6. Mezolit

27. listopad 2010 | 23.26 | | autor: lucie

MEZOLIT

(8.000 - 5.500 BC)


- střední doba kamenná tvoří závěrečnou fázi kořistnického způsobu výroby v podmínkách starší části holocénu

- za počátek je považována pozdní fáze poslední doby ledově, jeho konec způsobilo postupné převládnutí neolitického výrobního hospodářství

- podnebí se od počátku doby podstatně oteplovalo

- společnost se skládala z menšího počtu lidí - mezolitici již dnesledovali velká stáda, tak nepotřebovali skupinovou spolupráci - mohli se usadit a lovit na omezených prosorách

- základem miniaturní nístroje (tzv. mikrolity, často geometrických - trojúhelníkových - tvarů a velikosti do 20 mm) - z nichž se skládala libovolně dlouhá  a opravitelná ostří kostěných nebo dřevěných hrotů kopí, dýk apod.

- mezolitické luky, lodě z vyhloubených kmenů, pádla, sáně, lyže, kostěné harpuny, sekeromlaty, udice

- sídliště často spočívají na kopcích, kde mají rozhled na okolí, někdy i v jeskynních nebo na svazích

- chaty stavěné na povrchu nebo zahloubené byly vesměs nevelkých rozměrů, měli jen lehké kosntrukce (větve, kůl, rákos)

- základ obživi tvořil lov, doplňovaný sběrem a rybolovem

- dokladem dlouhodobé vazby skupin lidí jsou nejstarší pohřebiště známá z Francie, Dánska, Pobaltí i Ukrajiny, zatím co ze střední Evropy pocházejí jen jednotlivé hroby - vesměs jde o hroby kostrové, žárové jsou jen výjimečné

- na pohřebištích se objevují doklady násilných usmrcení - do kostí vstřelené kostěné nebo kamenné hroty šípů, topy těžkých úderů na lebkách

- umění není tak dokolané jakov paleolitu - spíše se jedná i geometrické ornamenty nebo szančně až primitivné stylizované figury

- ozdoby - jen provrtané ulity nebo zvářecí zuby


- mezolit se rozpadá do několika oblastí - západní, severské a východoevropské - každá z nich se skládá z desítek kulturních skupn, které se během doby vyvíjeli a vzájeně ovlivňovali


Pohřební ritus

Olenij ostrov - na Oněžském jezeře, 170 hrobů, 7.000 artefaktů (většinou závěsky ze zubů losa, bobra a medvěda), hroby jsou prostorově členěny do dvou skupin, které se někdy připisují dvěma různým skupinám. V severní skupině hrobů se objevují řezby losa, zatímco v jižní řezby hada a člověka

Téviec a Hoëdic- hroby zapuštěné do "kjökkenmöddingu". Téměř všichni pohřbení, dospělí i děti, byli vybaveni alespoň jedním kamenným artefaktem a v Tévieku se k tomuto účelu vybíraly ty nejatraktivnější čepele. Na prsou mívají kostěnou tyčinky, snad spínací jehly, dále tam bývají parohy, parohové nástroje, šperky (náhrdelníky, náramky, čelenky, sestávají těméře vždy z mořských škeblí).  Jeden z mužů má dva hroty šípů zapuštěny v obratlích

Vedbeak - celkem 22 skeletů, hron 8 náleží ženě a novorozenci. Hrob je zasypán barvivem, žena má vedle lebky sérii přívěsků ze zubů jelena a přes dětské tělíčko leží velká čepel

vedbek


Skateholm - sídliště a pohřebiště, původně rozložené na ostrůvcích. Lokalita I. 53 hrobů, lokalita II. 11 hrobů. Jako milodary - provrtané zuby, kostěné i kamenné nástroje a zbraně. Objevují se i doklady spalování těl. Zvláštností jsou hroby 8 psů (i ti mají bohatou výbavu - parohy, pazourkové čepele)

Bad Dürrenberg

Star carr - naleziště v Anglii, nález čelenky vyrobené z jelení lebky s parožím stále připojeným, snad byla používána jako lovecké přestrojení

star


Ofnet

Lepenski Vir - 6.300 - 5.500 BC, naleziště v Srbsku, skládá se z jedné velké osady s asi deseti vesnic. Sídliště s lichoběžníkovitými půdorysy chat s kamennými oltáři a plastikami

250px-Lepenski_vir_03  200px-Lepenski_vir_12  200px-Lepenski_vir_11

lep

Řežabinec (Lhota u Kestřan)

Švarcmberk (Ponědrážka) - rybník z přelomu 17. a 18.století, stáří jezera 15.000 - 5.000, hlouba až 10 m, doklady oteplení na počátku holocénu, 9 lokalit v okolí


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře