Přednáška 1.12.

4. březen 2011 | 15.31 | | autor: lucie

Výrobní objekty: jámy na odlévání zvonů a tavicí pece (archeologické doklady)

- doklady o zvonařství – 1/ movité (to co doprovázelo výrobu), + dva doklady výrobních zařízení - 2/tavicí pece (potřeba pro výrobu), 3/jáma pro odlévání zvonů

Tavicí pece

- pece na tavení zvonoviny a odlévání zvonů nejsou v archeologických a ikonografických pramenech téměř známy

- od tavicích pecí na barevné kovy, kdy specializační řemeslníci pracovali s menším množstvím surovin (ta se obvykle nabírala do tyglíků nebo licích lžících) se odlišuje kanálem, odkud byla roztavená surovina vedena k otvoru do v koruně zvonu a po uvolnění se vlila do zvonové formy přímo z pece

- dosud jediným zveřejněným archeologickým nálezem zvonařské tavicí pece je objekt objevený při výzkumu v městě Lübben, datovaný do 16.století

- jáma pro posazení formy na odlévání kovů / zvonoviny / bývá odsazena cca 2 metry

Jámy na odlévání zvonů

- i těchto objektů je z archeologických nálezů známo velmi málo

- dva zbytky jam byly objeveny na německém území (Ulm, Dippoldswalde)

- u nás byly dokumentovány pozdně středověké a novověké zvonové jámy až v posledních letech

- rozsáhlé pracoviště v Praze, související patrně s výrobní tradicí rodiny Briket z Cimperka, bylo publikováno v r. 2007 ve sborníku Post.

- nejstarším objektem na našem území je jáma objevená r. 2003 v areálu  táborského hradu

Dippoldiswalde u Drážďan

- zachována jáma na odlévání zvonů

- kruhová jáma na odlévání zvonů o průměru 250-280 cm, v centru se zachovaly zbytky hliněné formy z jádra zvonu

- vnitřní strana jádra byla vyložena ze střešních tašek, pojených mazanicí

- zachvíván zůstal také sokl z cihel

- v písemných zprávách se o místním odlévání zvonů píše k r. 1637 – tomuto datování také odpovídá archeologický nález / toto místo je spojováno se zvonařskou výrobou

- jedná se o dosud nejlépe zachovanou jámu na odlévání

Ester

- hlavní město hrabství Devon na JZ Anglie

- zachovává starou původní tradici

- rekonstrukce postupů – formování jádra na stolici / formování falešného zvonu / spuštění kompletní formy do jámy / vysoušení formy a tavení voskových reliéfů / lití

Belgie

- důležitým srovnáním je nález z Bruselu, kde bylo objeveno torzo jámy na odlévání zvonů

- základna byla vykládána z cihel, posypaná pískem a hlínou

Novověká zvonařská dílna v irském Dublinu

- nalezena při výzkumu v r.

2003, kdy byl prováděn záchranný archeologický výzkum

- byl zde objeven komplex – uzavřená dílna – pro zvonaře

- jádro vlastní pece tvoří jáma na odlévání zvonů a kanál, který tekutinu vyvádí od pece

- naleziště je známé jako území, jde byly vytvářeny zvony od středověku do 19.století

Archeologické nálezy zaniklých zvonařských dílen z území České republiky

1/ pozdní středověk – Tábor, hrad

2/ novověk se starší výrobní tradicí – Praha, Jungmannova ulice

1/ pozdní středovek – Tábor, hrad

- pozdně středověká zvonařská dílna

- renesanční sladovna na táborské hradě – v interiéru nalezena  jáma na odlévání zvonů / archeologicky zkoumaná r. 2003

- objekt 3 – jáma na odlévání zvonů – po zániku věže byla vyhloubaná jáma s paprskovými kanálky / ztotožněná z táborským požárem r. 1532, který vstoupil i do hradu, a jámu poničil

- výsledek jámy – dno se sítí osmi paprskovými kanálky, po obvodu zbytky popela a uhlíkové vrstvy / nejdále dva metry od toho se musela nacházet tavicí pec – s ohledem na bezpečnost práce a statiku sladovny nebylo možno výzkum tímto směrem rozšířit

- průměr dna 180 cm, průměr úrovně s kanálky 200 cm, průměr kruhovky 260cm, zahloubení 80 cm

- výzkum doprovázel zajímavý nálezový fond – maznicové bloky v plochých plátech, maznicové pláty s obloukovými okraji, značná část hliněných výmazů byla kontaminována barevným kovem

- nálezy kusů forem, které tvořili reliéfy – zdobilo se jím ucha – koruna

- některé kusy se podařilo ztotožnit s hliněnou formou

- jedná se o dosud nejstarší prozkoumané doklady zvonařství na našem území, resp. zvonařských pracovišť / období 15. století

2/ Novověká zvonařská dílna v Praze, Jungmannova ulice

- v letech 2002-03 provedla Archaia o.p.s. Praha záchranný archeologický výzkum – objevili zde jámy na odlévání zvonů – v zásypu byly kromě nečetné užitkové novověké keramiky byly objeveny slitky zvoncovny a šest reliktů zvoncových odlévaných forem

- Breklei z Cimperka

- ve 40 cm je zachováno 5 odlišných fází

Další řemesla, zpracovávající železo a barevné kovy

- v průběhu středověku se rozrostlo, nikoliv ze snahy archeologů, ale především ze společenského zájmu – rozdělení do společenských vrstev-  začali mít různé požadavek – pro město i vesnici / ve vesnici stačil někdo, ve městě byla potřeba více řemesel

Norimberská kniha řemesel (15.-16.století)

Dvanáct knih o metalurgii, Georgia Agricola z r. 1556

Stämdebuch, Jost Amman

Prubířská kniha, Lazar Ercker

- Norimberská kniha řemesel - ve městech docházelo k obrovským specializačním řemesel, musela být po něm ovšem poptávka – výrobci plechových nádob, drátaři, výrobci lahví, pasíř, nožíř, výrobce jehel a hřebíků, zbrojař

- Jost Amman – vyspělejší detailnější malby, ikonografe stejných řemesle jako v norimberské knize řemesel

Nástroje a způsob odlévání menších kovových výrobků

- nejuniverzálnější je tyglík

Odlévání kovových výrobků

- a/ kadluby - pískovcové formy na odlévání kulek do palných zbraní

- b/ odlévání na ztracenou formu – v provedení vzhůru nohama, nádoba max. 30-40cm

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře