Šestá přednáška

4. březen 2011 | 15.26 | | autor: lucie

Doba Halštatská ČR

V Čechách čtyři kultury

- Bylanská kultura – střed, Z

- halštatská mohylová – Z, J

- Platěnická kultura – V, SV

- Bilendorfská kultura – dolní tok Bíliny, severně od hranic

- Horákovská kultura

            - Platěnická – dvě skupiny – Moravská a Slezská

HORÁKOVSKÁ KUTLTURA

- známá od 19st., pojmenována v r.

1941 Jaroslavem Bémem

- spadá do rámce východohalštatského okruhu

- HA B3-C1

- intenzivnější osídlení

- základním pramenem – plochá pohřebiště – Brno-Obřany, Klenotnice (u Mikulova), řada dalších nových lokalit

- C2-D1 – kostrové pohřbívání, pak se vrací kostrové

- kostrové – v poloze na zádech (nejsou pokrčené), bývají bohaté – není to tak vždy

- nekropole – Modřice u Brna – největší pohřebiště – není kompletně zpracované – nalezen bronzový opasek se závěsky

- komorové hroby – západo- a východohalštatské – od C2 – obsahují desítky artefaktů, mužské i ženské v poloze na zádech – Bratčice

- několik případů knížecích mohyl – vykopána už v průběhu 19.st.- Horákov-Hlásnice -vykopána K.J. Maškou, inventář zachován (dvě bronzové talířovité mísy, motiv střídající ptáčci a sluníčka), Kopeček u Šaratic, Brno-Holásky – Červinka, zachována i dokumentace, Morašice – Jiří Říhovský- dobře vykopaná

- mohylníky – kostrové i žárové hroby – v rámci jedné mohyly i smíšené / jak kostrové tak žárové

- řada prozkoumaných, Kuřim u Brna – známá svatyňkou se středovým totemem, Z. Čižmář, oddělené jednotlivé areály (sídlení, výrobní) – strukturovanost

- Těšetice – zkoumal Podborský

- královo pole

- většina v pozdní době HA

- charakteristikou – malba – černá na světlém podkladě – podoba jednoduché geometrické tvary

- tvarově – velké mohutné zásobnice – dvojí účel – uskladnění potravin, účel pohřbu

- jemnější keramika –misky, rytá, grafitová, kónické, zásobnice, rozevřené misky, talíře

- od r. 1872

- nalezeno asi 40 pobitých lidí

- nalezen oltář s odseknutými ženskými pažemi se šperky

- milodary – různé perly, zlaté šperky, bronzové milodary, domácí i import

- nalezen býček – až po pojmenování

- v přírodovědném muzeu ve Vídni

- cysty (vědra), koflíky, spony, jehly, žezlo

- pro V ČR – slezskoplatěnická kultura

- tři regiony - V a SV, střední a V Morava, české Slezsko

- periodizace – čechy – čtyřstupňová – slezskoplatěnicka I.a II. (Ha B3), HA C-D1, pozdní halšatat až Latén  (?)

- Kralice na Hané – nově, lokalita specializovaná na zpracování jantaru

- V Čechy – Slepotice – několik staveb povrchové kůlové konstrukce

- doloženy zemnice

- na Moravě až v pozdní době HA, některé už v HA D1

- Hostýn,Kotouš u Štanberka – dříve

- Zelená hora u Vyškova, Chotěbuz – novější

- V Čechy – některé HA C, většina D – lokalita Topol (zkoumal Vokolek)

- pouze žárový pohřební ritus

- klasické ploché popelnicové hroby

- některé bohaté

- Kostelec nad Orlicí – žlábky kolem hrobů

- Moravičany – největší pohřebiště Lužické kultury u nás – 300 z nich spadá do halštatu – 8 z nich jsou komrové

- Slatinky

- v ČR – Opatovice, Skalice, Kostelec nad Orlicí

- některá nově založená

- výjimečně i knížecí mohyly – nejsou v Poslu, jen středí Morava – královský kopec u Těšetic u Olomouce – bronzová unikátní sekery – import, Náklo nedaleko Olomouce, ve V ČR doklady nejsou- jakási velká mohyla . dosud nezkoumaná

- Násklo – depoty, 8 bronzových nádob  (19.st.),  v cystě uloženy koflíky, náročná technologie koflíků (jakási mřížka)

- vliv Slezského centra malované keramiky

- velké zásobnice – vertikální, více do výšky, jazykovité výstupky

- jemnější tvary – koflíky, šálky,  zdobené více malbou

- geometrické motivy, symbolické výjevy

BILLENDORFSKÁ KULTURA

- na naše území pouze okrajově – pouze drobný zásah

- vzniká v Polsku

-  u nás – Děčínsko a Duchcovsko - předpokládá se samostatná existence

- pozdní doba bronzová, u nás HA B – až do závěru pozdně HA

- u nás hlavním pramenem – hroby – plochá žárová

- keramika – jednoduché tvary – džbánky s vytáhlými uchy, neprojevuje se malovaná nebo bohatě zdobeně rytá

- náleží k okruhu popelnicových polí

- rozšířena v Sasku a Lužici, popřípadě v přilehlém Slezsku

- v Čechách nebylo prozkoumáno jediné samostatné pohřebiště této kultury, sídlištní nálezy lze jen obtížně odlišit od lužických či bylantských

- další nálezy z této kultury, především hrobové - SZ Čechy - od Ústí nad Labem po Chomutov

- známé artefakty této kultury v Čechách reprezentuje především keramika - základní tvary nádoby - amfora, džbáne, mísa, hrnec a koflík, v nejmladší fáze se objevuje i lahvovitá nádoba

            amfora - vysoké odsazení a zúžené hrdlo, s uchy na rozhraní hrdla a těla, vyskytují se i bezuché, bývá nezdobená či zdobená na výduti žlábky nebo důlky

            džbánek - štíhlý nebo baňatý s vysokým hrdlem a uchem, často zdobený vstřícnými šikmými skupinami žlábků

            mísy - plynulá až esovitá profilace, oble zatažený okraj, někdy s lištou pod okrajem, případně s ouškem

            hrnec - nízký, baňatý nebo štíhlý, bezuchý i s uchy

            koflík - převýšené ucho, často zdobený žlábky a vpichy, koflík bezuchá s vysokými hrdly a zataženými okraji

- Bylany u Českého Brodu – pohřebiště – zkoumal J.L. Píč – on sám ji takto nenazýval, nazval až Bém

- její klasifikace Koutecký – cca 60. léta

- nejspíš navazuje na Štítarskou kulturu

- několik typů objektů

- ploché hroby – žárové nebo kostrové

- věnoval se Koutecký – rozdělil na tři skupiny

nejbohatšíkomorové hroby – většinou kostrové – Hradenín- nález koňského postroje, komorové hroby mohou být i výjimečně žárové

- hroby jámové – kostrové nebo žárové, některé mají kamenný zával, opatřený nádobami

- žárové pohřby – několik  málo milodarů – Poláky u Chomutova, Hradenín, Bylany

- charakteristika – malování, není  pouze černé, i červené nebo jiné odstíny

- rytá výzdoba

- použití tuhy

- tvary – podobá se Horákovské

- velké zásobnic – ty nejstarší připomínají Štítarské

- drobnější amforky,  ploché mísy, talíře , hrncovité tvary

- měsícovité idoly

            Nádoby

            - 12 základních typů byzantských nádob

            Amforová zásobnice - štíhlá a vysoké nebo nižší baňatá

            Klasická amfora - nízké hrdlo zúžené, tvar navazuje na štítarské předlohy

            Široká amfora - tvar mezi terinou a amforovitou miskou, široké tělo, baňatá, hrdlo         odsazené

            Terina - baňaté tělo, výduť v horní třetině, hrdlo nízké zúžené, někdy malé ouško na       okraji

            Amforovitá miska - velká baňatá nebo malá nízká

            Talíř a talířovitá miska

            Koflík - esovitý nebo amforovitý, převýšené páskové ucho

            Hrnec - soudkovitý nebo s plastickou páskou

            Situla - kónické tělo pod okrajem zalomené, slabě vyhnutý okraj

            Nádoby na nožce - na duté nožce nebo na třech plných nohách, někdy s uchy

            Zvláštní tvary - amforovité či mísovité nádoby se šikmou kanelurou

- dlouhý bronzový nebo železný meč s jazykovou rukojetí uloženy v dřevěné nebo kožené pochvě

- nákrčník, náramek, nánožník - zastoupeny kruhovými šperky

Západní Čechy

- pozdní doba bronzová – Nynická kultura

- kontinuita vidět především na pohřebištích

- přechodná fáze kostelík – vyjádřena kontinuita – platí jen pro pohřby

- vývoj plynulý

- změna LA A a B

- osídlení oproti bronzu o něco řidší

- pohřebiště – charakteristické budování mohyl – celá řada mohylníků – Hájek u Štáhlav, Újezd u Radnic

- objevují se tu i ploché hroby

- Nynice – 212 pohřbů

- Manětín-Hrádek – jedno z největších pohřebišť – 228 hrobů

- Plzen Radčice – největší Z České, 420

- vlastní halštat - Křimice

Keramika

- kontinuita Nynické kultury

- půlobloučky

- malování málo

- ploché talířovité mísy, případně mísy

            Nádoby

            Amforovité zásobnice s prohnutými nebo kónickým hladkým hrdlem

            Amforovitá zásobnice s prohnutým nebo kónickým žlábkovaným hrdlem

            Amfory

            Hrncovité nádoby

            Menší i větší hrnky

            Situly a situlové nádoby

            Hlubší mísovité nádoby s nízkým kuželovitým hrdlem

            Talíře - s rovnými stěnami nebo se stupňovitě založenými stěnami

            Koflíky

            Trojité nádobky

- dlouhý železný meč opatřen trnem nebo jazykovou rukojetí

- meč z Protivína patří k typu Mindelheim stupně Ha C

- objevují se i dlouhé bronzové meče, obvykle s lichoběžníkovitým ukončením jazykové rukojeti (Dolany)

- osídlení rozšířené

- dostává se i do oblastní před tím neosídlených – českokrumlovsko, Šumava

- střed – osídlení intenzivní

- spousta památek

- žádné pohřebiště

- HA C-D1

- pohřebiště – pouze mohyly – několik desítek, pro pozdní dobu HA jich je více

- mohyly – kruhový až oválný půdorys

- veliké mohyly – průměr 20m – Hvožďany u Bechyně

- Dobřejovice – výzkum 1973

- mohylu u Křepic – J. Michálek

- Radošovice (okr. ČB) – mohyla – doba bronzová – dodatečný pohřeb

- pozdní doba HA

- Hradiště u Písku – HA C

- dvě výjimečné lokality – depot Vráže u Písku (železný srp), Němejice-Burkovák (na mapě jako hora Tábo) – známa od středověku, název od husitů, lokalita označena jako svatyně, keramické plastiky (hvězdičky, zvířátka, kroužky, válečky)

- Nemějice – Hůrka

Sídliště

Jižní Čechy

Zbraně

Halštatská mohylová kultura

Ozdoby a spinadla

- součástí hrobů je dřevěný 4kolový vůz, vyskytuje se zejména v Ha C1b-C2

Zbraně

Keramika

Pohřebiště

Bylanská kultura

KUTLURY V ČECHÁCH

Keramika

Pohřebiště

Hradiště

PLATĚNICKÁ KULTURA

Býčí skála

Keramika

Hradiště

Sídliště

KULTURY NA MORAVĚ

Kultury na Moravě     

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře