění náleží až ranému středověkému hradišti, malé hradiště z mladší doby bronzové byla však zcepa překryto opevňovacími stavbami 9.a10.století.

- rotunda sv. Petra a Pavla je nejstarší dodnes stojící památkou v Čechách, která si navíc udržela svoji funkci od počátků až dodnes

- Libušín (okres Kladno, Středočeský kraj)

- Lštění (Čtyřkoly-Lštění, okres Benešov, Středočeský kraj)

- Mělník (okres Mělník, Středočeský kraj)

- Pražský hrad (Hradčany)

- Tětín (okres Beroun)

- Stará Kouřim (okres Kolín)

- Svatováclavské Šance u Přistoupimi (Přistoupim, okres Kolín)

- Stará Boleslav (okres Praha-Východ)

- Švédské šance u Mladé Boleslavi (okr. Mladá Boleslav)


Slovníček Přemyslovců

Biagota - pravděpodobně manželka knížete Boleslava I.

Boleslav I. - kníže z rodu Přemyslovců, druhorozený syn Vratislava I. a Drahomíry, narozen snad kolem r. 915, r. 935 dal zabít svého bratra, vládnoucího knížete Václava a sám se chopil moci

Boleslav II. - prvorozený (?) syn Boleslava I. , později označován jak "Pobožný", datum narození neznáme, na knížecí stolec usedl po otcově smrti, r. 972

Bořivoj I. - prvnní historicky známý Přemyslovec, je zmiňován k r. 872 , kdy spolu s dalšími pěti knížaty bohoval s franským vojskem

Dobrava - dcera knížete Boleslava I. , hruba v letech 964-965 se provdala za polského knížete Měška I.

Drahomíra - česká kněžna, manželk aknížete Vratislava I. , matka Václava a Boleslava I.

Ludmila - česká kněžna, manželka prvního historticky doloženého Přemyslovce Bořivoje I.

Spytihněv I. - prvorozený syn Bořivoje I. a Ludmily, narozen kolem r. 875. Stál v čele poselstva českých knížat, která se r. 895 dobrovolně poddala východofranskému králi, a vystoupila tak ze savzku s Velkou Moravou

Václav - prvorozený syn Vratislava I. a Drahomíry, narozen kolem r. 907. 28. září 935 byl zavražděn družníky svého bratra Boleslava na staroboleslavském hradě. Pohřeb v kostele sv. Víta na Pražském hradě

Vratislav I. - druhorozený syn Bořivoje I. a Ludmily.


Slovníček archeologických termínů

Akropole - označuje původně opevněné návrší antického města s panovnickým sílem. Přesněji s epoužívá pro onzačení ústřední polohy raně středověkých (ale i pravěkých) hradišť

Dvorec - opevněný areál, vyčleněný z vnitřní plochy hradiště, chráněný jak hradbami hradiště, tak vlastním, většinou palisádovým opevněním

Hrad - opevněné sídlo, v archeologickém a historickém bádání užíváno obvykle jako synonymum k výrazu "hradiště"

Hradiště - uměle opevněné místo v přírodou chráněné poloze

Opyš - terénní útvar zadní, klesající části ostrožny, mající nejčastěji charakter úzkého svažitého hřbetu

Ostrožna - jazykovitý terénní útvar na obou stranách ohraničený svahy

Palisáda - jednoduchý způsob opevnění či ohrazení


Kniha vypráví příběh prvních generací Přemyslovců trochu jinak, než je obvyklé v historických knihách. Líčí na základně poznání míst, kde se knížata české země rodila, kde žila své všední dny, slavila svátky i bojovala své bitvym kde umírala a kde - poté co duši poručila bohu - odevzdala zemi své ostatky.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře