Borkovský, I.: Pražský hrad

13. červen 2011 | 15.59 | | autor: lucie

BORKOVSKÝ, I.: PRAŽSKÝ HRAD

-         kronikář Kosmas srovnával výběžek hradčanského ostrohu s podobou delfína nebo mořského vepře

-         tisy byly před tisíci lety velmi hojné na skalnatých místech Vltavy i Berounky a tisový strom, který dnes roste v Rajské zahradě na Valech a jehož obvod kmene měří ve výšce 35cm nad zemí 245cm je starý 400 let

Osídlení Hradčan a jejich okolí v době předslvanské

-         od pravěku byl pro osídlení vyhledáván levý břeh Vltavy, méně území pravého břehu, které bylo do pozdního středověku často zaplavováno

-         blízké okolí hradního návrší bylo osídleno již od mladší doby kamenné a nositelé různých pravěkých kultur měli svá sídla v těsném jeho sousedství nebo v nedalekém jeho okolí

-         ze starší doby kamenné (paleolitu) z blízkého okolí Pražského hradu nejsou zatím žádné doklady, nejbližší naleziště z této doby jsou až  z cihelny v Liboci a z Jenerálky

-         stopy člověka starší doby kamenné byly zajištěny v cihelně na Julisce v Dejvicích

-         poměrně husté osídlení  a jeho vzestup během kulturních období na pražském území začíná vývojem kultur v mladší době kamenné (neolitu)

-         osada zemědělců mladší doby kamenné byla objevena v Libni, významná jsou naleziště na Palmovce

-         nálezy ze Šárky a Bubenče s malovanými nádobami nejmladší volutové keramiky – šáreckého typu – a pak pohřebiště se starou vypíchanou keramikou v ulici Albánské v Dejvicích

-         několik únětických hrobů bylo objeveno na Smíchově, zvláště zajímavá kostra, jejíž lebka měla dvakrát provedenou zahojenou trepanaci

-         nálezy únětické kultury jsou v poslední době známy ze Šárky

-         osídlení z nejmladší doby  bronzové (knovízská kultura) na levém břehu Vltavy v širším okolí Pražského hradu bylo tak husté, že někteří badatelé vyslovili dokonce názor, že Praha začíná vlastně již v tomto období

-         knovízská sídliště – v širokém okruhu od Malé Strany, okolo Petřína přes Strahov, na Letnou a do Holešovic

-         knovízský hrob byl odkryt ve Veleslavínské

-         další nálezy patří době železné, kdy člověk se znalostí nového kovu začíná tvořit nové civilizační období

-         pozdně halštatské osídlení bylo doloženo na hradištích Zámka, Podhoří, Šárka, Hostivař aj.

-         laténská kultura – na našem území od 4.st. př.n.l. se setkáváme s památkami po Keltech, prvních historicky ověřených obyvatelích na českém území, jejichž etnická příslušnost je bezpečně známá, bylo osídleno také širší okolí Pražského hradu

-         menší keltská pohřebiště – ve Veleslavíně, v Podbabě, v Bubenči

-         v roce 1950 byla v Bubenči zkoumaná pec na vyplavání keramiky

-         proti vltavskému proudu bylo keltské pohřebiště na Slupi

-         jedna z germánských osad,začínající již ve starší době římského císařství a zasahující až do 4.st., rozkládala se přímo pod Hradem, na Malostranském náměstí, železářské pece z té doby byly zajištěny výše po svahu, v blízkosti dnešní nemocnice (u Milosrdných sester)

Na prahu českých dějin

-         od 5.st. se v pražské kotlině objevují Slované, jejich stopy zachycujeme v žárových pohřebištích, zároveň keramika stejného druhu se objevuje na sídlištích – nádoby z těchto hrobů a sídlišť jsou velmi prostě, zpočátku nezdobených tvarů, které byly později nazvány pražským typem

-         tato keramika  ovšem není vlastní jen pro pražskou oblast – bylo objevena i v žárových hrobech např. u samotného Olympu v Řecku

-         na západě u Polabských Slovanů, stanoví svým výskytem nejzápadnější hranici starého slovanského osídlení

-         pražský typ také na českém území – Březnice u Loun

-         keramika pražského typu poměrně hojně objevována v okolí hradního ostrohu – náhodně objevována

-         první Slované své mrtvéé spalovali a spálené kosti vkládali do popelnic spolu se zbytky spálených kostěných hřebenů

-         na sídlišti ve Veleslavíně byla nalezena železná šipka a nůž

-         první Slované se zabývali též zemědělstvím – zlomky pražnic na obilí

-         na keramice pražskou typu na území Prahy lze pozorovat vývoj – nádoby dostávají na horní části vlnici, technika výroby se zdokonaluje použitím hrnčířského kruhu

-         v blízkém okolí Pražského hradu je pohřebiště z 9.st.

-         pod nádvořím Černínského paláce bylo objeveno 850 celých koster

-         plocha hřbitova, položena při hlavní cestě na Pražský hrad od západu, byla opředena zkazkami, které byly živé ještě v 18.st., podle pověsti stál zde kostel sv. Matouše vystavěný prý knížetem Vratislavem, v němž prý byla přes noc uložena rakev s tělem sv. Ludmily, které převážel kníže Václav z Tetína na Pražský hrad, a zde podle báje se také propadl dovoz kněžny Drahomíry. Pomníček znázorňující tuto událost byl zde ještě v 18.st.

-         předchůdcem Pražského hradu jako přemyslovské sídlo byl Levý Hradec, ustoupil pak v posledním desetiletí 9.st. nově založenému Pražskému hradu

-         vznik Vyšehradu jako hradiště, pravděpodobně v 1. pol. 10.st., byl nutností a souvisel s ochranou pravého břehu Vltavy

-         Pražský hrad se stává záštitou osad ve středu země, chránil komunikace a také vodní vltavskou cestu

-         vybudování strážního hradiště – Vyšehradu – založený na skále nad Vltavou, jižně od Pražského hradu, neví se, kdy přesně  byl Vyšehrad vystavěn, zmínka o něm je teprve v .pol. 10.st.

-         Kosmas pravý, že Vyšehrad, který se dříve nazýval Chrasten, vznikl mnohem později než Pražský hrad

-         ve 2.pol. 10. st. písemné zprávy mluví o Vyšehradě jako o knížecím hradě a v tu  dobu již na Vyšehradě také pracuje mincovna

-         v roce 1004 je Pražský hrad obsazen polským králem Boleslavem Chrabrým, Vyšehrad však zůstával věren knížeti Jaromírovi, na Vyšehradě zvonily v kostele zvony na smluvené znamení útoku českých vojsk proti Polákům, tato zpráva dosvědčuje, že na samém začátku 11.st. stál na Vyšehradě kostel

-         Vyšehrad na krátký čas soupeřil s Pražským hradem jako knížecí sídlo za knížete a prvního krále Vratislava, který natrvalo opustil Pražský hrad a odešel na Vyšehrad

-         z doby knížete Vratislava je zachován proslulý vyšehradský korunovační kodex

-         posledním knížetem, který sídlil na Vyšehradě byl Soběslav I., jeho nástupce, kníže Vladislav, se již vrátil na Pražský hrad

-         na Vyšehradu bylo odkryto na ostrohu vyšehradské skály nad Vltavou výšinné sídliště z doby neolitické

-         pod Vyšehradem podél pravého toku Vltavy byly objeveny hutě na tavení a zpracování kovu a jejich řemeslné využití

Přemyslovský hrad Praha

-         v první staroslověnské legendě a v legendě Kristiánově je uchována zpráva, že kníže Bořivoj založil na Pražském hradě druhý kostel na českém území zasvěcený P. Marii

-         na západní straně sahalo hradiště patrně k přirozené rokli, procházející napříč návrším od Jeleního příkopu arcibiskupskou zahradou a  přes Hradčanské náměstí, této rokle bylo nepochybně použito jako příkopu již v nejstarších dobách. Plocha návrší vymezená opevněním nezměnila svoji délku od konce 9.st. po celé tisíciletí až do dnešní doby

-         trvalo však 40 let než archeologický výzkum na Pražském hradě došel k poznání, že plocha hradiště měla již původně tři části

-         poslední fáze starého roštového opevnění z 10.st. s kamenným, nasucho stavěným lícem, zanikla požárem

-         tento v podstatě ještě pravěký způsob opevnění nebyl již obnoven a na jeho místě vidíme novou opukovou hradbu starobylého provedení, zděnou na maltu

-         11.st. došlo k požáru za útoku císaře Jindřicha III. na český stát – v roce 1040 utrpěl krutou porážku od knížete Břetislava

-         na Pražském hradě nejspíš tehdy bylo opevnění a možná i ostatky stavby spáleny a pohřbeny, i když zpráva o tom ani u Kosmy a ani u tehdejších německých kronikářů se nevyskytuje

-         válečné události byli příčinnou vybudování nové mohutné  zděné hradební zdi

-         Břetislavova hradba měla na výšku 590cm a ukončovala ji vodorovná plocha vyrovnaná maltou vyhlazeného povrchu, široká okolo 2m

-         opukové kameny z nichž byl hradba vybudována, měly otloukaný povrch, malta ve spárách mezi nimi byla vyhřezlá

-         k hradbě patřili také věže, které daly základ pozdějším mohutnějším věžím

-         v zásypu studně byl nalezen pohár s arabským nápisem, snad to byl dar neznámého arabského panovníka českému králi, pravděpodobně Přemyslu Otakaru I., pohár byl zařazen do doby mezi r. 1200 až 1250

-         k velkým stavebním úpravám došlo na PH za vlády Přemysla Otakara II., jednoho z největších přemyslovských panovníků

-         PO II. obnovil na západní straně Hradu starý příkop a vyhloubil další ostroh napříč od Brusnice novým hlubokým příkopem

-         dnešní obraná zeď je ve své spodní části původní hradební zdí Přemysla Otakara II.

-         v pražské kotlině, výhodně položené ve středu Čech, sbíraly se od pravěku četné cesty, které jako hlavní tepny spojovaly území blízká i vzdálenější

-         Kristián ve své legendě popisuje převoz těla knížete Václava na Pražský hrad přes most na Vltavě.

-         polohu tohoto dřevěného mostu – předchůdce kamenného mostu Juditina – nelze přesně určit

-         hlavní brána pražského hradiště nebyla v jeho čele, ale podle tehdejšího zvyku stála v rohu, a to u severozápadního křídla Hradu u zahrady dnešního arcibiskupského paláce

Paláce a sruby

Knížecí palác

-         na západní straně hradiště stál nejstarší kostel zasvěcený P. Marii, vystavěný knížetem Bořivojem

-         kostel byl vystavěn dříve než samo hradiště

-         v legendě Crescente fide a pol. 10.st. je zmínka o knížeti Václavovi , který jednoho dne vystoupil do hořejší části paláce a vyhlédnuv z okna, řekl jednomu členu své družiny: Zdá se mi, že tento dům staršího kněze Pavla je opuštěný.

Dům biskupů a kapitulní budova svatovítská

-         nynější kulturní dům byl původně sídlem pražských biskupů

-         dnešní barokní úpravu dostal dům v 2.pol. 17.st. spolu se sochou sv. Václava od J. Bendla z r. 1667

-         v barokní době byla kaple přestavěna a nejspíš nově zasvěcena sv. Mořici

Obytné stavby

-         obytné srubové příbytky z 9.st. byly soustředěny na několika místech uvnitř Pražského hradu

-         byla to obytná stavení lidí, kteří na knížecím sídle vykonávali práce potřebné pro udržování knížecího hradiště

-         půdorysy budov bylo možno rekonstruovat, měly dvě místnosti předělené dřevěnou přepážkou anebo předsíň, v níž bylo chováno domácí zvířectvo

Kostely na Pražském hradě

-         od svých nejstarších počátků je PH úzce spjat s křesťanským náboženstvím , jehož  nejvýraznějšími projevy jsou kostely

-         kostel byl majetkem knížete, který jej vybudoval, a kněží tohoto kostela byli do určité míry považováni za jeho služebníky

Kostel P. Marie

-         byl druhým  kostelem na českém území

-         založil jej kníže Bořivoj, první historicky známý křesťanský kníže

-         kostel byl založen na místě předkřesťanského kultovního místa, jehož jižní vyvýšená část se pravděpodobně jmenovala Žiži a zaujímala nejvyšší bod ostrohu v místech pozdějšího  biskupského paláce (dnešní kulturní dům)

-         kostel byl vystavěn dříve než bylo založeno knížecí sídlo na hradčanském ostrohu

-         poloha kostela byla hledána na osmi místech Pražského hradu – byly to jen hypotézy a domněnky

-         původní kostel Bořivojův byl zbořen místy až k základům zároveň s vrchními částmi vystavěné hrobky

-         na základech zbořeného Bořivojova kostela syn jeho Spytihněv postavil kostel se zaoblenou apsidou

Kostel a první ženský klášter sv. Jiří

-         Jiřský kostel založil kníže Vratislav kolem roku 920

-         byl vystavěn na úzkém břidlicovém hřbetu

-         o založení prvního ženského kostela v Čechách při kostele jiřském a i založení biskupství při kostele sv. Víta a Václava přinesla osobní list papeže Jana XIII., psaný knížeti Boleslavu II.

Kostel sv. Bartoloměje

-         v roce 1920 byly objeveny na východním konci III. nádvoří část základů kostela

-         dobře zachované základové zdivo i s chodbou, přizděnou na severní straně kostela a stavěnou pokročilejší románskou technikou, byly odkryty v roce 1925

-         uvnitř chodby, těsně u východní zdi bývalé rampy, bylo objeveno 13 pohřbů

-         kostel byl vybudován snad ke konci 11.st.

Kostel všech svatých

-         v místech, kde byl založen kostel, byla v 10.-11.st. na svahu pěstována vinná réva

-         dosud se soudilo, že byl založen za Přemysla O. II., v roce 1263

-         vysvěcen byl již v únoru 1264 a sloužil zemskému soudnictví ke skládání přísah

-         nynější vzhled dostal kostel po obnově uskutečněné Alžbětou, královnou francouzskou

-         kostel Všech svatých byl ve 12.st. součástí knížecího paláce a je možné, že kaple má svůj původ již v paláci knížete Břetislava v druhé polovině 11.st.

Kaple sv. Jana Křtitele

-         stál na Pražském hradě v areálu jiřského kláštera, který měl svého kaplana

-         podle topografických údajů z druhé pol. 16.st. stála kaple v Jiřské ulici, v místech dnešního domu čp. 9, a zasahovala k domu č. 10 u jehož západního konce byla příčná ulička

-         poslední zpráva o kostele sv. Jana Křtitele je z roku 1624

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře