Islám

17. listopad 2010 | 22.32 | | autor: lucie
› 

Vznik islámu a říše kalífů

korán

Arabská společnost

- Arabský poloostrov – žijí zde kočovníci (beduíni) – v čele jednotlivých kmenů stáli šajchové a rada starších, fungovalo pravidlo zvykového práva a polyteismus

- to, co Araby spojovalo bylo náboženství – ze svatyní nabyl na významu hlavně hedžaský (západoarabský) chrám nad posvátným černým kamenem, zvaný Kaaba

- vzhledem k četným poutím se tam vyvinulo město Mekka, které brzy získalo pověst náboženského centra

- pronikání vlivu křesťanského a židovského vytvářelo prostor pro vznik nového monoteistického náboženství

Vznik islámu

- původní výraz znamená "podřízení se"

- obchodním i náboženským centrem byla Mekka (J část poloostrova)

- v 6.

století byla obchodní cesta ohrožována Íránci a Etiopy, to způsobilo pokles obchodu a hlubokou krizi

- bylo nutné sjednotit arabské kmeny, nejlepším prostředkem bylo nové náboženství – islám, které vymyslel Mohamed

- islám spojuje prvky judaismu, křesťanství a starých arabských náboženství

- jediným bohem je všemohoucí, přísný a krutý Alláh

- islám je založen na strachu ze spravedlivého přísného soudce ne na lásce k odpouštějícímu bohu

- osudy lidí jsou řízeny, muslimové mají právo na svatou válku proti nevěřícím

- Mohamed se prohlásil za Alláhova posla, proroka a prvního hlasatele jeho vůle

- posvátnou knihou je korán – soubor Mohamedových výroků, učení a kázání, sepsaný až po Mohamedově smrti

- vedle Koránu existuje i sunna z přelomu 7. a 8. století, která obsahuje řeči a činy Mohameda a jeho nástupců, legendy a historické údaje o vývoji islámu

Počátky jednotného státu

- proti Mohamedovi se začala formovat opozice – Mohamed tak utekl r. 622 z Mekky do Medíny = tzv. hidžra (vystěhování) – znamená počátek arabského letopočtu

- v Medíně vznikla první muslimská obec a její hlavou se stal Mohamed, stal se i svědeckým vládcem a vrátil se r. 630  do Mekky, která se stala hlavním městem sjednoceného arabského státu (kalifátu)

- Mohamedovi nástupci se pak nazývali kalifové

- Abů Bakr – první arabský kalifát, dobyl území v Persii (řiše Sassánovců) a Byzanc

- Omar – podnikl tažení do Egypta, Sýrie, Palestiny a Iráku

Rozklad říše a vláda dynastie Umajjovců

- boje o moc – v bojích zvítězila dynastie Umájjovců (661-749) – ta ovládla Kypr a útočila na Byzanc

- později se vylodili na Pyrenejském poloostrově a útočili na Franckou říši, současně dobyli Indii a část střední Asie

- novým sídlem se stal Damašek a nejvýznamnějším panovníkem byl hned první Umajjovec Mu´ávija I. (661-680)

- v počáteční fázi měli několik úspěchů v Africe, ale nešlo o mohutné vítězství

- přelom 7. a 8. století znamenal novou úspěšnou vlnu jejich výbojů

- zmocnili se byzantské a maurské Afriky, Pyrenejského poloostrova a středoasijského území

- v 1.pol. 8.století období krutých vnitřních rozporů – ty vedly r. 750 k pádu dynastie Umajjovců, k vyvraždění většiny mužských členů tohoto rodu a k nástupu nové dynastie Abbásovců – centrum říše bylo přesunuto do Bagdádu

umaj

Říše Umájjovců za jejich největšího rozmachu.

Rozklad muslimské říše za Abbásovců

- dynastie vládnoucí v letech 750-1258

- r. 762 přenesli své hlavní město z Damašku do nově založeného Bagdádu

- říše byla rozdělena na provincie v čele s emíry

- největšího rozkvětu dosáhla za vlády Hárána ar-Rašída (786-809), v 9.století se podařilo ovládnout jih Itálie

abbásovic

Říše Abbásovců v jejich největším rozmachu.

- v 9.století začala moc Abbásovců – moc přecházela do rukou místních vládců – r. 929 vznikl Cordóbský kalifát dynastie Umajjovců s centrem v Cordóbě, r. 909 vznikl kalifát v Egyptě – založen byl Fátimovci, kteří neuznávali svrchnost bagdádského kalify, postupně ovládli Sicílii, Sýrii, Palestinu s západní část Arabského poloostrova, r. 969 založili Káhiru

fátimocvi

- Fátimovci - vládli v Egyptě

- v Bagdádu získali posléze rozhodující vliv Bújovci , Abbásovci přežívali do r. 1258 jako náboženští představitelé islámu

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře