3. Starý Paleolit

27. listopad 2010 | 11.43 | | autor: lucie

PALEOLIT

- počátek dějin lidstav zahajuje starší doba kamenná = paleolit - palaios = starý, lithos = kámen

- začíná tehdy, kdy se záměrně opracovávají kamenné valouny, aby se z nich vytvořili primitivní pracovní nástroje a končí s poslední dobou ledovou, kdy na něj navazuje mezolit, který se odlišuje adaptací člověka na klimatické podmínky v podstatě současného rázu

- nejstarší suroviny - dřebo, kámen a kost / dominantní postavení má však kámen / v mezolitu lidé zhotovují nástroje zásadně tříštěním, přitloukáním a štípáním / teprve v mladší době kamenné začali vyrábět artefatky broušené a  vrtané

- vývoj paleolitu trval asi 2,5 - 3 miliony let / nejhlubší data pro začátek paleolitu jsou dosud známá z Afriky, příp. z Asie / středoevropský nejstarší paleolit je starý necelý 1 milion let

- výzkumy - J. Petrbok (jeskyně), K. Žebera, F. Prošek, M. Mazálek (původně právník)

- současní badatelé - Čechy: Vencl, Fridrich, Šída / Morava: Svoboda, Oliva, Neruda, Škrdla

- geologicky spadá do pleistocénu

- základem hospodářství je celý paleolit a mezolit lov zvěře, rybolov a sběr přírodních živin - jedná se  o přisvojovací (nepdroduktivní) způsob života

- charakteristický je pohyblivý způsob života a neexistence trvalých sídlišť

- v nejstarším a středním paleolitu - tlupa / od středního paleolitu se vytvářeli již rody / velikost prvotních tlup asi 25-30 lidí

- brzy vznikala prvá lidská obydlí - šlo o stanové přístřešky, popř.

chýše lehčí konstrukce, při jejichž stavě se uplatnil nejrůznější materiál

využívali také jeskyně a sklaní převisy

Vývoj přírodně náboženských představ

- počátky již ve starém paleolitu, průkazněji pak e středním

- prvotní náboženství – těžké postavení člověka v přírodě, které si nedovede vysvětlit přírodní síly (hrom, blesk..) – jedná se o reflex vnějšího světa v lidském vědomá

- dynamismus– víra, že svět i živit ovlivňují mocné nadpřirozené síly

- aby to člověk ovlivnil uchyluje se k magii (kouzla) – šaman

- velmi záhy se v paleolitu objevuje totemismus – uctívání mystického (ne lidského) předka, od něhož určitý rod odvozoval svůj původ,  a kult mrtvých (předků)

- animismus– víra v existenci nehmotné duše

- teismus – víra v boha či v bohy (monoteismus, polyteismus)

Estetická kultura paleolitu

- výtvarné umění, hudební, slovesná, pohybová kultura a obřadnictví

- výtvarné umění – již v mladém paleolitu vysoká úroveň – kresby, rytiny (hlavně z jeskyně v jižní Francii a SZ Španělska, jeskyně Altamira, Lascaux, Niaux..)

- malby na stěnách a stropech jsou obvykle umístěny hluboko v podzemních "salonech" , na těžko přístupných místech (museli zde pracovat při umělém osvětlení – "lampičky" – kameny s miskovitou prohlubní, které se plnily zvířecím tukem

- nástěnní malby jsou ojediněle doloženy i v Itálii a na Balkáně, také jeskyně v ČR objev uhlové kresby kozoroha nebo kozla v jeskyni Býčí skála v Moravském kraus

- paleolitické malby zachycují většinou lovnou zvěr, často i se smrtícími zásahy (štíty, kopí) nebo s loveckým zařízením (pasti)

- objevují se i ležící bizoni, mamuti, koně, aj.

- kresby lidí jsou vzácné

- skalní kresby a rytiny – zachyceno zejména v tzv. levantském umění východního Španělska

-drobná plastika a řezba – vyskytují se v celém paleolitickém světě, figurka muže z Brna je v pleistocénním umění unikátem, zvířecí sošky (mamut, koně, medvědy, lvy..)

Muzika

- vlastním projevům muziky přecházela nejrůznější zvuková činnost jako lovecká signalizace, dupání, tleskání, bubnování 

- používalo se – mušle, kost, kámen, tyč, blána

- ke vzniku vlastního muzického umění dochází až v souvislosti s objevem tónových nástrojů, pomocí nichž jsou produkovány sociálně sdělné a estetické zvuky

Nejstarší a starý paleolit

- nejstarší spadá do starého pleistocénu - znám především z východní Afriky

- tvůrcem byl Homo Habilis, později Homo Erectus

 kamenné primitivní nástroje

- starý paleolit - známá prvá lidská obydlí pod širým nebem i v jeskynních (nejstarší dosud známý objekt z ČR z Bečova / chyýše s ohništěm na lokalitě Terra Amata u Nice)

- dle kamenných nástrojů - valounová industrie s úštěpky (Přezletice)

- kamenná štípaná industrie - artefakty vyrobené z kamene technikou štípání (otloukání), případně i dále opracované jemnější technikou (retuší)

1. jádro - od něhož se odštěpují = 2. úštěpky. Jádro i úštěpky můžou být jak cílovým výrobkem, tak i polotovarem pro  další výrobu = 3 nástrojů prostřednictvím další úpravy polotovaru . Při úpravě jádra i polotovaru vzniká = 4. odpad, zpravidla ddále nepoužívaný.

- valounová industrie -  nejstarší kamenné nástroje z počátku paleolitu (Afrika, Evropa), vyrobené hrubým opracováním valounů, např. křemene - vyrábené několika údery kamene o kámen a přitlučené tak do jednoduchého ostří (Praha-Sedlec, Mlazice)

- nejnovější výzkumy v Africe posunují hranici vzniku lidské kultury do dobyy před více než 2 miliony lety

- nález zlomkz zubv Přezleticích je dosud jediným naším přímým pozůstatkem člověka ze staršího palolitu

- doklady způsobu osídlení skoro žádné - výzkumy poskytují málo údajů - u velkých řek, ale i v jeskyních / Suchdol, Čakovice

- Přezletice - zbytky chat oválného půdorysu o rozměrehc max 4x3m, před vchodem nevelké ohniště, Stránská skála - jeskyně, doklady ohně, pod ní doklady osídlení, Bečov - základní tábor u řeky

- nejstarší doklady užívání ohně - z Afriky, před 1,4 miliony let

Nálezy z nejstaršího paleolitu

- Kapa Gona (Etiopie) - 2,7 - 2,4 milion let, valounové nástroje, sekáče

- Acheuléen = technologický komplex starého až sředního paleolitu rozšířený ve velké části tehdy obyvatelného světa, nálezy z Afriky, poslední acheulská industrie je stará asi 100.000 let, je spojována s Homo erectem a Homo sapiens, název ze jména Saint-Acheul ( S Francie), zahrnuje především pěstní klín, ale i sekáče, drasadla a zoubkové nástroje, na konci ascheuléenu se rozšířila levalloiská technika(= způsob výroby kamenné štípané industrie - princip spočíval v plošné úpravě jádra

- na území Čech nejvyýznamnější lokality s acheuléénskou industrií - Písečný vrh u Bečova, Přezletice

- Schöningen - cca 400.000, 90% lov koní, nejstarší oštěpy

- Bilzingleben - cca 400.000, nález lidské lebky

- Přezletice - nálezy jednoduchých pěstních klínů, stopy obydlí 4x3m - základový vál z hlíny, kamene a kostí - Buližníková industrie

Střední paleolit

- střední a mladší pleistovén

- Homo sapiens, zvláště neandrtálský člověk

- osidlování jeskyň (v ČR - Šipka, Kůlna na Moravském krasu), častěji se objevují půdorysy obydlí a tábořiště lovců s patrnou specializací lovu

- od  starého není oddělen žádnou ostrou hranicí - vývoj pokračoval pozvolna

- lidé zdokonalovali své kamenné nástroje a způsob lovu

- první hroby - u nás zatím nenalezené - dokládajá tvorbu představ o posmrtném životě

- pozůstatky neandrtálců - z Gánovce, jeskyně Šipka, Švédův stůl a Kůlna

- hmotná kultura označovaná názvemmousterién = kamenné industrie sředního paleolitu rozšířená v Evropě, Předním Východě a S Africe. Nejstarší Mousterién na Moravě začal před 220.000 lety a skončil před 40.000 lety. Název podle likality La Moustier ve Francii. Je spojován s archaiskými sapinety Homo sapiens, později klasickými neandrtálci. Typické tavry - drasadla, škrabadla, rydla, pěstní klíny. V Evropě se rozlišují lokální variace této industrie typ Rheindahlen, typ Ehringsdorf, typ Bečov / dnes pod tímto názvem chápeme soubor různcýh kulturních skupin

Sídelní způsob

- příliš se nelišil od starého paleolitu

- slabě doloženo osídlení jeskyň, často osidlované plošiny nad řekami v různých vzdálenostech od nich ( Sedlec, Karlštenj), ojedinělě pak osídlení vysoko a daleko od řek (Putim) - svědčí o ovládnutí širokého prostodu krajiny české kotliny

- v mladším stupni středního P se osidlování radikální mění - vyrazně osidlovány jeskyně nebo převisy (Sloupová jeskyně) - tentro trend je obecná v celé střední Evropě

- doklady v obytných stavbách mimo jeskyně nemáme

- plně se prosazuje levalloiská kultura- nástroje vyráběné z předem připraveného jádra

- vzniká umění a primitivní formy náboženství - existují náznaky rituálního pohřbívání některých členů komunit

Kultury

- taubachien (předposlední interglaciál), moustérien (časný glaciál), micoquien (časný glaciál)

- taubachien - ve střední Evropě, nálezy v jeskyni Kůlna a v Předmostí - středoevropská industrie středního paleolitu datovaná mezi 130.000 - 80.000 lety. Industrie využívající nejbližsích surovin (oblázků), převážně drasadla, vruby a zoubkové nástroje

- micoquien - kamenná štípaná industrie středního P, oblast výskytu se váže na krasové oblasti, název od lokality La Micoque ve Francii. Typické plošně obousranné opracování nástrojů (klínové nože), nejčastěji tvar drasadla. Chybí levalloiská technika. Jeskyně Kůlna, Pekárna a Tmaň

- rituální pohřby lidí s milodary a doklady piety (květinové dary)


Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře