První přednáška

16. listopad 2010 | 11.43 | | autor: lucie

TŘÍDOBÁ PERIODIZACE PRAVĚKÝCH DĚJIN


= archeologický model, která se týká rozdělení lidské prehistorie do tří po sobě jdoucích období, jejichž názvy se vztahují k tehdy převládajícím materiálům nástrojových technologií

            doba kamenná

          doba bronzová

          doba železná

- jeho formální zavedení je připisování Dánovi Christianu Thomsenovi, který je zavedl po roce 1820 za účelem klasifikace artefaktů

- Thomsen nebyl první, kdo použil nástrojový materiál jako základnu pro klasifikaci prehistorické společnosti – Francouz Nicholas Mahudel podobný systém navrhoval na počátku 18. století

- Thomsen a jeho předchůdci argumentovali tím, že nikdo nepoužíval kámen, pokud byly k dispozici nástroje z bronzu a podobně nebyly používány bronzové nástroje, jestliže se všude okolo používaly nástroje ze železa

- r. 1865 byla doba kamenná v Eurasii poprvé rozdělena na paleolit a neolit použitím těchto termínů v knize Johna Lubbocka (Prehistoric Times) a současně s tím bylo použito i další dělení všech dob na starší, střední a mladší části

- mezi africkými archeology jsou preferovány termíny starší doba kamenná, střední doba kamenná a pozdní doba kamenná

- v některých oblastech se mezi paleolit a neolit přidává období zvané mezolit

- u některých kultur archeologické nálezy poukazují na nezbytnost přidat mezi neolit a dobu bronzovou dobu měděnou – naproti tomu termín megalit neznamená určitý časový interval, pouze popisuje používání velkých kamenných kvádrů od jisté doby určitými národy

PRAVĚK

= tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou písemné prameny, tj.

období do vzniku písma

- zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př.n.l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př.n.l. (platí jen pro některé euroasijské a africké oblasti, u nás de facto pravěk trval až do příchodu Keltů ve 3. století př.n.l.)

= nejstarší a nejdéle trvající dějinná epocha

1. Úvod do doby kamenné, zdroje informací a terminologie

Archeologie x historie

- rozdíl v pramenech

Archeologie – na základě archeologických pramenů

            1. Artefakty – člověk záměrně vytvořil

            2. Ekofakty – není to něco, co člověk vyrobil schválně (odpad, úštěpy z vyráběnízbraní)

            3. Přírodniny – člověk nemá vliv, ale lidskou kulturu ovlivňuje (klimatické podmínky)

Historie – z písemných pramenů

            - bývají dobře interpretováni (co, kdy, kde)

            - nemusí to být pravdivé

Členění pravěku

- doba kamenná

- doba bronzová

- doba železná

- rozdělení vytvořil badatel Ch. J. Thomson, podle věcí, které byli z čeho vyrobeny

DOBA KAMENNÁ

PALEOLIT (starší DK) – 1.000.000 – 10.000 BC

MEZOLIT (střední DK) – 8.000 – 5.500 BC

NEOLIT (mladší DK) – 5.500 – 4.500 BC – první zemědělství, obdělávání půdy, chov zvěře

ENEOLIT (pozdní DK) – 4.500 – 2.300 BC – objevují se měděné artefakty, zlaté šperky

Literatura

Archeologie pravěkých Čech 1-4 díl

Internet – www.kar.zcu.cz – artefakty

Jiráň, Venclová – archeologie pravěkých Čech

Oliva – Gravettien na Moravě

Sklenář, Hartl – Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty

Vencl – Nejstarší osídlení jižních Čech. Paleolit a mezolit

Podnebí doby kamenné

HOLOCÉN – zapadá do čtvrtohor, období, ve kterém žijeme, teplo

PLEISTOCÉN – střídání dob ledových a meziledových (glaciál x interglaciál)

Holocén

Interglaciál

Wurm

Glaciál period

Riss-Würm

Interglaciál

Rüss

Glaciál period

Pleistocén

Mindel-Riss

Interglaciál(s)

Mindel

Glaciál period(s)

Grünz-Mindel

Interglaciál(s)

Grünz

Glaciál period

Výkyvy teploty jsou způsobeny – MILANKOVIČOVI CYKLY – matematik Milankovič – klima se mění podle toho jak je postavena naše země vůči Slunci – mění se sklon osy (mění se v periodě 40.000 let) – země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze (necelých 100.000 let) – doby ledové se tak opakují asi každých 100.000 let, doby meziledové trvají asi 20.000 let      

-          otázkou je, zda se klima nestává ekofaktem

- ve třetihorách v ČR bylo teplé klima – palmy, opice

Vrty v Pacifiku

Oxygen izotope stages (OID)

Marine izotope stages (MIS)

- izotopy O16, O17, O18

- zhruba 50 teplotních výkyvů za posledních 2,5 mil. Let

            OIS 1 – holocén

            OIS 2-4 – poslední glaciál

            OIS 5 – interglaciál

            OIS 6 – glaciál ..

- interpretován na základě izotopů kyslíků, zejména 018 – čím více tam je toho izotopu, tím bylo tepleji

- mění se magnetické pole země

- mění svou intenzitu, sílu, polaritu (+-)

- poslední přepolování před 780.000 lety – Matuyama / Bruhes

- dopad – zvýšená sluneční energie

            - zvětšené ozónové díry

Biostratigrafické členění

- holocén (poslední doba ledová)

Preboreál - mezolit

Boreál - mezlit

Atlantik – neolit, vlhko

Subboreál – část neolitu, mírně tepleji než dnes, více srážek

- datovací Metoda – RADIOKARBONOVÁ METODA

- vynalezl – Willarn Libby – Nobelova cena za chemii

- izotopy uhlíku C14

- rozpad za 5.730 let za dalších 5.730 let další rozpad....

- má své časové limity

- nelze použít pro hodně dávnou minulost

- až 100.00 let – nadhodnocené – spíše 50.000 let

Radiokarbonová metoda datování (též uhlíková nebo radiouhlíková metoda) je chemicko-fyzikální metoda určená pro zjištění stáří biologického materiálu. Je založena na výpočtu z poklesu počtu atomů radiokarbonového izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech

Pro datování starších věcí

DRASLÍKOVO-ARGONOVÉ DATOVÁNÍ

- izotopy K40 – 1,25 miliard let

- nepřesné výsledky

- roli může hrát celá řada faktorů

- používá se k datování hornin

- období starší než 100.000 let

Glaciál

Interglaciál

- mamut

- lesní slon

- srstnatý nosorožec

- nosorožec

- pižmoň

- jelen

- polární liška

- srnec

- rosomák

- prase

- zajíc

- daněk

- hyena

- velebobr

- jeskynní lev

- jeskynní medvěd

Glaciál

Interglaciál

- bříza

- dub

- vrba

- javor

- borovice

- jilm

- smrk

- jedle

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře