7. Přednáška - Kodikologie

15. listopad 2010 | 12.20 | | autor: mistr-bucket
› 

Kodikologie

-        studuje rukopisné knihy neúřední (literární) povahy, tzv. kodexy

-        zjišťuje jejich vznik a funkci ve společnosti. Sleduje vnitřní proměny a osudy literárních rukopisů i jako součásti určitých celků, zejména skriptorií, iluminátorských dílen a knihoven.

-        Zabývá se i problémy penetrace (putováním rukopisů), tedy obchodem s rukopisnými kodexy.

-        Kodex sloužil k uchování a předávání společensky zajímavých informací

-        Termín kodex původně označoval svazek voskových destiček či svitek papyrusu.

-        Název byl přenesen na mnohalistovou knihu, do 13. stoletípergamenovou, později papírovou (nejstarší papírna v Čechách je k roku 1490 - Zbraslav).

-        Další formou dokumentu byl rotulus, svitek

-        Kodikologie vznikla až v polovině 20. století ve Francii

-        Zakladatel  Alain Dain (dílo Les manuscrist), v česku je to Václav Vojtíšek – vytvořil předpoklady pro založení Komise pro soupis rukopisů (založena 1954, časopis Studie o rukopisech)

-        rukopisná kniha se vyskytovala do vynálezu knihtisku (1450 – Johannes Gutenberg)

-        Na ni pak navazuje knihověda (zabývá se tištěnými knihami) a bibliologie (nauka o knize vůbec).

-        Funkce rukopisu se měnila podle držby/itele kodexu. Rozlišuje se primární (původní) funkce a sekundární (druhotná) funkce – těch může být více. Podle primární funkce dělíme kodexy na 4 skupiny:

1.      liturgické a náboženské rukopisy,

2.      studijní rukopisy, tedy odborné a vědecké rukopisy i školní učebnice,

3.      nestudijní rukopisy, tedy beletrie, poezie a vůbec rukopisy vzniklé jako zábavná četba bez konkrétního odborného cíle,

4.      reprezentační a bibliofilské rukopisy, tedy všechny honosně vyzdobené rukopisy bez ohledu na obsah, neboť krásné knihy mohly obsahovat náboženská, studijní i nestudijní témata.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře