Druhá přednáška

4. březen 2011 | 15.26 | | autor: lucie

Hospodářství,výroba

ZEMĚDĚLSTVÍ DOBY HALŠTATSKÉ

- končí úsek subboreál, nastupuje subatlantik (podbné našemu klimatu, chladnější x teplejší fáze)

- lidská činnost - odlesňování - vliv zemědělských činností - rozšíření polí - velká spotřeba dřeva - těžba dřeva - budování hradeb

- využívány uměle vytvořené cisterny na vodu

- ohraničování polí kvůli zvířatům

- nově železné kosy - kosení luk - vznikají louky - člověkem obhospodařované = kosené

- Sedlec - nalezena železná kosa, J. Čechy, publikoval Břicháček s Beranovou

- od časného laténu - železné radlice - umožnili lepší orbu nepříliš úrodné půdy

Klima a vegetace

Klima

- na počátku doby halštatské (HA C) konec teplé fáze charakterizující pozdní dobu bronzovou a nenáhlý začátek chladné fáze

- chladná fáze spadá mezi roky 830-725 př.

n.l.

- chladnější klima by mohlo souviset s prořídnutím osídlení v mnoha výše položených oblastech západní a střední Evropy včetně Čech

- končí úsek subboreál, nastupuje období subatlantiku - to přibližně odpovídá dnešnímu klimatu (chladnější x teplejší fáze)

Subboreál - kolem 1400-700 př..n.l., sušší období ve vývoji holocénu s kolísavým kontinentálním podnebím, odlišným od předešlé fáze (epiatlantik) a ohlašujícím zhoršování klimatických podmínek, vytváří přírodní prostředí mladší a pozdní doby bronzové a starší fázi doby halštatské

Subatlantik - 700př.n.l. - 500/700n.l., klimatická fáze holocénu vytvářející přírodní podmínky od mladší fáze doby halštatské do počátku raného středověku, zhoršování podnebních podmínek ze subboreálu pokračuje

Holocén - mladší fáze čtvrtohor, zahrnujících posledních 10.000 až 11.000 let a odpovídající podstatě aktuálnímu interglaciálu, dělí se na starší s podnebím jen pozvolna se oteplujícím, střední v němž byla většina klimatických pásem pokryta souvislou vegetací a mladší. Během holocénu některé mezolitické lovecké populace postupně přecházejí k zemědělství

Interglaciál - meziledová doba provázená vlhkým a teplým klimatem a v Evropě i rozšířením smíšených lesů, poslední interglaciál v době asi mezi 120.00-90.000 lety př.n.l. byl poměrně teplý, výrazně vlhký, tvořil přírodní prostředí mladší fáze středního paleolitu

- ze západních Čech nálezy zuhelnatělého dřeva z lokalit Svrženo a Štítary nad Radbuzou

- převládá dub, následuje jedle, borovice

- lidskou činností způsobeno odlesňování a prosvětlování lesů - vlivem zemědělských činností - rozšíření polí - velká spotřeba dřeva - těžba dřeva - budování hradeb

- ohraničování polí kvůli zvířatům

- dostupnost vody základní podmínkou pro umístění domů

- cisterny nebo mohutné příkopy, cisterna také sloužila k zachycování srážkové vody

- na hradišti Závišť - takové nádrže datovány do 6.-5. století př.n.l.

- na hradišti Vladař vznikla cisterna na akropoli kolem r. 400 př.n.l.

- v pozdní době halštatské vzrůstala spotřeba dřeva - výstavba opevněných hrazených výšinných areálů - dosahování značného objemu

- na hradišti Vladař poznatky odlesňování celého vrchu

- stavba hradeb rovněž znamenala enormní spotřebu lomového kamene

- těžilo se v lomech či v příkopech

- podobné jako v době bronzové - pšenice, proso, hrách, čočka

- vzácně - oves, žito, mák

- převažoval tur domácí 40%, ovce a kozy 30%, 25% domácí prase, kůň, pes

- objevuje se domácí kur (= slepice), husa (neví se zda byla divoká či domácí)

- 90% domácích zvířat oproti loveným

- důležitým zvířetem - hospodářsky i sociálně prestižní - kůň - pohřbíván mnohdy s majitel, do hrobu mu byli přidávány různé drahé předměty

- Štítary nad Radúzou - zup koně se stopami po udidle

- lovená zvěř - zajíc, srnec, jelen, méně pak bobr či liška

- výjimečně rybolov - špatně dochované rybí kosti

- dvojdílné mlýnky - první forma - nazývány mlýnky řeckého typu - jednoduché, přibližně kruhovitý tvar, Sedlo u Albrechtic, zavedením se zvýšila účinnost mletí o 600%

- příprava piva - doklady - z Bavorska sídliště Höchdorf

- medovina - nálezy nádoby v Německu

- víno importováno - u nás žádné doklady vína

- domácí nebo specializovaná

- povrchová úprava, půlkruhový grafitový povrch (natírán tuhou), grafitová výzdoba - geometrické tvary, malba (uplatněna až od halštatu)

- pozdní halštat - točení na hrnčířském kruhu - ještě vzácné

- braubašské misky - nejhezčí nálezy pozdního Halštatu - LT A - hrnčířský kruh

- vypalování keramiky - hrnčířské pece

            - hrubá - velké nádoby, zásobnice, amfory

            - jemná - šálky, koflíky

- grafitová (tuhová) - pozdě HA - HA D2, příměsí v keramice, ne potřená, výskyt v J. Čechách, dvorec v Písku - 15%

- výroba keramiky - Morava - kostěné razidla - zdobené razítkováním

- Jenštějn - ozubené kolečko

-  Tuchoměřice - kružítko - braumbašská keramika, vkládání kružnic do sebe

- přesleny

- hliněné jehlancovité závaží - celý soubor

- Praha - Hloubětín - jáma - 67 závaží

- občas hliněné kruhy .- nejspíš  jako závaží

- dochované textilie ze solných dolů - složité vzory

- bronzové i železné jehly s ouškem

- jehelničky - schránky na jehly

- ovčácké železné nůžky - podobné dnešním

- výroba železa - nový fenomén

- jako takový se objevuje už dříve (3.tis. př.n.l. - Kavkaz), odtud k Chetitům (Anatolie), 12.století př.n.l. v  několika směrech se šíří do Evropy, 11.století na Balkáně (Řecko)

- v době popelnicových polí výjimečné i ve střední Evropě

- kimmerijci - přinášejí znalost železa do Evropy

- nástup počátku doby HA - masový nástup

- železo v přírodě mnohem častější - Bechyňsko, Táborsko, Písecko

- hl. zdroje - sbírána a těžena z povrchových jam (J. Čechy, českomoravská vrchovina, Moravský kras, oblast výběžku Jeseníku)

- Evropa - Sedmihradsko, J. Polsko, Francie

- vlastní výroba železa - taveno - v jámách - později v pecích

- rakouská - Waschenberg (5.st.př.n.l.) - jáma - jednoduché tavící jámy - teplota 1000 stupňů

- vlastní výroba železa - kováním - zpracovali vytavené železo - podoba železných hřiven

- doklady kovárny - málo, u nás Býčí skála (neví se určitě)

- výroba - seker, srpy, nože, meče, hroty kopí, koňské postroje

- lokalita Březno - zakalená ocel v břitu - složitější

 - nadále se uplatňuje

- ozdoby, součást oděvů

- honosné nádoby - vědra, konvice, misky, koflíky, talíře

- doklady bronzové metalurgie

- u nás - tyglíky (- roztavil se a nalil do formy, ta se uchopila kleštěmi) - loučkovitě protažené, naleziště u kladna

- objevují se ztracené formy - doloženo málo - lokalita Stržín

- hliněné dizny - udržován oheň

- kadluby - vzácné, odlévání bronzových kroužků

- kovotepectví - málo, Libčice nad Vltavou - depot předmětů sloužících šperkařovi - kladívka - jemné tepání

- z Čech málo - Hradiště u Písku - několik loďkovitých náušnic, náhrdelník

- soubor z Opořan - dvě zlaté naušnice, pás - sloužil buď jako opasek nebo jako čelenka

- prokázána v Halstatu (město v Rakousku), město na břehu halštatského jezera, nedaleko Salzburku

- dvě části - pohřebiště a areál těžby soli

- v přední části je pohřebiště - jedno z největších

- doly - sídliště těžařů není doloženo, různé pracovní nářadí, kožená obuv, doklady osvětlení (loučny), nálezy z textilie

- nalezena mumie horníků, nález nedochován

- čtyřkolový vůz základním dopravním prostředkem

- pohřbívání na čtyřkolových vozech – bohatší vrstva

- dálkový obchod – síť dopravních komunikací

- mince začínají razit etruskové a thrákové, u nás jsou počátky keltského mincovnictví datovány až od 3.tisíciletí BC

- uvažuje se, že u nás byli platidlem železné hřivny, ale jsou nalezeny v mnohem menším množství než bronzové

- kolem 600 založena řecká osada Misilie

- obchoduje se se surovinami – sůl – přes Alpy

. objevuje se hrnčířský kruh

- mění se styl velmožů – snaží se oblékat a chovat jako velmoži v Antice

- budování svatyň, které mají podobu s antickými

- výměna nejen artefaktů, ale i duchovní kultury

- Strakonice – nález fénického skla – původně z ostrova Rhodos, jediný nález u nás, dost nálezů ve Francii

- etruské výrobky – bronzové konvice se zobáčkem

            - Hradiště u Písku – stříbro – původ severní Itálie, konvice zobákovitá

            - Chlum u Zbiroha – zobákovitá konvice

- řecká keramika – hodně malovaná – černofigurová a červenofigurová keramika

            - máme tady i napodobeniny – Plzeň - Roudná

- Závist – základ staveb, které se zdají jako odnoše antického světa

- Žebrované cysty – možný doklad importu s JV části Evropy, dva nálezy

- Býčí skála – Skytské žebro, spona, trojbřitké šipky – první doklad nebo vliv Skýtů

Doprava

- poprvé výroba čtyřkolového vozu - precizně zdobené

TĚŽBA SOLI V HALŠTATU

- nárůst jantaru - jantarová stezka, u nás několik lokalit - místní zpracování - Kralice na Hané, Sídliště v Chržíně

ZPRACOVÁNÍ ZLATA

VÝROBA BRONZU

SPECIALIZOVANÁ VÝROBA

TEXTILNÍ - PODOMÁCKA

- grafitová koule z Těšetic - z tuhy + příměsí hlíny, jihočeský grafit

- keramika dělena na:

- technologie - keramika formovaná v ruce

Podomácká

VÝROBA

- úprava pokrmů - roztírání obilí na zrnotěrkách - běžná věc, kamenná podložka

Chov zvěře

Pěstování plodin

Dřevo a stavební kámen

Voda a její dostupnost

Vegetace

Epiatlantik - 4.800-1.400 př.m.l., klimatická fáze holocénu, vytvářející přírodní prostředí pro závěr neolitu, celý neolit, starší až střední doba bronzová. Střídání zřetelných teplotních a vlhkostních výkyvů, teplota lehce převyšovala dnešní průměr na našem území

PŘÍRODNÍ ZDROJE A JEJICH VYUŽITÍ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře