7. Neolit

29. listopad 2010 | 12.00 | | autor: lucie

NEOLIT

(5.500 - 4.500 BC)

- neos = nový, lithos = kámen

Neolitický balíček:

        Broušené nástroje

        Keramika

        Zemědělství - domestikace zvířat

        Textil

        Trvalá obydlí (domy)

Vznik neolitu ve střední Evropě

Evoluční teorie - vznik neolitu z mezolitu v místnách podmínkách

Migrační teorie- příchod zemědělského obyvatestva z JV

Teorie akulturace - šíření neolitického způsobu života bez velkých migrací

- průběh neolitického světa - tak bývá někdy označován proces přechodu k zemědělství

- "neolitická revoluce"  - termín charakterizující přechod od společnosti lovců   sběračů k společnosti usedlé, jejíž ekonomika je založena na zemědělství, tento proces porběhl někdy mezi 10.

a 8. tisíciletím př.n.l. v oblastech Předního Východu, na území tzv. úrodného půlměsíce a je považován za jeden z nejdůležitějších v celých dějinách lidstva. Lidé začali sami účelně pěstovat obilí (pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin pěstovali i hrách, čočku, len či mák. Dochází i k domestikaci divokých zvířat (skot).

- jednou z nejstarších neolitických oblastí je širší Přední Asie, s počátky zemědělství (pšenice, ječmen, hrách, čočka, ovce, kkozy) již v 9.tis. př.n.l.

- později i na Dálném východě s domestikací rýže

- zhruba 5.tisíciletí př.n.l. - Střední Amerika - její zemědělstvá založeno na kukuřici, fazolích a bramborách

- základní jednotkou rod, s matriarcháními rysy - žena měla rovnoprávné postavení (matka, hospodářka)

- neolitici byli bezbraní proti výkyvům počasí - proto různé kulty, zosobněné hliněné sošky žen, byli zaměřeny hlavně na plodivou sílu země a na bohatou sklizeň

- dochází k novému zpracování kamenných nástrojů - a to řezáním, broušením a vrtáním

- kamenné sekery či dlátka sloužili k opracování dřeva - porážení stromů, zhotovování dřevěných nádob

- budovali pevné konstrukce domů a různých přístřšků či ohrad

- štípaná industrie předchozího období byla nadále využívána (nože, škrabadla, hroty šípů) + zaměřená i na potřeby zemědělců (srpové čepelky, vkládané do dřevěné rukojetě = srp)

- koncentrace obyvatelstva ve velkých vsích a vznikajících městech podmínila vznik nové společneské organizace, stále více přetrhávající pokrevní vztahy. Toto studium vývoje v 5. a 4. tis. př.n.l., jež vedlo v Mezopotámii a Egyptě kolem r. 3000 př.nl. ke vzniku prvních státních útavrů, se ozančuje jako chalkolit

Sídliště

- obyvkla otevřená a nehrazená, rozkládala se v nížinných polohách v blízkosti vodního toku

- předpokládá se komunita o 60 ař 100 lidech

- nejlépe poznané sídliště LnK je lokalita Bylany u Kutné Hory, další lokality - Roztoky u Prahy, Březnou u Loun, Chotěbudice, Křimice, Močovice, Vochov/ na Motavě Strachotín, Mohelnice

- jen ojedněle se prokázalo výšinné osídlení - Šárka v Praze

- známe sou i jeskynní lokality - jeskyně v Moravském krasu: Švédův stůl, Pekárna

Sídlištní objekty

- typickou stavbou je tzv. dlouhý dům kůlové kosntrukce - obyvklae 5 řad kůlů vytváří trojlodnů vnitřní prostor

- u vnějších stěn je hustota sloupu hustší, sloupy mohou být zapuštěny do základového žlabu

- orientovány ve směru sever-jih, resp SZ-JV

- šířka domů kolem 5,5-7m, délka od 6 - 45m

- na Moravě se vymezuje v nejstarší fáze LnK tzv. mohelnický typ dlouhého domu

Studny

- na některých sídlištích se podařilo prozkoumat studny, v kterých se díky přítomnosti vody a nepřítomnosti kyslíku zachovaly organické materiály

- známý nález  z Mohelnice, kde byyla objevena studna čtvercového půdorysu z nejstarší fáze LnK - v ní se zachovalo dřevěné dubové roubení a dále i zbytky lýkových provazů

- další studny - Most

Pohřební ritus

- pohřbívání kostrovým ritem ve skrčené poloze, nebyli pozorovány rozdíly mezo muži a ženami

- v někerých hrobech se nachází skromná výbava (1-3 nádoby, broušená či štípaná industrie, někdy spondylový šperk)

- na Moravě nejlépe prozkoumané pohřebiště - Vedrovice - 2 polohy 96 hrobů a 16 hrobů. Dále objeveno v areálu sídliště 12 hrobů, z toho 9 dětských

- Těšetice - ležela zde skupina hrobů

- v Čechách zatím nebylo objeveno samostatné pohřebiště LnK, spíše se dá hovořit o samostatných hrobech čo malých skupinkcách

Kultura s volutovou (lineární) keramikou

(pásková keramika, zkratka LnK, 5500-4900)

- je ozančení pro pravěkou neolitickou kulturu rozšířenou ve střední Evropě v 6.tisíciletí př.n.l.

- nazvaná podle charakteristické výzdoby nádob rovnými či zavinutými čárami

- její nositelé byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy

- rozšířila se do dolního Porýní

- v Čechách pozvolna přechází v kulturu s vypíchanou keramikou, zatímco Morava se dostává do sféry kultury lengyelské

- kultura s lineární keramikou se dělí na dvě větvě - východoslovenská a západní větev

- pohřebiště: Vedrovice

- sídliště: Březno, bylany, Topol, Mohelnice u Zábřeha


Charakteristika

- velké osady v mlaých vzdálenostech

- dlouhé domy sloupové konstrukce, na bocích s dlouhými ledvinovitými jámami

- bohatě zdobená keramika


Keramické formy

Nejstarší - bohaté formy, krátká hrdlékla, ostře zalomená výduť, ploché dna a nožky / velké žlábky

Střední a mladší fáze - bohatost tvarů mizí, mizí nožky, dna kulovitá, zlpoštělá hrdla neexistují, misky se zakulacenými dny, tzv. putny - velké násoby se 4 cuhy a 2 uchy nad sebou (snad na nošení vody) / ornament ostře rytý, poměrně tenké, tzv. notové zančky, důlky


Domy

- sloupová konstrukce, 5 řad sloupů, vnější kůlové jamky někdy nahrazeny základovými žlábky, orientace SJ


Rytuální areály

- dlouho nebyla pohřebiště známá, dnes je známe, na většině jen několik hrobů

- Vedrovice u M. Krumlova - pohřebiště stovky hrobů

- vesměs  kostrové, směrem  na západ více žárové, hroby neuspořádany, nebyly pod mohylami

- skrčená poloha, menší množství keramiky, kamenné nástroje, ozdoby

La Hoguette - Francie, keramika

la

Ertebolle - kultura v jižní Skandinávii, Německu a Nizozemí

els

Elshan-kultur - 8.000 - 7.500 BC


Periodizace do 5 fází (Neustupný)

I. fáze - převažuje keramika s organickou příměsí, výzdoba je provedena hlubokými a širokými žlábky, ve srovnání s pozdějšími fázemi je "řídká", tvarově je bohatá (hluboké prosté misky, misky na nožce, kulovité nádoby s krátkým hrdlem, dvojkónické nádoby, zásobnicové nádoby, tzv. putny)

II. fáze- objevuje se plavený materiál s příměsí kaménků (organická příměs ale trvá), ve výzdobe jsou žlábky výrazně užší a mělčí, typické jsou hluboké misky s výzdobou sestávající z pásek ze 3 souběžných linií, hojněji se objevují pásky vyplňované vpichy a pravé notové značky (důlky umístěné na rytých liniích). "neobvyklé" tvary z I. fáze se již vyskytují jen ojediněle (trvají ale putny a amforky).

III. fáze -  materiál s organickou příměsí téměř mizí, převažuje plavená hlína a u větších nádob minerální příměs. Výzdoba provedena ostře rytými liniemi a v Čechách vrcholí rozšíření pásky vyplňované vpichy. Běžné jsou notové značky, obvykle na ojedinělých liniích. Převažují misky a pravé bombovité nádoby.

IV. fáze - převažuje plavená hlína a minerální příměs. Frekvence pásky vyplňované vpichy opět ustupuje )objevuje se páska vyplňovaná jednotlivými zářezy). Souběžně ryté linie jsou v Čechách přerušovány nepravými nnotovými značkami (oválnými důlky) umístěnými v řadě kolmé na základní ryté linie. Ojediněle se již objevují linie složené z vpichů. Hlubší misky téměř mizí - častější jsou mělké-

V. fáze ( šárecký typ) - pásky vyplňované vpichy zcela mizí, převažují nepravé notové značky a stále častěji se objevují line složené z vpichů. Tvary stejné jako u IV. fáze.

 Hienheim - nacházela se ze neolitická osada

Pouchov (okr. Hradec Králové)

Libkovice

Kultura s vypíchanou keramikou

- 4900-4700

- vznikla ze šáreckého stupně kultury s lineární keramikou ve středním neolitu na počátku 5.tisíciletí př.n.l.

- objevuje  se ve východní Francii, Německu, Rakousku, Polsku a Česku

- jméno je odvozeno od charakteristické výroby nádob

- starší stupeň kultury je charakterizován nádobami hruškovitého tvaru, zdobenými krokvicemi z dvojvpichů

- mladší stupeň je ovlivněn lengyelskou kulturou, keramika je rozmanitější a zdobenější

- lidé této kultury pohřbívali své mrtvé do země ve skrčené poloze, anebo i poprvé c Čechách žehem (např. pohřebiště Bylany nebo Miskovice)

- v mladší fázi této kultury se objevují zvláštní kruhové stavby dosud nejednoznačně objasněného významu, tzv. rondely - patrně šlo o socio-kultovní stavby

- sídliště - Bylany, Mšeno, Březnou u Loun, Plotiště nad Labem, Jaroměř

- trvá architektura volutové keramiky

- pohřebiště - Místkovice - poblíž pohřebiště rondel, asi 70 hrobů, větší část žárových hrobů, 144 nádob


Keramika

- na počátku kulovité nádoby s postupem času se prodlužují do výšky do hruškovitého tvaru, kulovité hrubě zdobené nádoby, nožky

- výzdoba - krkovice, meandry, vodorovné pásky - vytvořené řadami vpichů

Starší vypíchaná keramika  - starší "volutové" tvary ještě přetrvávají včetně ryté výzdoby a řad jednotlivých vpichů. Převládají však už hruškovité nádoby s  mnohonásobnými krokvicemi z řad pravidelných dvojvpichů. Polokulovté misky mají často vnitřní výzdobu

Střední fáze - u hruškovitých nádob převládají vyšší tvary s jednoduchými krokvicemi z řad hrubších dvojvpichů. Objevují se hrncovité a kotlovité nádoby a pásy vácenásobných vpichů. Misky jsou mělčí a na vnitřní straně mají často ornamenty tzv. žáby

Mladší fáze- vysoké lahvvité tvarym hruškovité nádoby s rohatými pupky, válcovité pohárky, misky na nožce.  Ornament je proveden hrubšími dvojvpichy nebo mnohonásobnými vpichy nebo typicky tzv. tremolovým vpichem. Výdoba bývá uspořádána do vodorovných pásů. Objevuje se i červená a žlutá malba. Často se zde objevuje tzv. rössenský dvojkolek, mřížokvání, je vícenezdobených nádob, objevuje se hojněji plastická výzdoba a přesekávání okrajů a výdutí.


Lengyelská kultura

- MMK, MOG

= s moravskou malovanou keramikou

- objevil ji J. Paliardi - koncem 80. le 19.století

- rozšíření: Maďarso, Polsko, Slovensko, Rakousko a ČR

- na Moravě stovky lokalit / v Čechách již obtížně rozpotnáváme, malovaná jen zřídka, většinou nezdobená, málo lokalit

- v nejjstarší fázi je pouze na J. Moravě (úplně nejstarší na Slovensku a v Maďarsku) nejstarší MMK současná s mladší vypíchanou - jejich střepy se nacházely současně


Periodizace

(5000/4900 - 2700/2600)

- kultura MMK má 6 fází:

Ia - keramika - způsob malování (červená, žlutá, černá a bílá), rytá výzdoba - ohraničuje malované vzory, výčnělky na nádobách, tvary: šestiuchá putna (s hrotitými uchy obrácenými nahoru), mísy  s nožkou, polokruhoviité naběračky, poháry, hrnce s nálevkovitým hrdlem, poklička se zoomofrní rukojetí

Ib - převládá žlutá, na významu nabývá bílá, přežívá i čtyřbarevná polychromie, mizí rytí nádob - spíše jednoduchou linií / mizí svazek rýh. Objevuje se kulovitý výčnělek (obyvkle ve 3 řadách nad sebou), výčnělek typu soví hlavičky s důlky, bochánkovitý a plochý. Nádoby jsou vysoké, ostrá profilace. Jiné typy výčnělků, nádoby vysoké s úzkou profilací, částečně ještě vypíchaní keramika, nneí doložen rondel, některé osady ohrazeny.

Ic - ?

IIa- ještě čistý neolit, barva červená, bílá a žlutá, plastická výzdoba. Vrchol rozvoje lengyelské keramiky. Červeno-bílá bichromie (často s převahou bílé). Zcela zmizela malba  s "předrýsování".  Keramické formy: tendence ke zostření profilace nádob a zdůraznění vertikální osy. Hrnce se 4 uchy pod okrajem, voské elegantní poháry, naběračky se zpětně ohnutým koncem, "terra sigilata". Závesky na lomu nádob a na okrajích. Velké kultovité či polokulovité pupky, velké ploché výčnělky.

IIb - ubývá malby a keramiky typu terra sigilata. Přetrvává červeno-bílá bichromie. Výzdoba je rytá a plastická (kolkování), několik měděných artefaktů. Nastupují nové druhy vhloubené ornamentace - žlábkování, kolkování, důlkování.

IIc - údajně krátké přežívání lengyelu do eneolitu. Prakticky mizí malování , dominuje vhloubená a plastická výzdoba.


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.71 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře