Nejbohatší pohřební místa

23. listopad 2010 | 22.59 | | autor: lucie
› 

10 Nejbohatších pohřebních míst


Petra Soukupová (17. 11. 2006)

O životě našich dávných předků nejlépe vypovídají nálezy hrobů a hrobek. Odhalují nejen tajemství o pohřebních zvyklostech, ale z uložených předmětů se archeologové mohou dozvědět i velmi podstatné věci o způsobu života před mnoha tisíci lety.

Nebožtíci, pro které se kdysi budovaly hrobky, pravděpodobně nikdy nestáli o to, aby je někdo z místa posledního odpočinku vytahoval, ukazoval turistům a ozařovat rentgenovými paprsky. Přesto leckdy tímto způsobem posloužili  dnešním historikům více, než všechny jejich skutky za života.

10. Hrobka obřích lvů
Objevena: 2006, Itálie

Letos v květnu zavedl vykradač hrobek italskou policii na kopec, který leží severním směrem od Říma. Pod jeho povrchem se skrývalo místo posledního odpočinku prince z etruské civilizace, kterého tu jeho lid pohřbil přibližně před 2700 lety.
Policisté tu nalezli meč, několik řeckých váz a dvoukolý bronzový vůz. Stěny hrobky zdobí jedny z nejstarších fresek v Evropě a zobrazují ptáky a obří lvy. Archeologové se však nemohou shodnout, jestli se opravdu jedná o lvy, nebo o koně či jeleny. Ještě před policisty tu bohužel etruské umění obdivovalo několik vykradačů, takže z pokladů toho mnoho nezbylo.

9. Pompeje
Objeveny: 1599, Itálie
Celé starověké město Pompeje se stalo jedním velkým hrobem pro více než 2000 tehdejších obyvatel poté, co roku 79 vybuchla blízká sopka Vesuv a město zasypala 7 m vysokou vrstvou popela a sutě. Zakonzervoval tak dění z jediného okamžiku na mnoho dalších století.
Více než 1600 let zůstaly trosky ukryty lidskému zraku, aby je roku 1599 mohl objevit architekt Domenico Fonatana, který zde kopal kanál pro odklonění řeky Sarno. Archeologické vykopávky však začaly až o 150 let později, kdy byl objeven první důkaz, že jde skutečně o Pompeje. Byl jím císařský výnos týkající se pozemků města.

8.

Hrobka paní Dai
Objevena: 1971, Čína

Na počátku 70. let byla odkryta hrobka Xin Zhui, markýzy z Dai, pocházející z dynastie Han. Paní Dai byla pohřbena přibližně před 2100 lety s patřičnou pompou. Do hrobu si s sebou vzala kompletní výbavu předmětů denní potřeby, od oblečení až po nábytek, ale i luxusní výrobky, například hudební nástroje, hedvábné tkaniny, šperky a pro orient typické lakové předměty.
V překvapivě dobrém stavu se byla nalezena i samotná mumie paní Dai. Zachovaly se všechny měkké tkáně těla včetně ušních bubínků a dokonce papil na konečcích prstů. Hrobka se pro historiky stala komplexním zdrojem informací o způsobu života ve starověké Číně.

7. Alpský pastevec Őtzi
Objeven: 1991, Alpy
Őtzi byl pastevec doby bronzové, který před 5000 lety nalezl smrt na ledovci. Led sice dokonale zakonzervoval jeho tělo, na druhou stranu je tlak těžké masy částečně deformoval. Mumii spolu s několika nástroji nalezli němečtí turisté v roce 1991 poblíž italsko-rakouských hranic. Őtzi byl 160 cm vysoký, 40-50 let starý a jako poslední jídlo svého života si dopřál maso z vysoké zvěře s obilím a ovocem. Vzhledem k tomu, že byl nalezen s hrotem šípu zabodnutým v rameni, se šrámy a modřinami na rukou a se stopami krve dalších 4 lidí, se vědci přiklánějí k názoru, že zahynul násilnou smrtí. Mumie se navíc zdá být prokletou, zahynulo již osm lidí, kteří byli nějakým způsobem spojení s jejím objevem. Ötzi dnes leží v muzeu v italském Bolzanu.

6. Pohřebiště Sutton Hoo
Objeveno: 17. století Anglie

Sutton Hoo je královské pohřebiště ze 7. století. Poprvé bylo odkryto v 17. století, v roce 1939 zde archeologové objevili anglosaskou pohřební "longship",  otevřený typ lodi s vesly a čtvercovou plachtou, který sloužil zejména k přepravě válečníků. Byla 27 m dlouhá a 4,2 m široká a sloužila jako hrobka.
V pohřební komoře uprostřed plavidla bylo nalezeno mnoho cenností z majetku jednoho z nejstarších anglických králů Raedwalda. Vinou kyselé půdy se však z lodi zachovaly jen kovové nýty a po přítomnosti těla zbylo jen několik stop. Bronzové předměty z ostatních částí naleziště jsou vystaveny v londýnském muzeu.

5. Kapucínské katakomby v Palermu
Objeveno: 1599, Sicílie

V roce 1599 zjistili kapucínští mniši z italského Palerma, že katakomby pod jejich klášterem poskytují perfektní podmínky pro mumifikaci těl. Proto zde začali uchovávat mumie pro další generace. Za 300 let se tu nashromáždily stovky výborně zachovalých těl.
Jako poslední tu bylo v roce 1920 uloženo tělo dvouleté holčičky, které je dodnes v perfektním stavu a patří mezi nejznámější exponáty katakomb.

4. Tetovaná peruánská válečnice
Objevena: 2005, Peru

Na archeologickém nalezišti El Brujo na severu Peru byla v roce 2005 objevena ženská mumie s bohatým tetováním. Byla pohřbena kolem roku 490 s množstvím rituálních předmětů. Vedle šperků a zbraní, zde byly nalezeny i pozůstatky obětované dívky. Jednalo se královnu válečnického kmene.
Historikové nález označují za nejlépe zachovalé tělo příslušníka předkolumbijské civilizace Moche, která Peru ovládala prvních 700 let našeho letopočtu.

3. Tutanchamon
Objeven: 1922, Egypt

V roce 1922 byla v Údolí králů objevena hrobka faraóna Tutanchamona, který sice pro historiky nejdůležitější egyptský nález nepředstavoval, ale hned z několika důvodů se stal jedním z nejslavnějších. Archeologové totiž v jeho případě poprvé v historii narazili na hrobku ještě před vykradači hrobů. Díky tomu se uvnitř nalezlo množství vzácných artefaktů, z nichž nejproslulejší je zřejmě pohřební maska z ryzího zlata, v současnosti vystavená v káhirském muzeu.
Dalším důvodem popularity hrobky je údajná kletba, která má postihnout každého, kdo naruší její klid. Pověst o ní se rozšířila ve 20. letech jako vysvětlení smrti několika archeologů, kteří se podíleli na odkrytí hrobky. Později se přišlo na to, že příčinou úmrtí byla nebezpečná plíseň.

2. Hrobka královny Nefertari
Objevena: 1904, Egypt
Její jméno v překladu znamená "nejkrásnější ze všech" a za svou hlavní manželku si ji vybral jeden z nejvýznamnějších egyptských faraónů, Ramses II. Kromě vybudování malého chrámu Abú Simbelu prokázal svou náklonnost k Nefertari i nejkrásnější hrobkou z celého Údolí královen.
Stěny jejích tří komor pokrývají texty z posvátných knih a nástěnné malby zobrazující Nefertarinu pouť na onen svět. Vykradači hrobek se bohužel postarali o zmizení mumie i většiny cenností.

1. Terakotová armáda císaře Čchina
Objevena: 1974, Čína
Město Xi'an se před 2200 lety stalo sídlem prvního čínského císaře Čchin Š' chuang-ti, který sjednotil několik soupeřících království a po němž je pojmenována celá Čína. Za své vlády zavedl jednotný systém měr i jednotnou měnu, vybudoval souvislý systém cest a propojil jednotlivé úseky obranných hradeb do Velké čínské zdi.
Se stejnou velkorysostí, s jakou budoval svou říši, přistoupil i k zajištění vlastní nesmrtelnosti. Jeho hrobka měla podle historických záznamů základnu o rozměrech 485x515 m (35 fotbalových hřišť) a byla 115 m vysoká. Hrobku císaře později překryla mohyla, která časem splynula s okolní krajinou.
První hliněnou sochu válečníka na koni v životní velikosti nalezl na počátku 20. století zdejší rolník, který zde kopal studnu. Z pověrčivosti ji však raději opět zakopal, a tak k dalším objevům došlo až v 70. letech.
Archeologové tu nalezli kolem 8000 soch válečníků a 600 soch koní z terakoty a 125 dřevěných vozů. Vše v životní velikosti. Nejedná se přitom o nějakou jednolitou masu, ale každá z postav  má své individuální rysy. Historici předpokládají, že minimálně důstojníci byli ztvárněni podle skutečných osob.
Na armádě soch pracovalo 700 000 dělníků a řemeslníků po dobu 30 let. Mnohým z nich přitom nebyl nikdy povolen výstup z pohřebiště, aby místo uložení pokladu nemohli nikomu prozradit. Samotnou císařovu hrobku se zatím odkrýt nepodařilo.









Zdroj: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006111713

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře