První křížová výprava

15. listopad 2010 | 13.43 | | autor: lucie

První křížová výprava

první křížová

- vyhlášena r. 1095 papežem Urbanem I. a směřovala do Svaté země (Izrael) za znovudobytím Božího hrobu od muslimů

- vyhlášení výpravy bylo reakcí na postupné pronikání tureckých nájezdníků do Anatolie, kde Byzantské říši dobyli značná území a oslabili moc říše

- byzantský císař Alexios se obrátil na papeže, aby mu pomohl získat dobrovolníky do jeho žoldnéřské armády, díky níž by mohl ztracená území na východě znovu dobýt – Urban II. , který se obával, že by Turci za čas mohli ohrožovat i katolickou církev, přislíbil pomoc.

- papežův apel se zvrhl ve vyhlášení svaté války za osvobození svatých míst, což mělo Elou ohlas především mezi evropskými venkovany, kteří se již r. 1096 na vlastní pěst vydali na cestu do Svaté země – císař Alexios byl zklamán, neboť tito poutníci nebyli rytíři, jaké očekával – dal je proto rychle přepravit na asijskou pevninu, kde začali pořádat nájezdy na turecké území – Turci na ně však uspořádali odvetnou výpravu a téměř všechny křižáky povraždili

- v 2.pol. r. 1096 se teprve vydala na cestu rytířská vojska – ty se dostali na přelomu let 1096-97 do Konstantinopole, kde složili lenní přísahu císaři Alexovi – přísahou se zavázali navrátit všechna území zpět pod vlády Byzantské říše

- křižáci dobyli Nikáju a porazili Turky v bitvě u Dorylaea, dobyli Edessu a Antiochii a r. 1099 i samotný cíl křížové výpravy – Jeruzalém

- křižáci své závazk y vůči Byzantskému císaři nedodrželi, nevrátili mu zpět kdysi byzantská území, na kterých zakládali své křížové státy, budované po vzoru západoevropských feudálních monarchií, což na další  generace se stalo ohniskem napětí mezi Byzanci a západními Franky, kteří se na Blízkém východě usadili.

Repete

      podnětem k uspořádání prvé křížové výpravy (1095 – 1099) se stala žádost byzantského  pomoc v boji se seldžuckými Turky z roku 1095

-         na pokyn papeže Urbana II. tak ještě téhož roku vyrazily do Palestiny houfy chatrně vyzbrojených a naprosto nevybavených křižáků z řad prostého lidu – vedeny byly nezodpovědnými hazardéry, po cestě loupícími a ožebračujícími bezbranné obyvatelstvo

-         do samotné Palestiny jich dorazil zanedbatelný počet (po cestě se rozprchli)

-         teprve v roce 1096 odjeli z Evropy první vůdci plnohodnotných bojových oddílů, všichni se svými rytíři, roku 1097 se setkali v Konstantinopoli na Alexiově dvoře, probili se Anatolií, ale většinu času strávili obléháním syrské Antiochie

-         r. 1099 oblehli Jeruzalém, který 15. 7. dobyli a začali "řádit"; vzniklo království jeruzalémské, jehož 1. panovníkem byl s titulem ochránce Božího hrobu Godefroy z Bouillonu

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře