4. Mladý paleolit

27. listopad 2010 | 20.56 | | autor: lucie

MLADÝ PALEOLIT


- Szeletien (39.000-37.000)

- Bohunicien (37.000-34.000)

- Aurignacien (38.000-28.000)

- Gravettien )30.000-20.000)

- Magdalenin (13.000-11.500)

- levalloiská technika – způsob výroby kamenné štípané industrie, který se užíval ojediněle již během starého paleolitu. Název vznikl dle naleziště ve městě na okraji Paříže. Hlavní princip této techniky spočívá v plošné úpravě jádra, které je tak předběžně připraveno k odštěpení samotného nástroje.

- čepelová technika – spočívá ve vysoce kontrolovaném odrážení série ostrých dlouhých čepelí z upraveného pazourkového jádra, představuje efektivní využití kvalitnější kamenné suroviny, často transportována ze vzdálených nalezišť. Zůstává užívána až do doby bronzové

http://jaknapazourek.cz/technika/cepelova-technika/

- Szeletien – kamenná industrie starší fáze mladého paleolitu, která byla rozšířena na území střední Evropy.

Neví se přesně, kdo byl jejím nositelem, snad neandrtálec. Název odvozen z jeskyně v Maďarsku. Další naleziště v Karpatské kotlině, na Slovensku, Moravě.Charakteristické listovité hroty, později drasadla a škrabadla. Jen zřídka užívána levalloiská technika. Nejvýznamnější naleziště Vydrovice, kde byly zachyceny  dílny na výrobu nástrojů. Centrum osídlení na Moravě a Maďarsku.

- Bohunicien – kamenná štípaná industrie mladého paleolitu, jejíž nositelé se pohybovali na území jižní Moravy. O představitelích se vedou spory, pač nebyli nalezeny žádné kostry, snad se jednalo o Homo sapiens neandrthalensis. Industrie je rozšířena jen v brněnské kotlině (využívaní rohovců ze Stránské skály). Nejvýznamnější lokality Červený kopec v Brně. Typické je vyspělá levalloiská technika, kdy z dvoupodstavových jader byly sbíjeny čepelovité tvary – hlavně typické trojúhelníkové hroty. Nejčastější industrií jsou hroty, škrabadla, čepele, rydla a vrtáky.

- Aurignatien– dle jeskyně Aurignac (Francie) – objeveny kostry člověka  a nástroje, jedná se o kulturu ze začátku mladého paleolitu, rozšířená od Blízkého východu až po západní Evropu. Vysoká škrabadla, kýlovitá rydla, krátké aurignácké čepele. Kostěné hroty s rozštěpenou bází, mladečeské hroty.


Aurignatien (35.000 - 26.000 př.n.l.)

- jedná se o nejvýznamnější kulturu z počátku doby

- rozšířená od Kavkazu, Předního východu (kde patrně vznikla) až po Španělsko

Mladeč – (jeskyně) nalezeno několik lebek a části koster mužů, žen i dětí. Kamenná industrie, kostěné hroty kopí. Nález provrtaných zubů (medvěd, vlk, los, bobr).

Hohle Fels – asi 6 cm vysoká venuše vyřezaná z mamutí slonoviny, která byla r. 2008 objevena v jeskyni Hohle Fels . Soška vyrobena před nejméně 35.000 lety a pochází z nejnižší vrstvy Aurignacienské kultury. Stala se tak nejstarším vyobrazením člověka a je jedním z nejstarších příkladů figurativního umění na celém světě.

- jsou zde také nalezeny artefakty představující pravěké umění a hudební nástroje (kostěná flétna)

images  k


Vogelherd- jeskyně v Německu. Nalezena kostra paleolitického člověka s uměleckými předměty ("lví hlava") a jeskynními malbami z aurignácké doby.

aur   vog  mm


Hohlenstein - jeskyně v Německu, nález sochy z slonoviny - "lví muž"

images



Gravettien (28.000 - 15.000 př.n.l.)

- v Evropě sse vyvíjely varianty industrií charakterizované drobnými čepelkami a hrůtky s retušovaným bokem (tvořili součást ostří vrhacích zbraní), které se souhrně označují jako gravettské

- ve střední a východní Evroěp jde o řadu lokálních skupin (willendorfskou, kostěnkovskou..), z nichž moravská je známá jako pavlovien (v Pavlově a Dolnícch Věstonicích byla objevena sídliště s řadou obydlí, pohřbů, skládkou mamutích kostí, nejstarší plastiky z vypálené hlíny)

- dle naleziště La Gravette (Francie), evropská kultura mladého paleolitu rozšířená od Španělska, Franice a Itálie přes Belgii a Německo do Podunají a východní Evropy. Vyspělá čepelová technika, diagnostickými znaky jsou hroty s bokem otupeným strmou retuší. Vždy převládají rydla nad škrabadly. Specialitou Pavlova a Věstonic jsou pilky.


Předmotí u Přerova - první zprávy o mamutích kostech již v 16.století (K.J. Maška, M. Kříže..). Těchto zvířat muselo zemřít snad tisíce, aby to odpovídalo jen tomu množství kostí, které známe. Koříst lovců čo "mamutí hřbitov"? Nalezen hrob 20 lidí v jámě ohraničené velkými kostmi mamuta.

Pavlov - dvě desítky oválných až okrouhlých, mírně zahloubených objektů. Bohatá kamenná čepelová industrie. Zlomky oštěpů z mamutoviny, prsten ze slonoviny, jelení lebka.

Dolní Věstonice - Dolní Větonice 1 - Věstonická Venuše c centrálním ohništi, chhata šamana s ohništěm. DV 2 - řada  ohnišť, trojhrob, čepelová industrie z kvalitních moravských rohovců.

Ostrava-Petřkovice - zbytky tří zahloubených chat, v jednom ohništi doklad,že se zde  topilo uhlím.

Lubná u Rakovníka - první jistá lokalita Gravettienu v Čechách. Převládal zde kůň, naopak mamut velmi ojediněle. Datum 22.21.000 BP. Rydla , škrabadla.

Pavlov - otisky na kameni

Oblazowa - jeskyně. Nález nejstaršího bumerangu na světě (snad z mamutí kosti)

bum


Geissenklösterle - jeskyně v Německu. Kamenné nástroje, předměty z paroží, kosti a slonoviny. Socha flétny z mamutí slonoviny.

g


Hradec Králové - Svobodné Dvory - doklady lovu


Magdalenien (15.000 - 10.000 př.nl.)

- východní Evropa i celé Středomoří pokračuje ve vývoji gravettienu, ale od Španělska po Moravu se rozšiřil magdalénien - na západě mu náleží většina nejkrásnějších jeskynních maleb

- jeskyně La Madeleine (Francie), kultura mladého paleolitu. Ve střední Evropě poskytuje nejstarší data s bohatou kostěnou industrií jeskyně v Polsku (kolem 15.000 let př.n.l.). Většina Moravských a Česckých dat spadá do období kolem 13.000 př.n.l.

- trojúhelníčky, rydla typu Lacan, vrtáčky, čepelky s otupeným bokem

- představuje vrcholné období rozvoje paleolitického umění

- vrhač ostěpů - objevuje se v magdalenienské kultuře, má poodbu páky prodlužující asá o 50-60 cm ruku lovce.

vrhač


Hostim - malba

Děravá jeskyně - nachází se v Českém krasu, v jeskyni byl učinen unikátní nález břidlicové destičky s rytinou kozorožce

sc-tman-02-1

http://www.archeolog.cz/lokalita/sc-tman-02/55


- harpuny


Mladečské jeskyně- vedle kostí vyhynulých pravěkých zvířat zde bylo nalezeno velké množství koster lidí s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště). Cca 100 ks lidských kostí, z lebek dochovány jen 4 ks.

Pestera cu Oase - 38.000, " jeskyně kostí", Rumunsko, nejstarší objev kostí moderního člověka v Evropě

costa


Mladopaleolitické pohřby

- na sídlištích se občas nalézají kostrové pohřby, jsou vybaveny milodary, zbraněmi, ozdobami, posypány červeným barvivem, případně překryty zvířecími kostmi

- vyskytují se i hromadné pohřby

Sungir - naleziště v Rusku, asi 28.000 - 30,000 let starý, sloužil jako hrob pro starší muže a dvě děti. Všichni zdodebni - šperky, oblečení, oštěpy. Jeden z nejstarších rituálních pohřbů

singri    images


Brno 2 - Francouzská ulice - místo nálezu unikátního pohřbu, odkryt r. 1891, obsahoval kostru muže s četnými milodary zvířecíh kostí (mamutí lopatka a kly, lebka nosorožce) a předmětů užitkových (kamenný kotouč). Někdy je označován jako "kouzelník či šaman z Brna". Stáří kolem 25.000.let.

šaman   šama


Předmostí - pohřbeny 20 jedinců

Dolní Věstonice- 24.600 BP, trojhrob objevený r. 1986 B. Klímou. Vedle sebe leželi tři jedinci v  natažené poloze, z toho dva na břiše a jeden na zádech. Krajní kostry patřily mužům a teřtí ženě. Hlavy všech a klín prostředního byly posypány okrem. V okolí pohřbu se našly zbytky zuhelnatělých dřev.

dolní věs


Grimaldi - Barma Grande - nález lidské kostry v jeskyni



Umění mladého paleolitu

- nápadným projevem kulturního vzestupu je občas masový výskyt předmětů vysoké estetické hodnoty - nejde však o umění v našem slova smyslu

- jeskynní malby - některé malby jsou umístěny v nepřístupných částích jeskyně, některé se překrývají


Creswell Crags - jeskynní malby v Anglii

crags


Henri Breuil - zabýval se studiem jeskynního umění


Rauffingnac- jeskynní malby

mmm    images


Gargas - jeskynně ve Francii, obsahuje příklady paleolitického nástěnného umění, obrazy, rytiny, většina pravděpodobně datována do gravettienu. Nejvýznamnější je však velký počet šablon lidských rukou malovaná na stěnách. Jedná se o otisku rukou, nejspíše foukáním barvy kolem a mezi prsty.

gra  gr


Lascaux - jeskynní komplex v JZ Francii proslavený díky jeskynním malbám. Malby datovány do doby mezi roky 13.000 - 15.000 př.nl. Na malbách se nacházejí především realistické obrázky zvířat. Jeskyně byla náhodně objevena r. 1940 čtyřmi děětmi a byla zpřístupněna po válce. R. 1955 oxid uhličitý, vydechovaný návštěvníky, začal způsobovat destrukci malbám, proto byla jeskyně r. 1963 uzavřena. Byla však později otevřena její replika.

las2  las

las3  las4


Chauvet - jeskynně v jižní Francii, obsahuje první známe jeskynní malby, objevena r. 1994

cha




- teriantropní motiv - malby, které jsou napůl lidské a napůl zvířecí

Les Trois Fréres - jeskyně ve Franci, 13.000 BC, byly zde objeveny ojedinělé malby z období magdalénienu, jež měly pravděpodobně kultovní fukci.

triantip





Zdroje:

Přednášky

www.wikipedie.org

Prehistorica IX: Nástin evropského pravěku.

Sklenář, K.: Památky pravěku na území ČSSR.

Podborský, V.: Dějiny pravěku a rané doby dějinné.







Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.1 (10x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 4. Mladý paleolit jiří jakubál 11. 07. 2012 - 20:29
RE: 4. Mladý paleolit jiří jakubál 11. 07. 2012 - 20:34
RE: 4. Mladý paleolit jiří jakubál 12. 07. 2012 - 11:11